Horní Planá

Původ názvu města je slovanský. Název vznikl z přídavného jména planá, ve smyslu pustá nebo neobdělávaná. Jeden z prvních názvů Plané byl „Planá pod Vítkovou horou“ (v latinských textech Plana de Monte Vitconis). Někdy okolo roku 1598 bylo městečko rozděleno na Horní Planou a (nedoloženou) Dolní Planou. V 17. století se v němčině začal používat název Oberplan.[3]

Území obce se rozkládá na obou březích Vltavy, resp. vodní nádrže Lipno. Jádro města je na severovýchodním (levém) břehu. Jihovýchodní hranici obce tvoří státní hranice s Rakouskem, dále sousedí na západě s obcemi Nová Pec a Želnava (okres Prachatice), na severu s vojenským újezdem Boletice, na východě krátce s obcí Polná na Šumavě a na jihovýchodě s Černou v Pošumaví.

Město se nachází na rozhraní Vltavické brázdy a Želnavské hornatiny, na svahu Houbového vrchu; se střední nadmořskou výškou 776 m je nejvýše položeným městem v Jihočeském kraji a jedním z nejvýše položených českých měst vůbec. Nejvyšším bodem katastru obce je pohraniční hora Smrčina (1333 m, současně nejvyšší bod okresu Český Krumlov), na levém břehu je nejvyšší Špičák (1221 m). Nejníže je hladina lipenské nádrže (standardně 725,6 m n.m.).

Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka již ve střední době kamenné.[4] Z bavorského Pasova vedly přes rakouský Klaffer am Hochficht dvě větve obchodní stezky do Horní Plané, první sedlem mezi Plechým a Smrčinou a druhá Zvonkovským průsmykem. Z Horní Plané pak stezka pokračovala přes Hodňov a Polnou k Boleticím.[5]

Již ve 13. století byl v Horní Plané kostel – kostel svaté Markéty má románské jádro z druhé čtvrtiny 13. století.[6] Obec byla založena cisterciáky ze zlatokorunského kláštera. V roce 1349 byla Horní Planá římským císařem a českým králem Karlem IV. na žádost tohoto kláštera povýšena na městečko.[4][7] Za husitských válek se Horní Planá dostala k panství Český Krumlov a zůstala u něho až do zrušení poddanství.[8] V letech 1845–1846 byla postavena silnice z Horní Plané přes Bližší Lhotu do Zvonkové a dále na zemskou hranici, kde navázala na silnici z Ulrichsbergu. V letech 1891–1892 byla Horní Planá zapojena do železniční sítě.

V roce 1938 byla Horní Planá v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši. V květnu 1945 ji obsadily bez boje jednotky americké armády postupující ve směru od Zadní Zvonkové a Bližší Lhoty.^[zdroj?]

V 50. letech 20. století zanikla v nynějším obvodu obce tato sídla: Dolní Borková, Horní Borková, Huťský Dvůr, Josefův Důl, Staré Hutě, Zadní Zvonková.

V letech 1952–1958 byla budována lipenská přehrada, kvůli které byla zbořena původní osada Jenišov; most v Bližší Lhotě byl stržen a nahrazen přívozem; železniční trať byla přeložena a v Horní Plané bylo postaveno nové nádraží.[5]

Od 1. 1. 1976 se stala částí města Horní Planá bývalá obec Pernek. Osady Maňava a Pihlov, které byly osadami této obce, zanikly – staly se součástí Horní Plané.[9]

V obci se nachází železniční zastávka trati České Budějovice – Černý Kříž. Prochází zde silnice I/39, po ulici Volarské a Palackého. Nachází se zde přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Vede odsud také přívoz na protější břeh Vltavy, resp. lipenské nádrže, do místní části Bližší Lhota, odkud vede silnice na hraniční přechod Zadní Zvonková / Schöneben. Na území obce je v přeshraničním styku s Rakouskem též přechod na turistické stezce Pestřice / Sonnenwald.[10]

Horní Planá je v současnosti rychle rostoucím turistickým střediskem.Je ideální východisko pro cyklistiku, Nordic Walking, v zimě pak pro běh na lyžích.[11] Na vrchu Dobrá Voda byla v roce 2021 otevřena 36 m vysoká rozhledna.[12]

• rodný domek Adalberta Stiftera (pobočka muzea) a další památky s ním spojené
• kostel svaté Markéty
• kostel Panny Marie Bolestné na vrchu Dobrá voda (862 m)

• 
  Kostel sv. Markéty
• 
  Rodný dům Adalberta Stiftera
• 
  Kostel Panny Marie Bolestné
• 
  Bronzový pomník Adalberta Stiftera z roku 1906; autorem pomníku je Karel Wilfert mladší
• 
  Vodní nádrž Lipno u Horní Plané
• 
  Pláž v Horní Plané