Urdština

Urdština (urdsky اردو زبان, urdū zabān; také známý jako domorodci Laškarí nebo Laškarí Zaban psaný لشکری زبان) je indoíránský jazyk blízce příbuzný hindštině. Oba jazyky jsou si vzájemně srozumitelné, liší se však kulturním pozadím: urdštině dávají přednost spíše muslimové, hindštině spíše hinduisté. Na rozdíl od hindštiny se urdština píše variantou arabského písma a její slovní zásoba obsahuje více výpůjček z perštiny, kurdštiny a arabštiny.

Urdština
اردو (لشکری)
Urdū (Laškarí)
RozšířeníPákistán, Indie
Počet mluvčích60 000 000
Klasifikace
PísmoArabské písmo
Postavení
Regulátorمقتدرہ قومی زبان (Mqtdrah qomī zabān)
Úřední jazykPákistán, Indie (Ándhrapradéš, Bihár, Dillí, Džammú a Kašmír, Madhjapradéš, Uttarpradéš)
Kódy
ISO 639-1ur
ISO 639-2není
ISO 639-3urd
Ethnologueurd
Wikipedie
ur.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a rozšíření

Urdština údajně vznikla mezi 15. a 18. století v časech Dillíského sultanátu a Mughalské říše jako žargon indických úředníků a vojáků, kteří sloužili u dvorů mughalských vládců Indie a nenaučili se správnou perštinu. Výraz urdú zabán znamená „jazyk vojenského tábora“.

Dnes je urdština úředním jazykem Pákistánu (i když jako mateřský jazyk zde také funguje západní paňdžábština, sindhština, balúčština, paštština a řada dalších). V Indii je jedním z ústavou uznaných jazyků, úředním jazykem státu Džammú a Kašmír (i když tam vláda a úřady stále více jednají v angličtině, urdština zůstává jazykem základního školství) a druhým úředním jazykem několika dalších států. Významným centrem urdštiny v jižní Indii je město Hajdarábád, které bylo až do indické nezávislosti centrem stejnojmenného muslimského státu.

Charakteristika

Urdština je analytičtější jazyk než sanskrt, má méně pádů, ale jistou míru ohýbání si zachovala. Slovosled je poměrně pevný a řadí urdštinu mezi SOV jazyky (subject – object – verb), tedy nejdříve podmět, pak předmět a nakonec sloveso. Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek t – th – d – dh – n. I když pravopis slov přejatých z arabštiny vychází z původního arabského, výslovnost specificky arabských písmen se přizpůsobila urdské fonetice.

Abeceda a výslovnost

Urdština používá upravené arabské písmo, obvykle ve stylu nastalík (ten je ozdobnější a vhodný více pro psaní rukou než pro zobrazení na počítači). Krátké samohlásky se rozlišují diakritickými znaménky, která se však, podobně jako v arabštině, v praxi málo využívají. Správně přečíst urdský text je tedy bez znalosti jazyka velmi obtížné.

Arabské písmo se píše zprava doleva. V následující tabulce je nicméně abecední pořadí uvedeno zleva doprava.

nastalík:آابپتٹثجچحخدڈذرڑزژسشصضطظعغفقکگلمنںوہ, ﮩ, ﮨھءیے
transliterace:āa/i/u/–/ābptjčxdżrz žs šşţˀğfqk glmnñv/o/ūhh'y/ī/ee
výslovnost:áa/i/u/–/ábptts čhchddz rrz žs šs z tz ghfk k glmn~v/ó/úhhrázj/í/éé
  • Cerebrální souhlásky ٹ, ڈ se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o horní měkké patro místo o zuby.
  • Písmeno ا (alef) se používá na začátku slova, které začíná samohláskou. Běžně přitom není rozlišeno, o kterou samohlásku jde, např. افریقہ afrīqah, اسلام islām, اردو urdū. (Krátké samohlásky lze rozlišit diakritickými znaménky, která se ale v běžném textu obvykle vynechávají. Dlouhé samohlásky ū, o, ao jsou na začátku slova reprezentované kombinací písmen alef a wāw. Dlouhé samohlásky ī, e, ae jsou na začátku slova reprezentované kombinací písmen alef a yah, např. ve slově ایک ek “jeden”.) Uvnitř a na konci slova označuje ا dlouhou samohlásku ā. Pokud slovo začíná dlouhým ā, použije se místo ا písmeno آ (alef madda).
  • Písmeno و (wāw) se používá jednak pro označení (polo-)souhlásky v/w, jednak pro označení dlouhých samohlásek ū, o a ao (posledně jmenovaná není dvojhláska, jde o obvyklý přepis otevřeného o, které se vyslovuje někde mezi českým a a o). Na začátku slova a těsně před alefem se čte vždy jako souhláska v. Naopak na konci slova obvykle označuje samohlásku. Ve většině případů je však ke správnému čtení třeba buď diakritických znamének (která se v běžném textu vynechávají), nebo znalosti jazyka.
  • Písmeno ی (yah) se používá jednak pro označení (polo-)souhlásky y (čti [j]), jednak pro označení dlouhých samohlásek ī, e a ae (posledně jmenovaná není dvojhláska, jde o obvyklý přepis otevřeného e, které se vyslovuje někde mezi českým a a e). Na začátku slova a těsně před alefem se čte vždy jako souhláska y. Naopak na konci slova se čte vždy jako samohláska ī. Ve většině případů je však ke správnému čtení třeba buď diakritických znamének (která se v běžném textu vynechávají), nebo znalosti jazyka.
  • Písmeno ے (yah baṛī, velké yah) se objevuje pouze na konci slova a čte se jako (polodlouhé či dlouhé) e.

