Lichtenštejnská hrobka (Moravský Krumlov)
Lichtenštejnská (Liechtensteinská) hrobka, také hrobka Lichtenštejnů nebo hrobka rodu Liechtensteinů je klasicistní stavba z roku 1789, která stojí severozápadně od kostela Všech svatých v Moravském Krumlově v okrese Znojmo. Sloužila jako pohřebiště moravskokrumlovské sekundogenitury (karlovské linie) Liechtensteinů.[pozn. 1] Jedná se o jednu z prvních klasicistních hrobek v Česku vůbec.[1][2] Budova je památkově chráněná[3] a je v majetku římskokatolické farnosti Moravský Krumlov.
Liechtensteinská hrobka v Moravském Krumlově | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Architekt | Johann Henrizzi |
Výstavba | 1789 |
Současný majitel | Římskokatolická farnost Moravský Krumlov |
Poloha | |
Adresa | Moravský Krumlov, Česko |
Ulice | Palackého |
Souřadnice | 49°3′2,71″ s. š., 16°18′43,89″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 14702/7-6583 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Všech svatých) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Moravský Krumlov patřil Liechtensteinům oficiálně od roku 1625, kdy byl učiněn zápis v zemských deskách o koupi panství Gundakarem z Liechtensteinu (1580–1658) od císařské komory.[4] V roce 1750 získal Emanuel z Liechtensteinu (1700–1771) Moravský Krumlov od svého bratra, panujícího knížete Josefa Václava z Liechtensteinu (1696–1772), a tak se toto panství stalo majorátem mladší rodové větve (sekundogenitury).[5]
Hrobku dala zbudovat v roce 1789 podle návrhu architekta Johanna Henrizziho Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu (1745–1812) pro svého manžela Karla knížete z Liechtensteinu (1730–1789).[3][1][6] V hrobce byli pohřbeni i další členové rodu Liechtensteinů, kteří sídlili na zdejším zámku. Jako poslední zde byl v roce 1908 pohřben Rudolf z Liechtensteinu, nejvyšší hofmistr císaře Františka Josefa I.[3] Jeho osobou vymřela karlovská linie rodu po meči.
Posledními soukromými majiteli moravskokrumlovského zámku a velkostatku byli Kinští z choceňské větve (1908–1945).
Architektura
Architektonické plány jsou uloženy v Moravském zemském archivu.[7] Hrobka má čisté klasicistní tvary.[3] Skládá se ze dvou částí. Horní část hrobky slouží jako kaple a podzemní část je vlastní pohřebiště.
Nadzemní část má podobu jednoduchého hranolu na čtvercovém půdorysu, na severní straně vybíhá malý výklenek určený pro oltářní obraz.[8] Průčelí, které je členěno kvádrovou rustikou, je uzavřeno nízkým trojúhelným štítem.[1] Na čelní stěně na kladí je německý nápis HERR SEI UNS NICHT RICHTER, SONDER ERLÖSER, to znamená Pane, nebuď nám soudcem, ale spasitelem.[8] Nad portálem je osazena deska s textem v latině:
ELEONORA. OETTINGANA. PRINC. CAROLO. LIECHTENSTEINIO. PRINC.
CIVIB. AEQVE. AC. EXERCITIB. CARISS. MARITO. DESIDERATISSIMO.
TVM. SIBI. ET. SVIS. ORDINE. QVO. NATVRAE. AVTOR. IVSSERIT.
SECUTURIS. VIVENS. FECIT. ANNO. M.DCC.LXXXIX.
