Lejsek bělokrký
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) je malý pták z čeledi lejskovitých (Muscicapidae).
Lejsek bělokrký | |
---|---|
Lejsek bělokrký | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | lejskovití (Muscicapidae) |
Rod | lejsek (Ficedula) |
Binomické jméno | |
Ficedula albicollis (Temminck, 1815) | |
Rozšíření lejska bělokrkého
hnízdiště
migrace
zimoviště
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
O něco menší než vrabec (délka těla 12–13,5 cm). Samec je černobíle zbarvený, přičemž bílá je spodina těla, čelo, široký obojek přes krk a týl (odtud název), kostřec a pole v křídlech. Samice a mladí ptáci jsou zbarveni svrchu šedohnědě. Je velmi podobný příbuznému lejsku černohlavému (Ficedula hypoleuca), od nějž se samec liší bílým obojkem kolem krku; samice a mladí ptáci jsou obtížně odlišitelní, k nejlepším znakům patří větší rozsah bílého zbarvení na kořenech ručních letek.[2]
Hlas
Vábí tlumeným hvízdavým „ííp“, zpěv je složen z tónů podobných vábení ale delších a v různých výškách. Působí melancholicky.
Výskyt
Hnízdní areál sahá od jihovýchodního Švédska, východní Francie a jižního Německa východně po střed evropské části Ruska a Ukrajinu.[3] Tažný, se zimovišti v Africe.[2]
Hnízdí v opadavých lesích, zahradách a parcích.[2]
Výskyt v Česku
V České republice hnízdí hlavně v nižších polohách ve východní polovině státu (nejpočetněji na jižní Moravě), přičemž západněji jeho početnost znatelně klesá a na západě Čech již téměř chybí. Velikost hnízdní populace byla v letech 2001–2003 odhadnuta na 35–70 tisíc párů.[4]
Hnízdění
Hnízdí v dutinách stromů nebo budkách od května do července a to jedenkrát ročně. Hnízdní budka o výšce 20 cm s rozměry dna 14×14 cm a svisle oválným vletovým otvorem 30×45 cm v průměru musí být vyvěšována na konci dubna a na podzim odebírána, neboť silnější sýkory koňadry si budku přes zimu vyhlédnou a v průběhu dubna ji obsadí. Slabší lejskové pokoušející se budku obsadit v květnu po návratu ze zimovišť jimi mohou být i usmrceni. Hnízdo staví ze stébel, kořínků, větviček, kůry a listí. Vystýlá jej peřím a chlupy. V jedné snůšce bývá 4–7 (1–8) 18,1 × 13,3 mm velkých, tyrkysově modrých vajec.[5] Na vejcích sedí samotná samice 12–14 dní, vylíhlá mláďata krmí oba rodiče na hnízdě 14–16 dní. Po vylétnutí jsou ještě dalších 14 dní přikrmována.
Potrava
Živí se různými druhy hmyzu a jeho larvami, hlavně housenkami, které sbírá z listí, zdí a země nebo chytá v letu ale také malými pavouky. na konci léta požírá bobule.[2]
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- Collared Flycatcher (Ficedula albicollis) [online]. Internet Bird Collection [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
- ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.
Video
- Jarmila Kačírková: Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Bystřička, ČR, 21.5.2019. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lejsek bělokrký na Wikimedia Commons
- Galerie lejsek bělokrký na Wikimedia Commons
- Taxon Ficedula albicollis ve Wikidruzích