Franta Župan

Do školy chodil v Hostomicích. Gymnázium absolvoval v Berouně a poté vystudoval zeměpis a dějepis na filozofické fakultě v Praze. Jako vystudovaný učitel pobýval v letech 1884–1885 v Bulharsku jako učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise. Od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči (Gymnázium Třebíč, 1877/78[1]), Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně (1901–1917).

Během studia na filozofické fakultě získal svůj literární pseudonym. Přispíval tehdy také do humoristického časopisu Švanda dudák, který redigoval o čtyři roky starší Ignát Herrmann. Na jedno z Herrmannových upozornění, že nepodepsal svůj příspěvek, prý František Procházka odpověděl: „Dejte jakékoli jméno!“

• Miroslava z Lestkova (1879) – historická povídka na motivy podbrdské pověsti
• Vzpomínky z přírody do roku 1881 – povídky o zvířatech
• Z Přeslavského dvora – historická práce z bulharských dějin
• Humoresky (1885) – povídky o zvířatech
• Jednoroční vojna (1888) – povídky o zvířatech
• čtyřdílný román Pepánek nezdara (1888) – vrcholné dílo, soubor příběhů o Pepánkovi, jeho malém bratříčkovi Vojtíškovi a jejich venkovských kamarádech, sledování života dospělých s kritickou ironií, kniha byla zfilmována v režii Přemysla Pražského v roce 1923[3][1]
  • III. Lojzík vychovatelem (1918) Dostupné online
• Vzpomínky (1893), Dle přírody (1894), Z různých pamětí (1894) – sbírky z příspěvků do časopisů
• bajky Po stopě pravdy – sbírka z příspěvků do Herrmannova Švandy dudáka
• Vpád

Pamětní deska na rodném domě v Běštíně