Nápis by se dal přeložit jako Kněžna Eleonora z Oettingen Knížeti Karlovi z Lichtenštejna, milému lidem i vojsku, postrádanému manželovi, jakož i sobě a svým blízkým, podle řádu, který stvořitel přírody přikázal svým následovníkům. Vybudovala za svého života. Roku 1789. V horních rozích této kamenné desky je také umístěn Kristův monogram.[8]
Po stranách portálu jsou kamenné reliéfní znaky rodu Liechtensteinů (vlevo) a Oettingenů (vpravo).[3][9][10] Po stranách je doplňují reliéfní vegetativní prvky ratolestí.[11] Vchod chrání kovaná mříž.[9]
Boční stěny hrobky jsou prolomeny dvěma půlkruhovými okny s výrazným pískovcovým ostěním. Bosáž na bočních stěnách se na rozdíl od průčelí omezila pouze na nároží.[11]
Hrobka je od prostoru před kostelem Všech svatých oddělena plotem.[12] Brána má spíše ještě barokní podobu a je tvořena dvěma pilíři, které mají jednoduchou patku a hlavici a jsou zakončeny koulí (čučkem). Poblíž hrobky roste akát a borovice.[8]
Interiér
Pohřební kaple je zaklenutá jednoduchou čtyřdílnou křížovou klenbou, na které byla iluzivní výmalba ve formě poskládaných cihel.[11] Pravoúhlé výklenky vybrané v síle zdi jsou zaklenuty valeně.[10] Interiéru dominuje obraz Ukřižovaný (Kristus na kříži), olejomalba na plátně od vídeňského malíře Huberta Maurera, který vyplňuje celou severní stranu.[11][10] Zařízení tvoří i dvě dubové lavice a klekátko. Nad vchodem je v lunetě rodokmen Liechtensteinů z mladší moravskokrumlovské větve a do bočních stěn jsou vsazeny bronzové desky v pískovcových rámech se jmény všech pochovaných.[13][6]
Do podzemní části se vchází po litinových schodech po odkrytí litinových desek, které jsou vykládány bílými a modrými sklíčky.[6] Krypta se nachází nejen pod samotnou stavbou, ale pokračuje i mírně směrem k východu. V hlavní pohřební místnosti jsou rakve poskládány ve dvou řadách. Na severní straně dole se nacházejí rakve zakladatelů moravskokrumlovské větve a jejich dětí. Nahoře odpočívají vnuci a pravnuci Karla I. Boromejského a jeho ženy Marie Eleonory. V jižní části se nachází sarkofágy s ostatky sourozenců Karla Františka a jeho dětí. Chodba vede do další místnosti, kde jsou pohřbeni Mořic Josef se svou chotí Leopoldinou Esterházy a vedle nich Mořicovi bratři, Josef Václav a Alois Gonzaga.[13] Hrobka je vyzdobena iluzívní malbou představující neomítnutou cihlovou zeď.[6] Většina rakví byla zhotovena z cínu, nechybí ovšem ani rakve z mědi. Uvnitř každé kovové rakve se nachází ještě vlastní dřevěná.[6] Na některých rakvích jsou v oblasti srdce a mozku umístěny schránky (urny) se srdcem a vnitřnostmi,[6] které byly odděleny při balzamování těl.
Seznam pohřbených
V hrobce se pohřbívalo mezi lety 1789 a 1908[6] a bylo zde pohřbeno 21 členů rodiny.[14]
Chronologicky podle data úmrtí (výběr)
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[15] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Liechtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. Přestože jsou předkové Liechtensteinů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Jindřicha I. z Liechtensteinu († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | 15. | Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu | 29. 9. 1730 Vídeň | Emanuel z Liechtensteinu 3. 2. 1700 Vídeň – 15. 1. 1771 Vídeň | 30. 3. 1761 Vídeň: Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) | Pohřben 24. 2. 1789.[16] | Zakladatel tzv. karlovské linie rodu Liechtensteinů, c. k. komoří a skutečný tajný rada,[16] polní maršál,[16] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772).[16]
Jeho bratr František Josef I. z Liechtensteinu (1726–1781) byl zakladatelem dnešní panující větve rodu. |
21. 2. 1789 Vídeň[16] | Marie Antonie z Dietrichsteinu 10. 9. 1706 – 7. 6. 1777 Vídeň | ||||||
2. | 17. | Eleonora z Liechtensteinu | 1795 | Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3) | Pohřbena 3. 3. 1795.[17] | Zemřela ve věku 3 měsíců.[17] | |
1795 | Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15) | ||||||
3. | 16. | Karel II. Jan z Liechtensteinu | 1. 3. 1765 | Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) | 28. 9. 1789 Vídeň: Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15) | Pohřben 28. 12. 1795.[18] | Zabit v souboji s baronem von Weichs. |
24. 12. 1795 Vídeň, v souboji | Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) | ||||||
4. | 17. | Leopold z Liechtensteinu | 7. 2. 1792 | Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3) | Pohřben 24. 10. 1800.[19] | Zemřel ve věku 8 let.[19] | |
20. 10. 1800[19] | Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15) | ||||||
5. | 17. | Mikuláš z Liechtensteinu[20] | 6. 4. 1807[15] | Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8) | Zemřel jako kojenec. | ||
8. 4. 1807[15][pozn. 2] | Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14) | ||||||
6. | 17. | Mořic z Liechtensteinu | 1810 | Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8) | Pohřben 10. 6. 1811.[21] | Zemřel ve věku 9 měsíců.[21] | |
6. 6. 1811[21] | Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14) | ||||||
