ISO 8859-1
ISO/IEC 8859-1, méně formálně ISO 8859-1 nebo ISO Latin-1 je osmibitová znaková sada používaná pro západoevropské jazyky, kterou vyvinula organizace Ecma International a publikovala jej spolu s Latin-2, Latin-3 a Latin-4 jako ECMA-94. Vývoj a udržování standardu později převzala Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) společně s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) jako první část standardu ISO/IEC 8859 zabývajícího se kódováním latinky. Je základem široce používaných znakových sad ISO-8859-1 (s pomlčkou za ISO) a Windows-1252. Rovněž prvních 256 znaků Unicode vychází z ISO 8859-1.
Pokrytí
Skládá se ze 191 znaků dovolujících (s výjimkou několika označených znaků) komunikovat následujícími jazyky:
- afrikánština
- albánština
- angličtina
- baskičtina
- bretonština
- dánština
- faerština
- galicijština
- indonéština
- irština (nová ortografie)
- islandština
- italština
- korsičtina
- kurdština zapisovaná latinkou
- leónština
- lucemburština
- manština
- malajština
- němčina
- nizozemština (chybí dvojznak ij, ale ten by měl být v elektronické formě vždy reprezentován znaky IJ nebo ij)
- norština (Bokmål a Nynorsk)
- okcitánština
- portugalština
- rétorománština
- skotská gaelština
- svahilština
- španělština
- švédština
- valonština
Jazyky s částečným pokrytím:
- estonština (chybí Š, š, Ž, ž používané v cizích slovech)
- Pozn.: Windows-1252 a ISO-8859-15 tyto znaky obsahují
- francouzština (chybí ligatury Œ, œ a řídce užívaný znak Ÿ)
- Pozn.: Windows-1252 a ISO-8859-15 tyto znaky obsahují
- finština (chybí Š, š, Ž, ž používané v cizích slovech)
- Pozn.: Windows-1252 a ISO-8859-15 tyto znaky obsahují
- guaranština
- katalánština
- latina (chybí písmena s pruhem používaným ve slovnících a učebnicích pro vyjádření délky)
Některým jazykům chybí správné typografické uvozovky, protože jsou dostupné jen « », " ", a ' '.
V září 2015 používalo ISO 8859-1 přibližně 7.5% webových stránek.[1]
Historie
ISO 8859-1 byl založen na mezinárodní sadě použité společností Digital Equipment Corporation v populárním terminálu VT220. Byl vyvinut v Ecma International, a publikován společně se standardy přijatými jako ISO/IEC 8859-2, ISO/IEC 8859-3 a ISO/IEC 8859-4 jako část specifikace ECMA-94, pod jejímž jménem se občas dosud uvádí.
ISO-8859-1 je (přinejmenším podle norem) implicitním kódováním dokumentů s MIME typem začínajícím „text/“ přenášených protokolem HTTP (pracovní verze standardu HTML 5 z roku 2010 vyžadovala, aby dokumenty s uvedeným kódováním ISO-8859-1 byly považovány za dokumenty v kódování Windows-1252) Je to implicitní kódování hodnot některých deskriptivních HTTP hlaviček a definuje repertoár znaků povolený v dokumentech HTML verze 3.2 (HTML 4.0 je založené na Unicode). Při absenci informací o kódování se o textových souborech v Unixu nebo Microsoft Windows často předpokládalo, že jsou v kódování ISO-8859-1, případně Windows-1252; teprve v poslední době se o takových textech předpokládá, že jsou v kódování Unicode, na unixových systémech obvykle UTF-8 na Microsoft Windows obvykle UTF-16.
Vztah k ISO/IEC 8859-15
V ISO/IEC 8859-1 chybí řídce užívané znaky Œ, œ a Ÿ pro francouzštinu, jednoznaková reprezentace písmene IJ, dva finské znaky pro transkripci některých cizích jmen (Š a Ž), typografické uvozovky a pomlčky, symbol eura (€) a křížek (†).
Proto byl vyvinut standard ISO/IEC 8859-15 jako aktualizace ISO 8859-1. To si vyžádalo odstranění některých méně frekventovaných symbolů ISO/IEC 8859-1, : ¤, ¦, ¨, ´, ¸, ¼, ½, a ¾.
Kódová tabulka
ISO/IEC 8859-1 | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
x0 | x1 | x2 | x3 | x4 | x5 | x6 | x7 | x8 | x9 | xA | xB | xC | xD | xE | xF | |
0x | Řídící znaky | |||||||||||||||
1x | ||||||||||||||||
2x | SP | ! | " | # | $ | % | & | ' | ( | ) | * | + | , | - | . | / |
3x | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | : | ; | < | = | > | ? |
4x | @ | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O |
5x | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | [ | \ | ] | ^ | _ |
6x | ` | a | b | c | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | o |
7x | p | q | r | s | t | u | v | w | x | y | z | { | | | } | ~ | |
8x | Nevyužíváno | |||||||||||||||
9x | ||||||||||||||||
Ax | NBSP | ¡ | ¢ | £ | ¤ | ¥ | ¦ | § | ¨ | © | ª | « | ¬ | SHY | ® | ¯ |
Bx | ° | ± | ² | ³ | ´ | µ | ¶ | · | ¸ | ¹ | º | » | ¼ | ½ | ¾ | ¿ |
Cx | À | Á | Â | Ã | Ä | Å | Æ | Ç | È | É | Ê | Ë | Ì | Í | Î | Ï |
Dx | Ð | Ñ | Ò | Ó | Ô | Õ | Ö | × | Ø | Ù | Ú | Û | Ü | Ý | Þ | ß |
Ex | à | á | â | ã | ä | å | æ | ç | è | é | ê | ë | ì | í | î | ï |
Fx | ð | ñ | ò | ó | ô | õ | ö | ÷ | ø | ù | ú | û | ü | ý | þ | ÿ |
Hodnoty 00–1F, 7F, a 80–9F nejsou v ISO/IEC 8859-1 přiřazeny. IANA kódování ISO-8859-1 doplňuje tyto kódy řídicími znaky ze řídicí sady C0 a C1.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ISO/IEC 8859-1 na anglické Wikipedii.
Související články
- ISO/IEC 8859-15 – úprava ISO-8859-1
- ISO/IEC 8859-2 – osmibitové kódování pro středo- a východoevropské jazyky
- Unicode
- ISO/IEC 10646
- UTF-8
Externí odkazy
- ISO/IEC 8859-1:1998
- ISO/IEC 8859-1:1998 - 8-bit single-byte coded graphic character sets, Part 1: Latin alphabet No. 1 (draft dated February 12, 1998, published April 15, 1998)
- Standard ECMA-94: 8-Bit Single Byte Coded Graphic Character Sets - Latin Alphabets No. 1 to No. 4 2nd edition (June 1986)
- ISO-IR 100 Right-Hand Part of Latin Alphabet No.1 (February 1, 1986)
- Windows Code pages
- Differences between ANSI, ISO-8859-1 and MacRoman Character Sets
- The Letter Database
- ASCII - ISO 8859-1 Table with HTML Entity Names
- The ISO 8859 Alphabet Soup - Roman Czyborra's history of ISO character sets