Gramatika

Podstatná jména

Podstatná jména rozlišují rod mužský a ženský. Pravidla přiřazení slov k rodům jsou složitá, ale často platí, že jména rodu mužského končí na , ženského na . V množném čísle se mužské mění na -e, ženské se mění na -iyā(n). Příklady:

لڑکاlaṛkāchlapecلڑکےlaṛkechlapci
لڑکیlaṛkīdívkaلڑکياlaṛkiyādívky

Podstatná jména rozlišují přímý a nepřímý pád. Přímý pád odpovídá nominativu v jiných jazycích. Nepřímý pád se používá u podstatných jmen v pozici předmětu a u podstatných jmen řízených záložkami. Protože záložky v urdštině se vyvinuly odtržením sanskrtských koncovek, mluví se někdy o dalších pádech, reprezentovaných jednotlivými záložkami.

Podstatná jména mužského rodu končící na mají v nepřímém pádě koncovku -e (stejně jako v přímém pádě množného čísla). Podstatná jména ženského rodu končící na se v nepřímém pádě nijak nemění. Nepřímý pád v množném čísle má bez ohledu na rod koncovku -oñ.

Jednotné čísloMnožné číslo
Mužský rodŽenský rodMužský rodŽenský rod
Přímý pádلڑکا
laṛkā
chlapec
لڑکی
laṛkī
dívka
لڑکے
laṛke
chlapci
لڑکيا
laṛkiyā
dívky
Nepřímý pádلڑکے
laṛke
chlapce
لڑکی
laṛkī
dívku
لڑکوں
laṛkoñ
chlapce
لڑکيوں
laṛkyoñ
dívky

Zájmena

میںmeñ
توty (používané zřídka, pouze mluvíme-li s dítětem či sluhou, nebo s Bohem)
وہvahon, ona, ono
ہمhammy
تمtumvy (odpovídá českému tykání, mluvíme-li s osobou sobě rovnou)
وہvahoni, ony, ona
آپāpVy (zdvořilé vykání, srv. s německým Sie a s českým onikáním)

Číslovky

Na číslovkách je dobře vidět příbuznost urdštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky.

ايکekjeden
دوdodva
تينtīntři
چارčārčtyři
پاںچpānčpět
چھčhašest
ساتsātsedm
آٹھāṭhosm
نوnodevět
دسdasdeset

Slovesa

Infinitiv má příponu -nā. Příklady:

  • جانا jānā „jít“
  • دیکھنا dekhnā „vidět“

Prézens indikativ

Jednotné čísloMnožné číslo
Mužský rodŽenský rodMužský rodŽenský rod
1. osobaمیں جاتا ہوں
meñ jātā hūñ
jdu
ہم جاتے ہیں
ham jāte heñ
jdeme
2. osobaتو جاتا ہے
tū jātā he
jdeš
تم جاتے ہو
tum jāte ho
jdete
3. osobaوہ جاتا ہے
vah jātā he
jde
وہ جاتی ہے
vah jātī he
jde
وہ جاتے ہیں
vah jāte heñ
jdou
وہ جاتی ہیں
vah jātī heñ
jdou

Průběhový přítomný čas

Jednotné čísloMnožné číslo
Mužský rodŽenský rodMužský rodŽenský rod
1. osobaمیں جا رہا ہوں
meñ jā rahā hūñ
jdu
ہم جا رہے ہیں
ham jā rahe heñ
jdeme
2. osobaتو جا رہا ہے
tū jā rahā he
jdeš
تم جا رہے ہو
tum jā rahe ho
jdete
3. osobaوہ جا رہا ہے
vah jā rahā he
jde
وہ جا رہی ہے
vah jā rahī he
jde
وہ جا رہے ہیں
vah jā rahe heñ
jdou
وہ جا رہی ہیں
vah jā rahī heñ
jdou

Záložky

Záložky neboli postpozice jsou analogií předložek, které najdeme v jiných jazycích. Upřesňují vztah jmenné fráze k ostatním větným členům a nahrazují tak některé vymizelé pády. Historicky jde zřejmě o pádové koncovky, které byly v sanskrtu, ale odtrhly se a staly se samostatnými slovy.

