Hindsko-arabská číselná soustava
Hindsko-arabská číselná soustava[1] nebo také hindská číselná soustava[2], poziční desítková číselná soustava, je celosvětově nejrozšířenější systém pro symbolickou reprezentaci čísel. Soustava byla vynalezena indickými matematiky mezi 1. a 4. stoletím. Tento systém byl přijat perskými matematiky (Al-Chorezmího kniha O výpočtech s hindskými číslicemi kolem r. 825) a arabskými matematiky (Al-Kindího kniha O používání hindských číslic kolem r. 825) v 9. století. Později se soustava rozšířila do Evropy vrcholného středověku.
Systém je založen na deseti (původně devíti) rozdílných glyfech. Symboly (glyfy) použité tak, aby reprezentovaly soustavu, jsou v zásadě nezávislé na samotném systému. Znaky aktuálně používané vychází z brahmánských číslic a už od středověku se rozdělují na různé typografické varianty.
Tyto symboly lze rozdělit do tří hlavních skupin: arabské číslice používané v oblasti velkého Maghrebu a v Evropě, východoarabské číslice (také nazývané „indické číslice“) používané na středním Východě a indické číslice používané na indickém subkontinentu.
Tato číselná soustava se dodnes používá po celém světě.
Etymologie
Hindsko-arabské číslice byly vynalezeny matematiky v Indii. Persko-arabští matematici je nazývali „hindské číslice“ (kde „hindský“ znamená indický). Později se jim v Evropě začalo říkat „arabské číslice“, protože na Západě byly představeny arabskými obchodníky.[3]
Porovnání znaků
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | písmo | viz |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
○/零 | 一 | 二 | 三 | 四 | 五 | 六 | 七 | 八 | 九 | východní Asie | čínské, japonské, korejské číslice |
ο/ō | Αʹ | Βʹ | Γʹ | Δʹ | Εʹ | Ϛʹ | Ζʹ | Ηʹ | Θʹ | novořečtina | řecké číslice |
א | ב | ג | ד | ה | ו | ז | ח | ט | hebrejština | hebrejské číslice | |
० | १ | २ | ३ | ४ | ५ | ६ | ७ | ८ | ९ | dévanágarí | indické číslice |
૦ | ૧ | ૨ | ૩ | ૪ | ૫ | ૬ | ૭ | ૮ | ૯ | gudžarátština | |
੦ | ੧ | ੨ | ੩ | ੪ | ੫ | ੬ | ੭ | ੮ | ੯ | gurmukhí | |
༠ | ༡ | ༢ | ༣ | ༤ | ༥ | ༦ | ༧ | ༨ | ༩ | tibetština | |
০ | ১ | ২ | ৩ | ৪ | ৫ | ৬ | ৭ | ৮ | ৯ | ásámsky/ bengálsky/ sylheti | Bengálsko-ásámské číslice |
୦ | ୧ | ୨ | ୩ | ୪ | ୫ | ୬ | ୭ | ୮ | ୯ | orija | |
൦ | ൧ | ൨ | ൩ | ൪ | ൫ | ൬ | ൭ | ൮ | ൯ | malajálamština | |
௦ | ௧ | ௨ | ௩ | ௪ | ௫ | ௬ | ௭ | ௮ | ௯ | tamilsky | tamilské číslice |
0 | ౧ | ౨ | ౩ | ౪ | ౫ | ౬ | ౭ | ౮ | ౯ | telugština | |
೦ | ೧ | ೨ | ೩ | ೪ | ೫ | ೬ | ೭ | ೮ | ೯ | kannadština | |
០ | ១ | ២ | ៣ | ៤ | ៥ | ៦ | ៧ | ៨ | ៩ | khmersky | khmerské číslice |
๐ | ๑ | ๒ | ๓ | ๔ | ๕ | ๖ | ๗ | ๘ | ๙ | thajsky | thajské číslice |
໐ | ໑ | ໒ | ໓ | ໔ | ໕ | ໖ | ໗ | ໘ | ໙ | laosky | |
၀ | ၁ | ၂ | ၃ | ၄ | ၅ | ၆ | ၇ | ၈ | ၉ | barmština | |
٠ | ١ | ٢ | ٣ | ٤ | ٥ | ٦ | ٧ | ٨ | ٩ | arabština | arabské číslice |
۰ | ۱ | ۲ | ۳ | ۴ | ۵ | ۶ | ۷ | ۸ | ۹ | perské písmo (farsí)/ darí/ paštština | |
urdsky/ shahmukhi |
Stejně jako v mnoha systémech číslování, číslice 1, 2 a 3 představují jednoduché záznamy značek; 1 je jedna čára, 2 jsou dvě čáry (nyní spojené úhlopříčkou) a 3 jsou tři čáry (nyní spojené dvěma svislými čarami). Po třech číslech symboly mají tendenci se stát složitějšími (příkladem jsou čínské číslice a římské číslice). Teoretici věří, že je to proto, že je obtížné okamžitě počítat předměty o větším počtu než tři.[4]
Historie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hindu–Arabic_numeral_system na anglické Wikipedii.
- David Eugene Smith and Louis Charles Karpinski, The Hindu–Arabic Numerals, 1911
- William Darrach Halsey, Emanuel Friedman. Collier's Encyclopedia, with bibliography and index. [s.l.]: [s.n.], 1983. Dostupné online. (anglicky)
- ROWLETT, Russ. Roman and "Arabic" Numerals. [s.l.]: University of North Carolina at Chapel Hill, 2004-07-04. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-31. (anglicky)
- Language may shape human thought Archivováno 17. 4. 2008 na Wayback Machine, New Scientist, news service, Celeste Biever, 19:00 19 August 2004.
- Flegg, Graham (2002). Numbers: Their History and Meaning. Courier Dover Publications. ISBN 0-486-42165-1.
- The Arabic numeral system – MacTutor History of Mathematics
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hindsko-arabská číselná soustava na Wikimedia Commons
Bibliografie
- Menninger, Karl W. (1969). Number Words and Number Symbols: A Cultural History of Numbers. MIT Press. ISBN 0-262-13040-8.
- On the genealogy of modern numerals by Edward Clive Bayley