Muhammed Ahmad Fariz

V letech 1969–1973 absolvoval Vysokou vojenskou leteckou školu v Sýrii a po jejím absolvování se stal vojenským letcem.

V týmu připravujících se kosmonautů se objevil v roce 1985. Po dvouletém výcviku letěl do vesmíru hlavně díky tomu, že Sýrie byla tehdejšímu SSSR spřátelenou zemí.

Z kosmodromu Bajkonur odstartoval v létě roku 1987 v lodi Sojuz TM-3 společně se dvěma Alexandry, sovětskými kosmonauty Viktorenkem a Alexandrovem. Byl to let katalogizovaný v COSPAR jako 1987-63A. Napojili se na sovětskou orbitální stanici Mir, kde již pracovala posádka Romaněnko a Lavejkin. Pplk. Fariz zde strávil ve funkci kosmonauta výzkumníka[1] několik dní určenými experimenty a po sedmi dnech společně s Lavejkinem a Viktorenkem odletěl zpátky v jiné lodi, Sojuzu TM-2, na Zem. Přistáli, tak jako obvykle všechny Sojuzy, na padácích s kabinou na území Kazachstánu.

• Sojuz TM-3, Mir, Sojuz TM-2 (22. července 1987 – 30. července 1987)

Během svého letu strávil ve vesmíru 7 dní, je zaregistrován jako 202. člověk ve vesmíru.

Po letu se vrátil zpět k syrskému letectvu, kde pracoval jako letecký instruktor, a byl povýšen na generála. Žil v Aleppu s manželkou a dětmi.[2]

Od počátku občanské války sympatizoval s opozicí, nesouhlasil s použitím letectva proti opozici. V roce 2012 zběhl od armády a s rodinou uprchl do Turecka. Byl tedy prohlášen za zrádce, jeho vojenské pocty anulovány a jeho majetek byl zabaven. S rodinou žije v Istanbulu, angažuje se v opoziční skupině prosazující nenásilný odpor proti režimu Bašára Asada.[2][3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Muhammed Ahmad Fariz na Wikimedia Commons
• Osobní stránka na MEK
• Let na Mir
• Osobní stránka na SPACE 40