Pomlčka
Pomlčka (–) je interpunkční znaménko, znak vodorovné čáry, které vyznačuje přestávku v řeči, odděluje části projevu (ve větě i mezi větami). Znak může mít různou šířku. V českých textech se zpravidla pomlčka na obou stranách od okolního textu odděluje mezerami stejně jako samostatné slovo.
Odlišnou funkci mají podobné (a často ztotožňované) znaky
Typy
V tištěných typech písma se obvykle rozlišují dva či více typů pomlček podle její šířky: krátká a dlouhá. Obě se odlišují od podobného spojovníku.
- Krátká pomlčka
Nejběžnější je tzv. půlčtverčíková čili krátká pomlčka o délce půl čtverčíku, půl výšky velkých znaků bez diakritiky, která se na běžných klávesnicích počítače nevyskytuje. V angličtině se jí také říká en dash (má šířku písmene n) či tiret. Její znak Unicode je U+2013.
- Dlouhá pomlčka
V některých jazycích, např. v angličtině, se od krátké pomlčky odlišuje čtverčíková neboli dlouhá pomlčka (em dash, má šířku písmene m; U+2014). V češtině se dlouhá pomlčka používá méně často, např. v beletrii pro zvýraznění členění textu.
- Nerozlišené pomlčky
Na klasických psacích strojích a při ručním psaní se obvykle pro všechny druhy pomlček používá stejný znak i klávesa jako pro spojovník. Rozlišení mezi spojovníkem a pomlčkou se typicky pozná podle mezer – znak spojovníku se píše bez mezer, zatímco pomlčka se v textu píše s mezerami po obou stranách.[1] Ani některá tisková písma však neobsahují více druhů pomlček a případně ani oddělené znaky pro pomlčku a spojovník.
Užití pomlčky v češtině
Použití s mezerami
Půlčtverčíková pomlčka obklopená mezerami se používá v zásadě tam, kde se historicky používala čtverčíková pomlčka:
- Nahrazuje přísudek v neslovesných větách: Mladost – radost.
- Nahrazuje spojku v souřadně spojených větách: Chytří pochopí – hloupí se zeptají.
- Osamostatňuje část výpovědi, a to na začátku nebo na konci věty: Nebezpečí – to je moje druhé jméno. Přišlo to, co všichni očekávali – prodloužení.
- Odděluje vsuvku, používá se párově – není-li vsuvka na začátku či na konci věty. Oddělení vsuvky může být nahrazeno čárkami (čárkou) nebo závorkami.
- Odděluje přímou řeč, může být nahrazena uvozovkami.
- Naznačuje neukončenou výpověď, může být nahrazena třemi tečkami: Jestli nedáš pokoj, tak – (V této funkci se často používá dlouhá pomlčka.)
- V beletrii se užívá pro členění textu a stupňování děje, někdy se užívá i více pomlček za sebou: Otevřely se dveře a vstoupil – – – sám vévoda!
Použití bez mezer
Bez mezer se používá, pokud odděluje dva či více jmenných či číselných prvků v označení rozmezí, trasy, vzájemného vztahu, vzdálenosti, souboje atd. Nahrazuje tak spojovník, ale vyznačuje volnější vazbu její větší šířkou: rychlík Praha–Brno, utkání Sparta–Slávie, Karel IV. (1316–1378), 1.–3. 5. (pouze však pokud je stejný měsíc, jinak s mezerami). Mezery se ale vkládají, pokud je alespoň jeden z výrazů víceslovný: rychlík České Budějovice – Ústí nad Labem.
Někdy se chybně používá (i bez mezer) ve významu předložky do po použití předložky od (např. od 7 – 15 hodin namísto správného od 7 do 15 hodin).
Spojovník místo pomlčky
V adjektivním tvaru se pomlčka mění v užší spojovník (utkání Česko–Slovensko, ale česko-slovenské utkání). Také pro označení úzkého spojení dvou prvků (Frýdek-Místek, Rakousko-Uhersko, Anežka Hodinová-Spurná, Bratislava-Vajnory) se správně používá spojovník, nikoliv pomlčka.
V některých méně obvyklých typech případů může být volba znaménka neustálená, sporná nebo může být použitelných více možností, např.
