Hluchov (přírodní památka)

Negativní dopady na tuto přírodní památku vyplývají z jejího umístění. Hluchov se nachází mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví, které tvoří souměstí. Následkem toho je Hluchovem vedená komunikace spojující města a veřejnost, přirozeně se pohybující z jedné části města do druhé tak vytváří tlak na toto území. Území je ze severu přirozeně ohraničeno tůní (slepé rameno Labe) a z jihu protékající řekou Labe. Komunikace rozděluje území na starší východní a mladší západní část.[5] V oblasti se často vyskytují padlé kmeny či odumírající stromy, na několika místech můžeme pozorovat přirozenou obnovu lesa. Hluchov se nachází v nadmořské výšce 170 m n. m., nenajdeme zde žádný výrazný výškový útvar neživé přírody. Výměra území tvoří 7,12 ha.[3]

Lužní les v Hluchově

Díky sousedství Hluchova s řekou Labe, bylo toto území obýváno již od počátku neolitu. Přes dlouhodobé užívání člověkem se ale zdá, že zůstala zachována původní druhová skladba, protože les nebyl nikdy zcela degradován.[3] V období středověku zůstal les zachován především díky tomu, že náležel ke královským lovištím. Za období vlády Habsburků patřil Hluchov, jako součást zámeckých zahrad, k brandýskému zámku. Po první světové válce byl Hluchov zestátněn a první chráněné území bylo vyhlášeno roku 1933. To ale zaniklo spolu s Československem roku 1939.[6]

Využití Labe jako dopravní cesty si vyžádalo několik regulačních zásahů do toku řeky. První práce na zlepšení splavnění Labe v této oblasti proběhly již roku 1831. Od tohoto roku probíhaly další regulační zásahy nepravidelně. Dokončení stavby plavební komory v Brandýse nad Labem roku 1936 mělo za následek značný úbytek zaplavování Hluchova. Roku 1994 se pak plavební komora modernizovala a břeh řeky přiléhající k Hluchovu byl téměř celý zpevněn a vybetonován.[4] Dne 22. září 1995 byl Hluchov vyhlášen za přírodní památku.[1]

Oblast geologicky náleží kvartéru a hydrologicky spadá do povodí Labe. Mezi hlavní druhy půd patří nivní a glejové půdy, které leží na písčitých uloženinách.[3] Průměrná roční teplota vzduchu je okolo 9,5 °C, což představuje jednu z nejvyšších průměrných teplot v České republice. Roční úhrn srážek činí 530 – 581 mm.[3]

Hluchov je lužní les, kde se nachází tzv. tvrdý luh. Převládají zde dřeviny s tvrdým dřevem jako duby, jilmy či jasany.[7] Tvrdý luh je ovlivněn zejména pravidelnými záplavami lesa, ale voda se zdržuje kratší dobu než v případě měkkého luhu. V minulosti bylo území zaplavováno každoročně, a to hlavně z jara. Po dokončení úprav splavnosti Labe povodně z této oblasti, až na pár výjimek, vymizely.[4][6]

Jako hlavní důvod vzniku této přírodní památky byla ochrana zbytku lužního lesa a jeho typické vegetace a fauny.[1] V lese se také vytvořilo vhodné prostředí pro xylobionty. V areálu nebyly pozorovány žádné druhy kriticky ohrožené, ale vyskytuje se zde několik druhů silně ohrožených a to například: užovka obojková (Natrix natrix), slepýš křehký (Angius fragilis), rosnička zelená (Hyla arborea) nebo třeba již zmiňovaný ledňáček říční (Alcedo atthis). Oblast není a nikdy nebyla navrhována na EVL či NATURA 2000.[3]

Holoseč provedená v roce 2015

Tůň tvořící severní hranici Hluchova

Informační panel naučné stezky vedoucí Hluchovem

V přilehlé tůni probíhá intenzivní rekreační rybaření, čímž může docházet k příležitostnému plašení ptáků hnízdících u břehů. Vzhledem k obklopení Hluchova oběma městy, se pod pilíři mostu místní komunikace vzácně objevují bezdomovci či narkomani. Les je pravidelně čištěn obyvateli města v nárazových událostech, např. při příležitosti Dne Země. V blízkosti se nachází jezdecké centrum, les tak slouží pro vyjížďky na koních, ale i pro pěší procházky. Výjimečně se v oblasti konaly např. orientační běhy.