Jozef Trojan

Narodil se v Horních Heřmanicích v okrese Třebíč.[3]

Za tzv. slovenského štátu[4] působil zpočátku jako účetní[6] a později jako správce velkostatku Baťových závodů v Baťovanech.[5] Za druhé světové války se podílel na odboji[5] a účastnil se Slovenského národního povstání. Jako kapitán partyzánské jednotky Hornonitranska partizánska brigáda operoval v regionu Horní Nitra (velkou část jejích členů tvořili dělníci z Baťových závodů v Baťovanech[5]). Koncem října 1944 po ústupu povstalců rozhodl Trojan o rozpuštění partyzánského oddílu a přechodu do lesů.[7]

Po válce byl ředitelem bývalých Baťových závodů v Baťovanech (Závody 29. augusta).[5] V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.[8]

V srpnu 1949 se účastnil oslav 5. výročí SNP a pochodoval v čele své partyzánské brigády ve Zvolenu před prezidentem Klementem Gottwaldem.[5] Pak se ale stal obětí čistek. V noci na 22. prosince 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, maření dvouletého a pětiletého plánu, sabotáže a vydírání. Ve vazbě ovšem nic nepřiznal a konstrukce obžaloby se rozpadla. Nakonec byl obviněn z návodu na pětinásobnou vraždu, které se měli dopustit milicionáři v Baťovanech.[5] Mělo jít o čin milicionářů-partyzánů z dubna 1945. Odsouzen byl 16. října 1953 k trestu smrti a popraven.[1] Podle jiného zdroje bylo proti němu u soudu použito jeho rozhodnutí z roku 1944 o ústupu do hor.[7][6]