Hostomice (okres Beroun)
Hostomice (též Hostomice pod Brdy, německy Hostomitz) je malé město v okrese Beroun. Leží přibližně 10 km východně od Hořovic a 10 km severozápadně od Dobříše v široké kotlině na potoce Chumavě pod severozápadním úpatím Hřebenů. Město má i s přidruženými osadami přibližně 1 800[1] obyvatel; často je označováno jako Hostomice pod Brdy podle názvu pošty a železniční stanice a zní tak i název katastrálního území.
Hostomice | |
---|---|
Tyršovo náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0202 531201 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Hořovice |
Okres (LAU 1) | Beroun (CZ0202) |
Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°49′31″ s. š., 14°2′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 783 (2022)[1] |
Rozloha | 28,26 km² |
Nadmořská výška | 361 m n. m. |
PSČ | 267 24 |
Počet domů | 760 (2021)[2] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Tyršovo náměstí 165 267 24 Hostomice [email protected] |
Starosta | Vít Šťáhlavský |
Oficiální web: www | |
Hostomice | |
Další údaje | |
Kód obce | 531201 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Místní části
Město Hostomice se skládá ze čtyř částí na třech katastrálních územích:
Historie
První písemná zmínka o sídle (Hostomicz) pochází z roku 1343, kdy pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé potvrdil práva a výsady nedávno založeného městečka. Hostomice náležely od roku 1357 až do zrušení poddanství ke karlštejnskému panství. V roce 1563 město dostalo právo na honby. Pole a Hostomice pustly. Právo bylo zrušeno.
Městem se staly za Karla VI. roku 1738 a dostaly i městský znak. V roce 1742 byly Hostomice postiženy tyfem. Pozoruhodné je určitě to, že v Hostomicích byla velmi silně zakořeněná protestantská víra, neboť ještě roku 1755 sem byli voláni na pomoc misionáři na proces rekatolizace. V roce 1817 bylo založeno divadlo. V roce 1836 Hostomice zachvátil požár. Statutu města může ve své novodobé historii sídlo požívat od roku 1992.
Město je také známé díky svým cvočkařských bouřím v 19. století, jež byly později velmi často interpretovány jakožto předzvěst bojů dělnické třídy. Nějaký čas zde žil (a v roce 1964 zemřel) JUDr. Jiří Havelka – od roku 1938 kancléř, ministr dopravy a místopředseda vlády, který byl v roce 1941 společně s generálem Eliášem gestapem zatčen a až do konce války držen v domácím vězení. Po roce 1948 byl komunisty perzekvován a byl nucen přestěhovat se z Prahy do Hostomic. Hostomice drží i jeden okresní primát, neboť 19. října 1913 se tam zásluhou Sokola uskutečnil první letecký pokus. Pilotem byl aviatik Šimůnek, kterému sice den předtím praskla vrtule, ale následujícího dne o 4. hodině odpoledne krátký let úspěšně provedl. Vztah k Hostomicím měl i slavný konstruktér letadel Alois Šmolík, jehož otec byl koželuh v tomto městě.
Hostomice pod Brdy se mohou pochlubit rozsáhlým náměstím, jeho délka je téměř půl kilometru. Toto náměstí prošlo v letech 2015-2018 revitalizací.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[3]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[5]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice
Rok 1932
Ve městě Hostomice pod Brdy (přísl. Lštěň, 1964 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 cihelny, hospodářské družstvo, výroba kovaných hřebíků, koželužna, 4 mlýny, 2 pily, pivovar, výroba kožených rukavic, včelařský spolek, velkostatek.
- Služby (výběr): 2 lékaři, nákladní autodoprava, 2 biografy (Sokol, Městský), 3 cukráři, drogerie, fotoatelier, 3 hodináři, 6 hostinců, 2 hotely (Krása, Občanská záložna), 2 knihaři, konsum Včela, lékárna, 2 modistky, obchodní dům, Hospodářsko-živnostenská záložna, Občanská záložna, 2 tesařští mistři, 2 zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství.
Současnost
V posledních letech se do města nastěhovalo mnoho nových obyvatel, nové rodinné domy se staví především za hřbitovem směrem k Bezdědicím.
V obci funguje mateřská i základní škola, knihovna a hasičský sbor.
Ve městě působí i několik místních organizací celostátních spolků, například Český zahrádkářský svaz a Svaz tělesně postižených. Jedním z nejstarších spolků ve městě je Základní organizace Českého svazu včelařů, která byla založena již roku 1898.
V obci působí římskokatolická, husitská i evangelická církev.
Město vydává zpravodaj Hostomické listy.
Dále zde najdeme pivovar, který vaří oblíbené pivo Fabián, prodejnu COOP na náměstí, bar Záložna nebo restauraci a cukrárnu u Frajerů (dříve hotel Krása).
Osobnosti
- Václav Treitz (1819–1872), lékař, patolog
- František Polák (1889–1971), právník, autor publikací o pracovním právu, vězeň gulagu
- František Dušek (1920–1940), pilot RAF[9]
- JUDr. Jiří Havelka (1892–1964), právník a politik, v době protektorátu ministr dopravy a vedoucí kanceláře prezidenta Háchy
Pamětihodnosti
- Kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii, barokní, na místě staršího kostela doloženého od 14. století. Jednolodní (1762) obdélná stavba s obdélným presbytářem (1743) ukončeným polokruhovou apsidou, obdélnou sakristií po severní straně a věží (1855) nad západním průčelím.
- Mariánský sloup na náměstí, barokní z roku 1714, obnoven 1924
- Výklenková kaple při silnici do Bezdědic
- Výklenková kaple při cestě na Skřipel
- Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí, z roku 1871
- Židovský hřbitov zhruba 2 km jihozápadně od města na sv. úbočí vrchu Chlumek (49° 48′ 38″, 14° 01′ 38″). Hřbitov byl založen někdy v letech 1833 či 1837 a sloužil početné židovské obci v Hostomicích. Na ploše 0,20 ha se dochovalo kolem 160 náhrobků od 30. let 19. do 30. let 20. století.[10]
- Pomník padlým v 1. světové válce, dílo Emanuela Kodeta z roku 1923
- Pomník partyzánům na hřbitově
- Rekonstruovaný pivovar s pivem Fabián
- Stará škola (dnes pošta), z roku 1822
- Nová škola (ZŠ Pavla Lisého), z let 1899 až 1900
- Fabiánovo lože, pověstmi opředený skalní útvar na vrchu Velká Baba
Kultura a sport
V roce 1994 se zde uskutečnil první taneční festival techna – Teknival Hostomice 1994, později známý jako CzechTek.
Zdejší fotbalový klub je pravidelným účastníkem 1. B třídy.
V Hostomicích vznikla kniha Pepánek Nezdara spisovatele Franty Župana.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/114 Hořovice - Hostomice - Dobříš a silnice II/115 Jince - Hostomice - Řevnice - Dobřichovice.
- Železnice – Hostomice protíná železniční Trať 172 Zadní Třebaň - Lochovice. Je to jednokolejná regionální trať, provoz byl zahájen roku 1901. Na území města leží dopravna Hostomice pod Brdy, zastávka Radouš a zastávka Neumětely.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Dobříš, Hořovice, Lochovice, Příbram, Řevnice.
- Železniční doprava – Po trati 172 jezdilo v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 367. (česky a německy)
- Hrdina František Dušek z Hostomic [online]. [cit. 2015-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 153.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostomice na Wikimedia Commons
- Hostomice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Popis města
- Hostomice na brdy.info