Horní Heřmanice (okres Třebíč)

Obec se poprvé připomíná v roce 1447, kdy byla zmíněna v zemských deskách, jako přepsaný majetek Jiřího z Kravař a Strážnice Janovi staršímu z Lomnice. Roku 1563 byly Heřmanice postoupeny Zikmundovi Heldtovi z Kementu, který byl majitelem meziřícského panství. V roce 1649 byl majitelem dvora v Heřmanicích Matouš Dvořák a byl osvobozen od robot a plateb, osvobodil jej Rudolf hrabě z Kounic.[4] Od roku 1563 pak až do reforem kolem roku 1848 spadaly Heřmanice pod meziříčské panství, mezi lety 1563 a 1592 patřily Heldtům z Kementu, následně Berkům z Dubé a Lipé, Kounicům, Ugartským a dalším rodům.[5] V roce 1810 skoro celá osada vyhořela, osadníci si poté vystavěli čtrnáct nových domů ve dvou řadách.[6] V roce 1815 pak byla ve vsi založena škola, do té doby byla přiškolena do Rudíkova.[4] Mezi lety 1850 a 1924 spadal pod Horní Heřmanice Nový Telečkov.[3] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD.[7]

Roku 1890 měla obec 43 domů a 264 obyvatel. V roce 1930 ve vesnici žilo 229 obyvatel a v roce 1950 už jen 177 obyvatel ve 44 domech.

Pokud jde o farnost, patřily Horní Heřmanice do farnosti Rudíkov a od první republiky patří do Uhřínova. Také školou patřily Heřmanice do Rudíkova. Do této školy chodily také děti z Nového Telečkova, Batouchovic a Bochovic. Roku 1890 začal učitel Antonín Střecha psát školní kroniku. Škola byla zrušena v 60. letech 20. století.[6]

Do roku 1849 patřily Horní Heřmanice do velkomeziříčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Horní Heřmanice pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[8]

• Kaplička s křížkem – na návsi, stojí mezi lípami
• Památný kámen s reliéfem řeckého kříže

• František Doležal – generálmajor, vojenský pilot, pilot francouzské cizinecké legie, pilot RAF
• Jozef Trojan – odbojář a politik