Mathias Pangerl

Mathias Pangerl (10. března 1834, Hodňov[1] – 14. ledna 1879, Arco v Tridentsku) byl český německy mluvící historik a archivář. Původně působil jako archivář schwarzenberského archivu ve Vídni a na sklonku svého života (1875) jako profesor pomocných věd historických na pražské univerzitě.

Mathias Pangerl
Mathias Pangerl
Narození10. března 1834
Hodňov
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. ledna 1879 (ve věku 44 let)
Arco
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníarchivář, historik, pedagog, vysokoškolský učitel, učitel a publicista
ZaměstnavateléFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mathias Pangerl se narodil v Hodňově (Honetschlag) 10. března 1834. Navštěvoval budějovické gymnázium, poté studoval v letech 1855-1858 na univerzitě v Praze a v letech 1858-1859 ve Vídni. Od roku 1859 pořádal ve Štýrském Hradci archivy několika tamních klášterů a roku 1866 nastoupil práci ve vídeňském ústředním archivu rodu Schwarzenberků. V lednu roku 1875 získal na univerzitě v bavorském Würzburgu titul doktora filosofie a v květnu téhož roku byl povolán jako mimořádný profesor historických věd na univerzitu v Praze. Mathias Pangerl zemřel v jihotyrolském, dnes italském Arco u Gardského jezera 14. ledna 1879 na plicní chorobu. Na rodném stavení v Hodňově byla v roce 1903 odhalena na jeho počest pamětní deska.

Dílo
  • Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Böhmen, Wien 1865
  • Die beiden ältesten Todtenbücher des Benedictinerstiftes Sankt Lambrecht in Obersteier, Wien 1869
  • Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen, Wien 1872
  • Die Choden zu Taus, Prag 1875
  • Das Buch der Malerzeche in Prag, Wien 1878

Výběr z článků
  • Über Johannes Mannesdorfer, Chronisten des Klosters St. Lambrecht (1864)
  • Studien zur Geschichte des Klosters St. Lambrecht (1865 und 1866)
  • Maria Zell. Ein Beitrag von seiner Gründung bis zu seiner Übertragung in die Stadt (1868)
  • Über Johann Albert Kendlmayer und seine Chronik des Chorherrenstiftes zu Rottenmann 1480–1580 (1868)
  • Wok von Rosenberg (1870)
  • Die Eremitage von Heuraffel (1871)
  • Zawisch von Falkenstein (1872)
  • Zur Geschichte des böhmischen Hospitals in Rom, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 12 (1874) 205-212.
  • Die Witigonen (1874)
  • Über Städtegründer und Städtegründungen in Böhmen und Mähren (1877)

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura
  • Franz Ilwof, heslo Pangerl, Mathias. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 52, Duncker & Humblot, Leipzig 1906, S. 746–749.
  • Kutnar František – Marek Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 20093, 355-356.
  • Jiří Georgiev, Mathias Pangerl Ein Beitrag zur Geschichte der deutschen Geschichtsschreibung in Böhmen, in: Magister noster. Sborník statí věnovaných in memoriam prof. PhDr. Jana Havránka, CSc., Praha, Karolinum 2005. ISBN 80-246-0753-0

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.