Slovosled

Výchozí slovosled je podmětpředmětsloveso. Přívlastek se klade před podstatné jméno, které rozvíjí. Příslovečné určení obvykle stojí před slovesem nebo před předmětem, mnohdy ale také na začátku věty. Určení času se klade před určení místa. Záporky se zpravidla kladou před sloveso. Příklady:

Urdsky:وہ کتاب ہے۔
Transliterace:Vah kitāb he.
Doslova:Tamto kniha je.
Česky:Tamto je kniha.


Urdsky:یہ کتاب ہے
Transliterace:Yah kitāb he.
Doslova:To kniha je.
Česky:To je kniha.

Slovní zásoba

Urdština během historického vývoje přejímala řadu cizích slov hlavně z angličtiny, perštiny a arabštiny.

urdská abeceda

Arabština

Podstatná část slov, nejen z náboženské oblasti, pochází z arabštiny. Nevýhodou je, že významy těchto slov v urdštině nemusí vždy korespondovat s tím, co tato slova původně znamenají v arabštině. Jejich význam bývá posunutý.

  • تعریف (taˀrīf) = arabsky „určení, definice, charakteristika“
  • تعریف کرنا (taˀrīf karnā) = urdsky „chválit“
    • میں نے بچوں کی تعریف کی (meñ ne bačoñ kī taˀrīf kī) = „Chválil jsem děti."

Perština

Stejně jako arabská se v urdské literatuře vyskytuje i perská slovní zásoba. Z hlediska gramatiky lze v některých případech uplatnit v urdštině perské tzv. ezáfetové spojení (arabské písmo ho ale nezachycuje, v následujících příkladech ho vidíme pouze v transkripci):

  • وزیر اعظم (wazīr-e aˀzam) = ministerský předseda
  • صدر پاکستان (sadr-e pākistān) = prezident Pákistánu (urdsky též پاکستان کا صدر (pākistān kā sadr))

Perské výrazy, stejně jako arabské, nemusí mít v urdštině stejný význam jako v perštině.

  • پیدا شدن (peydā šodan) = persky „nastat, objevit se“
  • پیدا ہونا (paydā honā) = urdsky „narodit se“

Angličtina

Stejně jako hindština přejala i urdština mnoho svých slov z angličtiny. Tato anglická slova jsou přepisována foneticky perským / urdským písmem . Pro přepis anglického t a d se v urdštině většinou používají retroflexní ٹ, resp. ڈ.

پائلٹpā'ilaṭ

V tomto případě je poslední písmeno t nahrazeno cerebrální hláskou ٹ.

Anglické výrazy v urdštině považujeme za spisovné a existují k nim urdské výrazy. V současnosti dávají hlavně mladí lidé přednost výrazům anglickým než urdským. Což je vidět hlavně ve filmech. Není výjimkou, kdy mluvčí začne větu urdsky, ale dokončí ji anglicky.

مزائلmizā'il (missile)střela, raketa
ڈاکٹرḍākṭar“" (doctor) doktor, lékař

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně):

Aye, humare baap tu jo asmaan par hai.
Tera naam paak mana jaye.
Teri baadshahi aaye. Teri marzi jese asmaan
parpoori hati hai, zameen par bhi poori ho.
Humare roz ki
rotti aaj hume de,
aur jis trah hum apne qarzdaro ko,
jaise hain tu bhi hamare qarz hume maaf kar.
hume azmaish me na daal
belke burai se bacha. Ameen.

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání s hindštinou je tentýž text uveden v obou jazycích.

urdsky

تمام انسان آزاد اور حقوق و عزت کے اعتبار سے برابر پیدا ہوۓ ہیں۔ انہیں ضمیر اور عقل ودیعت ہوئی ہی۔ اسلۓ انہیں ایک دوسرے کے ساتھ بھائی چارے کا سلوک کرنا چاہیۓ۔

transliterace

Tamām insān āzād aur ḥuqūq o ʻizzat ke iʻtibār se barābar paidā hu’e heṇ. Unheṇ zamīr aur ʻaql wadīʻat hu’ī he. Isli’e unheṇ ek dūsre ke sāth bhā’ī chāre kā sulūk karnā chāhi’e.

hindsky

सभी मनुष्यों को गौरव और अधिकारों के मामले में जन्मजात स्वतन्त्रता और समानता प्राप्त है । उन्हें बुद्धि और अन्तरात्मा को देन प्राप्त है और परस्पर उन्हें भाईचारे के भाव से बर्ताव करना चाहिए ।

transliterace

sabhī manušyoñ ko gaurava aura adhikāroñ ke māmale meñ janmajāta svatantratā aura samānatā prāpta hai. unheñ buddhi aura antarātmā ko dena prāpta hai aura paraspara unheñ bhāīčāre ke bhāva se bartāva karanā čāhie.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Literatura

  • Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků. Albatros, Praha, 1989. Str. 150.
  • A. R. Zakaria: Learn Urdu in a Month. 196 pp. Readwell Publications, Naí Dillí. ISBN 81-87782-11-0

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.