7. | (15.) | Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu | 7. 7. 1745 Oettingen | Jan Alois I. z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu 18. 1. 1707 Oettingen – 16. 2. 1780 Oettingen | 30. 3. 1761 Vídeň: Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) | Pohřbena 30. 11. 1812.[22] | Zakladatelka hrobky, Dáma Řádu hvězdového kříže,[22] oblíbenkyně císaře Josefa II. Nechala upravit zámek v Moravském Krumlově a zasloužila se o založení anglického parku před zámkem. Zemřela na vodnatelnost břicha.[22] Narodily se jí následující děti:
|
26. 11. 1812 Vídeň[22] | Terezie Marie Anna z Holstein-Sonderburgu 19. 12. 1713 Vídeň – 14. 7. 1745 Oettingen | ||||||
8. | 16. | Mořic Josef z Liechtensteinu | 21. 7. 1775 Vídeň | Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) | 13. 4. 1806 Eisenstadt (Kismarton): Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14) | Pohřben 29. 3. 1819.[23] | |
24. 3. 1819[23] Vídeň[15] | Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) | ||||||
9. | 18. | Terezie z Liechtensteinu | 28. 10. 1822 | Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) | Pohřbena 4. 12. 1824.[24] | Zemřela ve věku dvou let na střevní koliku.[24] | |
4. 11. 1824[24] | Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) | ||||||
10. | 18. | Eleonora z Liechtensteinu | 1. 10. 1825 | Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) | Pohřbena 12. 6. 1827.[25] | Zemřela ve věku 3 let na plicní gangrénu.[25] | |
3. 5. 1827 Velký Varadín, Uhry[25] | Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) | ||||||
11. | 18. | Marie Anna z Liechtensteinu[20] | 1828 | Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) | Pohřbena 22. 2. 1830.[26] | Zemřela ve dvou letech.[26] | |
15. 2. 1830 Vídeň[26] | Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) | ||||||
12. | 16. | Alois Gonzaga z Liechtensteinu | 1. 4. 1780 Vídeň | Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) | Pohřben v rodinné hrobce 10. 11. 1833.[27] | Zemský velitel na Moravě (1826–1829) a v Čechách (1829–1833), polní zbrojmistr (1830), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1830). | |
4. 11. 1833 Praha[27] | Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) | ||||||
13. | 16. | Josef Václav z Liechtensteinu | 21. 8. 1767 Vídeň | Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) | Pohřben v rodinné hrobce 4. 8. 1842.[28] | Kanovník katedrály sv. Ruperta a Virgila v Salcburku, generálmajor. | |
30. 7. 1842 Vídeň[28] | Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) | ||||||
14. | (16.) | Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty | 31. 1. 1788 Vídeň | Mikuláš II. Esterházy z Galanty 12. 12. 1765 Vídeň – 25. 11. 1833 Como | 13. 4. 1806 Eisenstadt (Kismarton): Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8) | Pohřbena v rodinné hrobce 12. 9. 1846.[29] | Zemřela na vodnatelnost.[29] Porodila dva syny a tři dcery:[30]
|
6. 9. 1846 Liběšice[29] | Marie Josefa z Liechtensteinu 13. 4. 1768 – 8. 8. 1845 Vídeň-Hütteldorf | ||||||
15. | (16.) | Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch | 19. 11. 1770 Vídeň | František Antonín z Khevenhüller-Metsch 3. 7. 1737 – 22. 12. 1797 Vídeň | 28. 9. 1789 Vídeň: Karel II. Jan z Liechtensteinu (č. 3) | Pohřbena v rodinné hrobce 16. 8. 1849.[31] | Porodila dva syny a jednu dceru:[32]
|
10. 8. 1849 Vídeň-Leopoldstatdt[31] | Marie Terezie z Rottalu 19. 1. 1742 Vídeň – 9. 8. 1777 Vídeň | ||||||
16. | (17.) | Františka Bruntálská z Vrbna | 8. 12. 1799 Vídeň | Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna 23. 7. 1761 Vídeň – 30. 1 .1823 Vídeň | 20.[33] nebo 21. 8.[15] 1819 Vídeň: Karel III. František z Liechtensteinu (č. 17) | Pohřbena v rodinné hrobce 10. 7. 1863 za přítomnosti 18 kněží.[34] | Narodily se jí následující děti:
|
6. 7. 1863 Dornau[34] | Marie Terezie z Kaunitz-Rietberg-Questenbergu 8. 2. 1763 Vídeň – 28. 7. 1803 Penzing bei Wien | ||||||
17. | 17. | Karel III. František z Liechtensteinu | 23. 10. 1790 Vídeň | Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) | 20.[33] nebo 21. 8.[15] 1819 Vídeň: Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) | Pohřben v rodinné hrobce 12. 4. 1865 za přítomnosti 17 kněží.[33] | Císařský komoří a c. k. tajný rada, generál jízdy (1851),[33] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1852),[33] držitel velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána,[33] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (od 1861), nejvyšší hofmistr císařského dvora (1849–1865). V roce 1802 se stal majitelem panství a zámku Velké Losiny, v roce 1853 přikoupil velkostatek Budkov jako majetkové zázemí pro nejmladšího syna Rudolfa a v roce 1858 do rodového majetku přibyl ještě velkostatek Hostim. |
7. 4. 1865 Vídeň[33] | Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15) | ||||||
18. | 18. | Karel IV. Rudolf z Liechtensteinu | 19. 4. 1827 Velký Varaždín | Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) | Pohřben v rodinné hroce 21. 1. 1899 brněnským biskupem Františkem Bauerem za přítomnosti 33 kněží a 2 kapucínů.[35] | 1. kníže z Liechtensteinu karolinské linie (od 18. dubna 1861), císařský komoří a c. k. tajný rada, c. k. podplukovník mimo službu,[35] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (od 1867), majorátní pán na Moravském Krumlově a Budkově, pán na Hostimě a Velkých Losinách.[35] | |
16. 1. 1899 Vídeň, Maximilianplatz 16[35] | Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) | ||||||
