Horní Planá

Horní Planá (německy Oberplan) je město v okrese Český Krumlov, ležící na jihovýchodní Šumavě u Lipenské vodní nádrže. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel. S rozlohou přes 127 km² je Horní Planá jednou z plošně největších obcí v Česku (6. místo). Zdejší městský úřad je jedním z pověřených úřadů obvodu ORP Český Krumlov, spadají pod něj ještě obce Černá v Pošumaví a Frymburk.

Horní Planá
Horní Planá
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0312 545511
Pověřená obecHorní Planá
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
Okres (LAU 1)Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°46′3″ s. š., 14°1′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 993 (2022)[1]
Rozloha127,18 km²
Nadmořská výška776 m n. m.
PSČ382 26
Počet domů586 (2021)[2]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Horní Planá
Náměstí 54
382 26 Horní Planá
[email protected]
StarostaBc. Jiří Hůlka
Oficiální web: www.horniplana.cz
Horní Planá
Další údaje
Kód obce545511
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původ názvu města je slovanský. Název vznikl z přídavného jména planá, ve smyslu pustá nebo neobdělávaná. Jeden z prvních názvů Plané byl „Planá pod Vítkovou horou“ (v latinských textech Plana de Monte Vitconis). Někdy okolo roku 1598 bylo městečko rozděleno na Horní Planou a (nedoloženou) Dolní Planou. V 17. století se v němčině začal používat název Oberplan.[3]

Geografie

Území obce se rozkládá na obou březích Vltavy, resp. vodní nádrže Lipno. Jádro města je na severovýchodním (levém) břehu. Jihovýchodní hranici obce tvoří státní hranice s Rakouskem, dále sousedí na západě s obcemi Nová Pec a Želnava (okres Prachatice), na severu s vojenským újezdem Boletice, na východě krátce s obcí Polná na Šumavě a na jihovýchodě s Černou v Pošumaví.

Město se nachází na rozhraní Vltavické brázdy a Želnavské hornatiny, na svahu Houbového vrchu; se střední nadmořskou výškou 776 m je nejvýše položeným městem v Jihočeském kraji a jedním z nejvýše položených českých měst vůbec. Nejvyšším bodem katastru obce je pohraniční hora Smrčina (1333 m, současně nejvyšší bod okresu Český Krumlov), na levém břehu je nejvyšší Špičák (1221 m). Nejníže je hladina lipenské nádrže (standardně 725,6 m n.m.).

Ochrana přírody

Celé území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Šumava (resp. západní okraj v národním parku Šumava), v ptačí oblasti Šumava a na území evropsky významné lokality Šumava. Na území obce jsou ještě zvláště chráněny přírodní památky Házlův kříž, Pestřice, Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové, Račínská prameniště a Úval Zvonková.

Historie

Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka již ve střední době kamenné.[4] Z bavorského Pasova vedly přes rakouský Klaffer am Hochficht dvě větve obchodní stezky do Horní Plané, první sedlem mezi Plechým a Smrčinou a druhá Zvonkovským průsmykem. Z Horní Plané pak stezka pokračovala přes Hodňov a Polnou k Boleticím.[5]

Již ve 13. století byl v Horní Plané kostel – kostel svaté Markéty má románské jádro z druhé čtvrtiny 13. století.[6] Obec byla založena cisterciáky ze zlatokorunského kláštera. V roce 1349 byla Horní Planá římským císařem a českým králem Karlem IV. na žádost tohoto kláštera povýšena na městečko.[4][7] Za husitských válek se Horní Planá dostala k panství Český Krumlov a zůstala u něho až do zrušení poddanství.[8] V letech 18451846 byla postavena silnice z Horní Plané přes Bližší Lhotu do Zvonkové a dále na zemskou hranici, kde navázala na silnici z Ulrichsbergu. V letech 18911892 byla Horní Planá zapojena do železniční sítě.

V roce 1938 byla Horní Planá v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši. V květnu 1945 ji obsadily bez boje jednotky americké armády postupující ve směru od Zadní Zvonkové a Bližší Lhoty.[zdroj?]

V 50. letech 20. století zanikla v nynějším obvodu obce tato sídla: Dolní Borková, Horní Borková, Huťský Dvůr, Josefův Důl, Staré Hutě, Zadní Zvonková.

V letech 1952–1958 byla budována lipenská přehrada, kvůli které byla zbořena původní osada Jenišov; most v Bližší Lhotě byl stržen a nahrazen přívozem; železniční trať byla přeložena a v Horní Plané bylo postaveno nové nádraží.[5]

Od 1. 1. 1976 se stala částí města Horní Planá bývalá obec Pernek. Osady Maňava a Pihlov, které byly osadami této obce, zanikly – staly se součástí Horní Plané.[9]

Obecní správa a politika

Místní části

Obce pod správou POÚ Horní Planá

Doprava

V obci se nachází železniční zastávka trati České Budějovice – Černý Kříž. Prochází zde silnice I/39, po ulici Volarské a Palackého. Nachází se zde přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Vede odsud také přívoz na protější břeh Vltavy, resp. lipenské nádrže, do místní části Bližší Lhota, odkud vede silnice na hraniční přechod Zadní Zvonková / Schöneben. Na území obce je v přeshraničním styku s Rakouskem též přechod na turistické stezce Pestřice / Sonnenwald.[10]

Turistika

Horní Planá je v současnosti rychle rostoucím turistickým střediskem.Je ideální východisko pro cyklistiku, Nordic Walking, v zimě pak pro běh na lyžích.[11] Na vrchu Dobrá Voda byla v roce 2021 otevřena 36 m vysoká rozhledna.[12]

Společnost

Školství

  • Základní a mateřská škola

Sport

  • Motokáry
  • Bowling
  • Fotbalový klub

Festivaly

  • Markétská pouť
  • Rock fest na letňáku
  • Septembeer Fest

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horní Plané.

Osobnosti

Rodáci

Další

  • Franz Fischer (1867–1937) – ředitel školy, autor folklorních a historických článků, obecní kronikář; čestný občan města
  • Johannes Urzidil (1896–1970) – básník
  • Hugo Rokyta (1912–1999) – historik; čestný občan města

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1982. S. 111.
  4. JELÍNEK, PETR, 1947-. Horní Planá a okolí. Vyd. 1. vyd. Horní Planá: Srdce Vltavy 191 s. Dostupné online. ISBN 9788090273832, ISBN 8090273831. OCLC 780138208
  5. JELÍNEK, PETR. Východní Šumava. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka 73 s. Dostupné online. ISBN 9788074322372, ISBN 8074322378. OCLC 821654170
  6. KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. [s.l.]: nakladatelství Růže České Budějovice, 1977. S. 10,149.
  7. Římskokatolická farnost HORNÍ PLANÁ - historický přehled [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  8. Historie Horní Plané [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
  9. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online.
  10. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení (č. 298/2019 Sb.) [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online.
  11. Běžkařské trasy | Šumava Lipno [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (česky)
  12. Z rozhledny budou vidět i Alpy, tvarem odkazuje na sklářskou historii. iDNES.cz [online]. 2021-11-19 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.