Thajské písmo

Thajské písmo (thajsky อักษรไทย akson thaj) je abugida neboli alfasylabické písmo, kterým se zapisuje thajština a další menšinové jazyky, kterými se mluví v Thajsku. Písmo není pravou abecedou, protože jednotlivé znaky souhlásek s sebou mohou nést samohláskové zvuky (inherentní vokál), znějící jako a nebo o. Znaků pro souhlásky je zde čtyřicet čtyři, dále patnáct znaků pro samohlásky, které kombinací mohou vyjádřit nejméně dvacet osm samohlásek, a konečně čtyři znaménka vyznačující tóny.

Thajské písmo
Typabugida
Mluvené jazykythajština a další menšinové jazyky Thajska
Časové obdobíod roku 1282
Předchůdce
Rozsah unicodeU+0E00 – U+0E7F
ISO 15924Thai, 352
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Písmo se píše zleva doprava, souhlásky se píší do řádku, zatímco samohlásky se mohou psát pod, nad, vpravo i vlevo do související souhlásky. V Thajsku se používají arabské číslice, případně thajské, které lze vyjádřit též thajským písmem.

Souhlásky

symbol název přepis (RTGS) IPA intonace
thajskypřepis (význam)Na začátku slovaNa konci slovaNa začátku slovaNa konci slova
ก ไก่ko kai (kuře)kkkkmid
ข ไข่kho khai (vejce)khkkhigh
ฃ ขวดkho khuat lahev (archaicky)khkkhigh
ค ควายkho khwai (vodní buvol)khkklow
ฅ คนkho khon osoba (archaicky)khkklow
ฆ ระฆังkho ra-khang (zvon)khkklow
ง งูngo ngu (had)ngngŋŋlow
จ จานcho chan (talíř)chttmid
ฉ ฉิ่งcho ching (činely)ch-tɕʰ-high
ช ช้างcho chang (slon)chttɕʰtlow
ซ โซ่so so (řetěz)ststlow
ฌ เฌอcho choe (keř)ch-tɕʰ-low
ญ หญิงyo ying (žena)ynjnlow
ฎ ชฎาdo cha-da (pokrývka hlavy)dtdtmid
ฏ ปฏักto pa-tak (bodec na pohánění dobytka)ttttmid
ฐ ฐานtho san-than (základ)thtthigh
ฑ มณโฑtho nangmon-tho (Mandódarí, postava z eposu Rámajána)thttlow
ฒ ผู้เฒ่าtho phu-thao (starší)thttlow
ณ เณรno nen (novic)nnnnlow
ด เด็กdo dek (dítě)dtdtmid
ต เต่าto tao (želva)ttttmid
ถ ถุงtho thung (pytel)thtthigh
ท ทหารtho thahan (voják)thttlow
ธ ธงtho thong (vlajka)thttlow
น หนูno nu (myš)nnnnlow
บ ใบไม้bo baimai (list)bpbpmid
ป ปลาpo plaa (ryba)ppppmid
ผ ผึ้งpho phueng (včela)ph--high
ฝ ฝาfo fa (víčko)f-f-high
พ พานpho phan (tác)phpplow
ฟ ฟันfo fan (zuby)fpfplow
ภ สำเภาpho sam-phao (plachetnice)phpplow
ม ม้าmo ma (kůň)mmmmlow
ย ยักษ์yo yak (obr)yyjjlow
ร เรือro ruea (loď)rnrnlow
ล ลิงlo ling (opice)lnlnlow
ว แหวนwo waen (prsten)wwwwlow
ศ ศาลาso sala (pavilón)ststhigh
ษ ฤๅษีso rue-si (poustevník)ststhigh
ส เสือso suea (tygr)ststhigh
ห หีบho hip (truhla)h-h-high
ฬ จุฬาlo chu-la (papírový drak)lnlnlow
อ อ่างo ang (nádrž)*-ʔ-mid
ฮ นกฮูกho nok-huk (sova)h-h-low

Samohlásky

symbolnázevkombinace
วิสรรชนีย์Wisanchani (ze sanskrtského visarjanīya)◌ะ; ◌ัวะ; เ◌ะ; เ◌อะ; เ◌าะ; เ◌ียะ; เ◌ือะ; แ◌ะ; โ◌ะ
◌ัไม้หันอากาศMai hanakat◌ั◌; ◌ัว; ◌ัวะ
◌็ไม้ไต่คู้Mai tai khu◌็; ◌็อ◌; เ◌็◌; แ◌็◌
ลากข้างLak khang◌า; ◌า◌; ◌ำ; เ◌า; เ◌าะ
◌ิพินทุอิPhinthu i◌ิ; เ◌ิ◌; ◌ี; ◌ี◌; เ◌ีย; เ◌ียะ; ◌ื◌; ◌ือ; เ◌ือ; เ◌ือะ
◌̍ฝนทองFon thong[note 1]◌ี; ◌ี◌; เ◌ีย; เ◌ียะ
◌̎ฟันหนูFan nu[note 1]◌ื◌; ◌ือ; เ◌ือ; เ◌ือะ
◌ํนิคหิตNikkhahit[note 1]◌ึ; ◌ึ◌; ◌ำ
◌ุตีนเหยียดTin yiat◌ุ; ◌ุ◌
◌ูตีนคู้Tin khu◌ู; ◌ู◌
ไม้หน้าMai naเ◌; เ◌◌; เ◌็◌; เ◌อ; เ◌อ◌; เ◌อะ; เ◌า; เ◌าะ; เ◌ิ◌; เ◌ีย; เ◌ีย◌; เ◌ียะ; เ◌ือ; เ◌ือ◌; เ◌ือะ; แ◌; แ◌◌; แ◌็◌; แ◌ะ
ไม้โอMai oโ◌; โ◌◌; โ◌ะ
ไม้ม้วนMai muanใ◌
ไม้มลายMai malaiไ◌
ตัว อTua o◌อ; ◌็อ◌; ◌ือ; เ◌อ; เ◌อ◌; เ◌อะ; เ◌ือ; เ◌ือะ
ตัว ยTua yoเ◌ีย; เ◌ีย◌; เ◌ียะ
ตัว วTua wo◌ัว; ◌ัวะ
ตัว ฤTua rue
ฤๅตัว ฤๅTua rueฤๅ
ตัว ฦTua lue
ฦๅตัว ฦๅTua lueฦๅ
  1. s phinthu i

Převod do latinky

Oficiálním převodem thajského písma do latinky je Royal Thai General System of Transcription (RTGS) vyvinutý thajským Královským institutem. Tento přepis je dobře použitelný pro svoji jednoduchost, pro potřeby přesnějšího zachycení jazyka je přijat mezinárodní standard ISO 11940. Český standard neexistuje.[1]

Odkazy

Reference

  1. Čeští autoři tedy aplikují buď systém Královského institutu (WYATT, David K. Dějiny Thajska. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 360 s. ISBN 80-7106-492-0.), nebo vytváří ad hoc fonetické (fonemické) transkrpce (BEČKA, Jan a VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Thajsko. Praha: Libri, 2010. 154 s. Stručná historie států; sv. č. 68. ISBN 978-80-7277-470-8. S. 9–10.)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.