Paňdžábština

Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ v gurmukhi, پنجابی v shahmukhi), je indoevropský jazyk patřící do podskupiny indoíránských jazyků do indoárijské jazykové rodiny. Používána je v historické oblasti Paňdžábu nacházející se na severu Indie a v Pákistánu. Mluvčích tohoto jazyka je něco kolem 100 miliónů. Paňdžábština se vyvinula z dialektu sanskrtu Prákrt, podobně jako hindština, ale na rozdíl od ní obsahuje více archaismů a nepravidelností. Pro psaní paňdžábštiny se používá především písmo gurmukhi (z úst zasvěcenců), které je velmi blízce spojeno se sikhismem.

Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ / پنجابی / Pañjābī)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Pákistán, Indie, Velká Británie, USA, Kanada
Počet mluvčích	104 000 000
Klasifikace	Indoevropské jazyky Indoíránské jazyky Indoárijské jazyky Střední Paňdžábština
Písmo	Gurmukhi, Shahmukhi
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Paňdžáb, Harijána, Amritsar, Čandígarh, Dillí
Kódy
ISO 639-1	pa
ISO 639-2	pan (B) pan (T)
ISO 639-3	pan
Ethnologue	PNJ
Wikipedie
pa.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paňdžábština v shahmukhi (nahoře) a gurmukhi (vespod)

V Pákistánu, kde paňdžábština není úředním jazykem, se obvykle zapisuje písmem shahmukhi, což je varianta perské úpravy arabského písma používaná také pro zápis urdštiny. Většina indických mluvčích ve státu Paňdžábu a sousedních státech Himáčalpradéš a Harijána používají písmo Dévanágarí.

V současnosti se paňdžábsky mluví ve všech moderních společnostech Indie (včetně severu); mimo Indický subkontinent je paňdžábština používána uvnitř velkých sikhských společenství v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě, USA, Mexiku, Chile, Argentině, Anglii, Polsku, Španělsku, Francii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku.