Aleppo
Aleppo (arabsky حلب, Halab, turecky Halep, kurdsky Heleb, ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic. Aleppo, se svými asi 1,8 miliony obyvatel (2017), je nejlidnatějším městem Sýrie. Současně je hlavním městem guvernorátu Aleppo. Většinu obyvatelstva tvoří Arabové a Kurdové, menšinově pak Turci a Arméni. 15–20 % obyvatelstva jsou křesťané různých vyznání. Nachází se zde mezinárodní letiště, je též křižovatkou železničních tratí. Nedaleko arabského tržiště se nachází citadela, jež je dominantou města.
Aleppo حلب | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 36°12′ s. š., 37°9′ v. d. |
Nadmořská výška | 379 m n. m. |
Stát | Sýrie |
Aleppo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 190 km² |
Počet obyvatel | 1 916 781 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 10 088,3 obyv./km² |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Starověké město Aleppo |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iii, iv |
Odkaz | 21 (anglicky) |
Zařazení | 1986 (10. zasedání) |
Správa | |
Vznik | 5. tisíciletí př. n. l. |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 021 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Aleppo je jedno z nejstarších dosud existujících měst nejen Blízkého Východu, ale na celém světě. Po dlouhou dobu svého trvání bylo významným obchodním a dopravním centrem. Historie města sahá až do 2. tisíciletí př. n. l. Postupně jej ovládali Chetité, Asyřané, Řekové a Římané.
V roce 637 n. l. bylo Aleppo dobyto Araby a v roce 1260 Mongoly. Součástí Syrské arabské republiky je od roku 1924. Od nejstarších dob je považováno za významné centrum vzdělanosti a politické správy. V aleppské synagóze se dochoval jeden z význačných rukopisů hebrejského Tanachu, opatřený masoretskou punktací, jenž je známý jako Aleppský kodex.[2]
Z doby řecké nadvlády máme zprávu o zvláštním způsobu, jak se zde prováděly popravy. Odsouzenci byli údajně shazováni z věže, jež byla „padesát loket vysoká, naplněná popelem. Z jejího kruhového vrcholu bylo možno odevšad shazovat odsouzence do popela“ (2. kniha Makabejská 13:5).[3]
Starověká část města je od roku 1986 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Město ale bylo velmi těžce poničeno za občanské války v Sýrii během bojů v letech 2012–2016. Z památek byl zničen například minaret Umajjovské mešity.
Slavní rodáci
- Philipp Stamma - vynikající šachista v Londýně a Paříži v 18. století
- Muhammed Ahmad Fariz - syrský kosmonaut
- Menachem Jedid - izraelský politik
- Levon Ter-Petrosjan - arménský prezident
Zajímavost
Po městě jsou pojmenované chilli papričky Aleppo či Halaby, pěstované na Blízkém východě.
Galerie
- Historická zástavba
- Nádmoří Umajjovské mešity
- Historická zástavba s mešitou Behramiyah
- Mezinárodní stadion v Aleppu
Odkazy
Reference
- Dostupné online.
- BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1989. S. 523.
- BIČ, Miloš. Starý zákon: překlad s výkladem: nový překlad Písma svatého. Dodatek, Apokryfy zvané též knihy deuterokanonické nebo nekanonické. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1985. 479 s. S. 352.