19. | 18. | Rudolf z Liechtensteinu, zvaný "Krásný princ" | 18. 4. 1838 Vídeň | Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) | Pohřben 18. 12. 1908 brněnským biskupem Pavlem Huynem za asistence 36 kněží.[36] | 2. kníže z Liechtensteinu karolinské linie (1899–1908), generál jízdy,[36] tajný rada,[36] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (v letech 1897–1899 doživotní), nejvyšší štolba císařského dvora (1892–1896), nejvyšší hofmistr císařského dvora (1896–1908), majorátní pán na Moravském Krumlově. | |
15. 12. 1908 Moravský Krumlov[36] | Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) |
Odkazy
Poznámky
- Vybudování mauzolea symbolizuje nezávislost moravskokrumlovské větve Liechtensteinů na té hlavní. Členové hlavní větve bývali pohřbíváni v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna. Po druhé světové válce byla většina příslušníků vládnoucí knížecí rodiny pohřbena v Lichtenštejnské knížecí hrobce (Fürstliche Gruft) z let 1958–1960 poblíž katedrály sv. Florina ve Vaduzu.
- V matrice zemřelých Moravského Krumlova k roku 1807 ani 1808 nefiguruje.
Reference
- KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 220.
- KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 76. Dále jen Klasicistní hrobky knížecích rodin. Dostupné online.
- Lichtenštejnská hrobka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-20]. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. S. 165.
- JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7277-403-6. S. 81. Dále jen Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů.
- VAŘEKA, Marek. 380 let knížectví Lichtenštejn v Moravském Krumlově. Držba Lichtenštejnů v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov: Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2013. ISBN 978-80-87375-05-1. S. 22.
- Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 70
- Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 73
- Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, s. 243
- BOHUMIL, Samek. Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 2. J/N. Praha: Academia, 1999. 782 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 594.
- Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 74
- Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 72
- KOHOUTOVÁ, Lucie. Lichtenštejnové v Moravském Krumlově. Brno, 2017. 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Veronika Středová. s. 32. Dostupné online.
- Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 71
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online.
- Matrika zemřelých 1754–1790, rok 1789, Moravský Krumlov (číslo knihy 14276), pag. 316 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1795, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 8a [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1795, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 9a [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1800, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 18 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Liechtenstein 5 [online]. Royalty Guide [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1811, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 70 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1812, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 75 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1819, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 108 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1824, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 128 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1827, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 140 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1830, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 150 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1833, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 163 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1842, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 188 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1846, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 200 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, s. 85
- Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1849, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 209 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, s. 83
- Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1865, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 28 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1863, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 20 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (německy)
- Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1899, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 215 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
- Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1908, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 268 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
Literatura
- VAŘEKA, Marek. 380 let knížectví Lichtenštejn v Moravském Krumlově. Držba Lichtenštejnů v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov: Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2013. ISBN 978-80-87375-05-1. S. 22.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lichtenštejnská hrobka na Wikimedia Commons