František Smotlacha

V letech 1906–1907 podstoupil vzdělávací kurz pro učitele tělocviku. Na Karlově univerzitě v roce 1910 převzal funkci učitele tělesné výchovy po zesnulém Antonínu Krištofovi. Poté byl jmenován prvním docentem tělesné výchovy v českých zemích. V roce 1910 založil dr. Smotlacha dobrovolnou vysokoškolskou organizaci Všesokolský sport.[1]

První pokusy s výcvikem Jiu-Jitsu se v Československu datují v letech 1907 až 1910, pod vedením prof. Dr. Františka Smotlachy, který obstaral německou publikaci o judu. Díky jemu jsou také organizovány pravidelné kurzy pro vysokoškoláky v Praze v roce 1930. Československý svaz Jiu-Jitsu byl založen 3. dubna 1936 a jeho prvním předsedou se stal jeho neúnavný propagátor a významný československý přírodovědec prof. Dr. Smotlacha.[2]

Jeho gigantické dílo v oblasti popularizace houbařství a výzkumu jedlosti a toxikologie hub, kterým navázal na předchozí dlouholeté působení Jana Bezděka, je považováno za jednu z hlavních příčin toho, že Češi jsou dnes považováni za národ houbařů a provozují sběr hub v rozsahu, jaký nemá u žádného dalšího evropského národa obdobu. Ve svém legendárním díle Atlas hub jedlých a nejedlých píše, že osobně vyzkoušel konzumaci 1700 druhů hub. Řadu druhů považovaných do té doby za jedovaté tzv. osvobodil (po opakované konzumaci přesunul do skupiny jedlé) a uvedl pořádek v do té doby značně chaotickém povědomí o jedovatých houbách.

Ještě v 50. letech ale musel vést boj proti stále přežívající školní pomůcce, která měla údajně zobrazovat sedm nejnebezpečnějších hub v Československu, na které přitom jen dvě houby byly skutečně jedovaté: hřib satan a muchomůrka červená.^[zdroj?] Ze smrtelně jedovatých hub na ní nebyla zobrazena žádná, takže se nelze divit případu, kdy učitelka řídící se touto pomůckou v roce 1946 zabila pokrmem připraveným z hub 6 lidí (příčinou otravy byla muchomůrka zelená).^[zdroj?]

Jako první popsal hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus Smotl. 1952)[3], který byl v Evropě všeobecně akceptován jako „dobrý druh“. O své místo na slunci bojuje další Smotlachovo jméno: hřib růžovník (Boletus fuscoroseus Smotl. 1912)[4]

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech[5].

Syn Františka Smotlachy Miroslav pokračoval ve stopách svého otce jako popularizátor mykologie a houbaření.