Libňatov

Obec hraničí celkem s 9 dalšími sídly - Havlovicemi, Slatinou nad Úpou, Mečovem, Křižanovem, Posadovem, Proruby, Maršovem, Úpicí a Radčí. S obcemi Křižanov a Havlovice je přímo propojená hlavní silnicí II/304, která byla vybudována v letech 1906-1910. Přímo z hlavní silnice také vede vedlejší cesta do Maršova a do osady Svobodné.

Celou obcí protéká potok Maršovka (směrem od Maršova), na který se v obci napojují dva silnější prameny. Ve vedlejší obci Havlovice už protéká řeka Úpa.

Celková plocha obce je zhruba 582 hektarů a najdeme zde z hlavní části lesy - jehličnaté i listnaté, v sezóně úrodné na houby i lesní ovoce. Mimo zastavěné plochy tu jsou louky a orná půda. Půda v obci je ve vyšší části písčitá a na níže položené ploše jílovitá.

Kromě zhruba 3 výjimek na tzv. dolním konci Libňatova jsou veškeré domy napojené na vodovod a elektrický rozvod. V obci není dostupný rozvod plynový a ani není zřízena centrální kanalizace.

V horní části Libňatova je dnes už nepoužívaná vodní nádrž.

V obci funguje pošta, kulturní dům i obchod se smíšených zbožím. Nalezneme zde úspěšně fungující mateřskou školku.

Obec Libňatov je členem Svazku obcí Jestřebí hory (Dobrovolný svazek obcí) a zároveň partnerem Místní akční skupiny Království - Jestřebí hory.

Figuruje zde několik aktivních spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Český Červený kříž, Český zahrádkářský svaz, T. J. Sokol, Fotbalový klub Barchovan a Osvětová beseda.

Kromě vlastní obce se na severu postupně rozvinula osada Svobodné. Po cestě do osady se můžeme dostat do nejlepšího vyhlídkového místa obce, je umístěno 460 m n. m. a naproti můžeme vidět osadu Zada v jihovýchodní části obce. Jméno "Svobodné" vzniklo nejspíš díky tomu, že usedlost v této oblasti byla v minulosti osvobozená od roboty.

První zmínky o založení obce spadají do 13. století našeho letopočtu. Jméno Libňatov se postupně vyvinulo z Ljubnatóv a Libnětov do současné podoby. Zmínky o Pavlovi z Libnětova je možné najít v kronikách píšících o roku 1461 - mělo jít o majitele v té době rozsáhlého statku. Usuzuje se, že právě od Libnětova statku se postupně odvodil název obce. V roce 1534 připadl Libňatov do panství náchodskému. Do té doby spadal pod panství ryzmburské. Za první světové války bylo povoláno do pohotovosti 130 občanů, přičemž 20 z nich bylo zajato a dalších 16 se stalo nezvěstnými. O Svobodném (viz zmínka výše) se vedou první zmínky v roce 1581, na mapě z roku 1840 jsou ve Svobodném zakresleny tři usedlosti.

V horní části obce je možné nalézt původní zvonici z roku 1835, které je nepsaným znakem obce a kulturní památkou ve které se dodnes pravidelně vyzvání.

V obci už od roku 1982 nefunguje základní škola. Děti, které spadají do prvních čtyř tříd dojíždějí do sousedních Havlovic nebo Hořiček, devítiletá škola je potom v Úpici - městě vzdáleném po silnici asi 6 km od Libňatova. Oproti tomu je v Libňatově mateřská škola. Historicky první škola byla v obci zřízena v roce 1773, vyučovalo se v nejrůznějších příbytcích a propůjčených budovách. V roce 1881 byla postavena budova školy, která v obci stále stojí a sídlí v ní obecní úřad.

V obci je možné nalézt antukové hřiště a fotbalové hřiště na malou kopanou. Hřiště se využívá také pro hasičský sport.

• 
  Zvonička
• 
  Úřad v Libňatově
• 
  Obchod v Libňatově
• 
  Hřiště v Libňatově

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Libňatov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Libňatov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Libňatov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• http://www.libnatov.cz/
• http://mslibnatov.webnode.cz/
• http://www.sdhlibnatov.estranky.cz/