- nahrazuje nuly ve vyjádření počtu nižších měnových jednotek: 30,– Kč (jde však o nevhodné použití bez ohledu na typ spojovníku/pomlčky),[2]
- k proškrtnutí prázdných rubrik, položek či políček a může být nahrazeno jiným způsobem proškrtnutí včetně spojovníku: oproti spojovníku pak násobné pomlčky užití vytváří téměř nebo plně souvislou čáru.
Psaní pomlčky na počítači
Při běžném českém rozložení kláves na počítačových klávesnicích se pomlčka nevyskytuje a nahrazuje se spojovníkem.
K zápisu pomlčky je ale v mnoha programech možné využít klávesové zkratky, případně jsou k dispozici v rámci nabídky speciálních znaků podle operačního systému.
Windows
Na většině počítačů s Microsoft Windows je možno pomlčku zadat podržením Alt a zápisu číselného kódu znaku:
- krátkou pomlčku pomocí Alt + 0150,
- dlouhou pomlčku pomocí Alt + 0151.
Linux
Jelikož má krátká pomlčka v Unicode přiřazeno číslo 2013 a dlouhá pomlčka 2014, tak se na počítačích s operačním systémem Linux vloží po zmáčknutím dohromady tří kláves Ctrl + ⇧ Shift a klávesy U a následným naťukáním čísla a a stisku mezerníku:
- pro krátkou pomlčku: číslo 2013,
- dlouhá pomlčka se vloží obdobně při následném napsání 2014 .
Také je možné využít klávesy Compose, v kombinaci Compose--. (dvakrát spojovník a tečka) pro krátkou pomlčku a Compose--- (třikrát spojovník) pro dlouhou pomlčku.
Textové editory
V některých textových editorech se krátká pomlčka zapíše jako zdvojený spojovník -- („--“) a editor ji zamění za pomlčku.
Obdobně některé programy jednoduchý spojovník obklopený mezerami změní na pomlčku automaticky.
Nezlomitelná pomlčka
Nezlomitelná pomlčka čili tvrdá pomlčka je další speciální typografický znak (Unicode U+2011). Za normální pomlčkou následuje, je-li na konci řádku, odřádkování. Nezlomitelná pomlčka oproti běžné způsobí, že se za ní řádek nezlomí a část před ní i za ní se chová jako jediné slovo – řádek se láme před ním nebo za ním. Ve značkovacích jazycích se zapisuje entitou ‑.
Mezery
Obdobně jako u pomlček existují různé varianty mezer – nejen běžná, standardní mezera, ale také nezlomitelná mezera a její úzká varianta.
Pomlčkám podobné znaky
- Spojovník
Pomlčka se liší od spojovníku „-“ (Unicode U+002D, případně U+2010), který spojuje především dvě slova nebo dvě části slova v jeden celek a vkládá se bez mezer.
Spojovník se používá také jako rozdělovací znaménko při dělení slov na konci řádku.
- Minus
V matematickém zápisu se znak minus (U+2212): „−“, podobný pomlčce, užívá pro operaci odčítání, kdy se odděluje mezerami, nebo se (bez mezery) používá k označení záporného čísla připojením před číslo bez mezery. Z typografického hlediska se od pomlčky liší, pomlčka stojí poněkud níže, znak minus by měl stát výš: stejně vysoko (a se stejnou délkou) jako vodorovná čárka u znaku plus.
Podle ČSN 01 6910 se v korespondenci značka minus nahrazuje klasickou pomlčkou.[3]
Srovnání pomlčky a podobných znaků
Srovnání pomlček a podobných znaků: „ + − – — ― - “ tj. plus, minus, pomlčka (krátká, běžná, n-pomlčka), dlouhá pomlčka (m-pomlčka), vodorovná čára a spojovník.
Reference
- PTÁČEK, Michal. Dělení slov v současném českém periodickém tisku. Naše řeč. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, 1994, roč. 77, čís. 4, s. 194. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN 0027-8203.
- Internetová jazyková příručka: Peněžní částky, značky měn [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [cit. 2017-08-27]. Dostupné online.
- Číslicové a jiné matematické symboly v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český
Literatura
- Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-1343-1. S. 54, 72–73.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pomlčka na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo pomlčka ve Wikislovníku
- Typografie na počítači: Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout
- Pomlčka v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český