Hřib modračka
Hřib modračka (Cyanoboletus pulverulentus (Opat.) Gelardi, Vizzini et Simonini 2014), také známý jako hřib lipový, je nepříliš hojná nejedlá houba z čeledi hřibovitých.[1] Dříve byla řazena do sekce Subpruinosi rodu Boletus.
 Hřib modračka | |
|---|---|
 Hřib modračka | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | hřib (Cyanoboletus) |
| Binomické jméno | |
| Cyanoboletus pulverulentus (Opat.) Gelardi, Vizzini et Simonini 2014 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synonyma
- Boletus cyaneitinctus (Murrill) Coker & Beers 1943[2]
- Boletus hortensis Smotl.[3] 1912[2]
- Boletus mutabilis Morgan
- Boletus nigricans Herrm.[3][4] 1920[2]
- Boletus pulverulentus Opat.[1] 1836[2]
- Boletus Rickenii Gramb.[3][4]
- Ceriomyces cyaneitinctus Murrill 1843[2]
- Tubiporus pulverulentus (Opat.) Imai 1968[2]
- Uloporus Mougeotii Quél.[4] 1886[2]
- Xerocomus pulverulentus (Opat.) E.-J. Gilbert[5] 1931[2]
- česká jména
- hřib lipový[3]
- hřib modračka[1]
- hřib sadní[3]
- hřib zahradní[6]
- modrák lipový[3]
- modrák sadní[3]
- suchohřib modračka[4]
- lidová a krajová jména
- podlipáček[6]
Vzhled
Makroskopický
Má 40 – 80 mm široký klobouk, jenž bývá zpočátku polokulovitý, později vyklenutý a dužnatý, ve stáří téměř plochý. U dospělých jedinců je světle či tmavě hnědý, případně olivově hnědý, může být i jemně plstnatý. Za vlhka je mírně lepkavý.
Rourky a póry jsou žluté, na třeni žebernatě protažené.
Třeň bývá 30 – 110 mm dlouhý a 20 – 30 mm široký, zpočátku tlustý, postupně se ztenčuje do špičky, jemně šupinkatý, ovšem bez síťky. Barva třeně je žlutá až krémově žlutá, na bázi červenohnědá.
Dužnina je na řezu žlutá, ale intenzivně se zbarvuje do tmavomodra, později dochází k odbarvení. Vůně i chuť je mírně nakyslá.
Mikroskopický
Výtrusy dosahují 11 - 15 × 4 - 6 μm, jsou hladké, široce vřetenovité, z bočního pohledu je patrná suprahilární deprese.[1] Výtrusný prach je olivový.
Výskyt
Hřib modračka se vyskytuje vzácně[7], roztroušeně od nižších poloh do podhorských oblastí, preferuje nevápnité půdy.[1] Roste v listnatý, smíšených i jehličnatých lesích,[1] objevuje se i mimo les, například v parcích, alejích a zahradách.[7] Obvykle pod lipami[1], duby[1], buky[1] a smrky[1]. Plodnice se objevují od konce května do října.[1]
Rozšíření
Roste v Evropě (Anglie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko), Severní Americe (Kanada, USA), Austrálii a Asii (Japonsko)[8]
V rámci chráněných území České republiky byl hřib rudonachový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
Formy a variety
Roku 2001 byl zveřejněn popis variety Boletus pulverulentus var. sublateritius Guinberteau, Lannoy et Estades ad int., která se vyznačuje červeně zbarveným kloboukem.[1]
Smotlacha popsal formy:
Záměna
- hřib žlutokrvavý (Cyanoboletus flavosanguineus) - na území České republiky zatím nebyl nalezen, popsán byl v Itálii[1]
- suchohřiby (Xerocomus) - chybí intenzivní modrání celého povrchu vč. dužiny[1][10]
Vzhledem ke kombinaci světlého vybarvení, menších plodnic a intenzivního modrání jde o snadno poznatelný druh.[1]
Obsahové látky
Tento druh přirozenou cestou akumuluje v plodnicích arsen i v čistém prostředí, s koncentracemi až 1300 mg/kg. Dominantní formou arzénu je v plodnicích kyselina dimethylarsinová, která má karcinogenní účinky.[11][12]
Odkazy
Reference
- ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib modračka, s. 198.
- Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2012-05-07]. Dostupné online.
- SMOTLACHA, František. 50 druhů, které doporučujeme sbírati. Praha: Unie, 1947. 141 s. Kapitola Hřib (modrák) sadní neboli lipový, s. 24.
- PILÁT, Albert. Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Praha: Brázda, 1951. 719 s. S. 58.
- DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava: spn, 1980. 548 s. Kapitola Hríb modrejúci, s. 404. (slovensky)
- SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. třetí upravené. vyd. Praha: SZN, 1989. 269 s. S. 248.
- PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. Kapitola Hřib modračka, s. 824.
- Boletus pulverulentus [online]. Gwannon.com [cit. 2012-11-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- LAZEBNÍČEK, Jiří; FRÉLICH, Zdeněk. Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje - 2.17 Mykologický inventarizační průzkum v PR Suchá Dora - Závěrečná zpráva [online]. Moravskoslezský kraj, 2010 [cit. 2013-03-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib modračka, s. 343.
- Výzva: Jeden hřib asi vyřadíme ze seznamu jedlých hub, říká mykolog. Houba obsahuje vysoké množství arzénu [online]. Seznam.cz [cit. 2017-09-28]. Dostupné online.
- BRAEUER, Simone; GOESSLER, Walter; KAMENÍK, Jan; KONVALINKOVÁ, Tereza; ŽIGOVÁ, Anna; BOROVIČKA, Jan. Arsenic hyperaccumulation and speciation in the edible ink stain bolete (Cyanoboletus pulverulentus). Food Chemistry. 2018, roč. 242, s. 225–231. Dostupné online [cit. 2017-10-22]. DOI 10.1016/j.foodchem.2017.09.038.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib modračka na Wikimedia Commons - Galerie hřib modračka na Wikimedia Commons
Taxon Boletus pulverulentus ve Wikidruzích- BioLib.cz – Boletus pulverulentus (hřib modračka) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.