Gallasové

Gallasové byli hraběcí rod pocházejícím z Tridentska (oblast v dnešní severní Itálii).

Gallasové
ZeměČeské království České království
Tridentské knížecí biskupství
Neapolské království
Mateřská dynastiePáni z Castel Campo
Tituly
ZakladatelOdalricus de Campo
Rok založení1163
Konec vlády1757
Poslední vládceFilip Josef Gallas
Současná hlavanení (rod vymřel)
Větve rodu
  • Frýdlantská
  • Slezská
Gallasovský erb - kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích

Historie

Prvním z rodu, který se v Čechách usadil, byl Matyáš Gallas. Ten sloužil ve vojsku Albrechta z Valdštejna a po Valdštejnově zavraždění (1634), které pomáhal zosnovat,[1] dostal do vlastnictví jeho frýdlantské a liberecké panství.[2] Založil slávu a věhlas rodu v Čechách, protože se stal nejen vrchním velitelem císařských vojsk, ale od španělského a neapolského krále Filipa IV. získal r. 1635 i titul vévody z Lucery, dědičný v mužské linii, který však rod držel mimo španělskou říši jen neoficiálně. Zřejmě nejvýznamnějším[3] členem rodu byl Matyášův vnuk, hrabě Jan Václav z Gallasu (1671–1719), císařský velvyslanec a místokrál neapolský.

Vedle Frýdlantu, Liberce a roztroušených drobných panství, zejména ve středních a východních Čechách (Smiřice, Hořeněves, Přemyšlení, Klecany, Dolní Neděliště či Bubeneč) jim od roku 1704 patřilo také panství grabštejnské a od roku 1726 panství v okolí zámku Lemberk, které tehdy od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských odkoupil hrabě Filip Josef Gallas.[2] Ten však roku 1757 zemřel a protože neměl žádné mužské potomky, je jeho dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[1], rozená hraběnka z Colonna-Felsu, s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie, provdané svobodné paní z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. K podmínkám však navíc také patřilo, že Kristián Filip sám, jeho bratr Karel Leopold a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[4] Kristián Filip v době úmrtí svého strýce ještě nebyl zletilý (měl 9 let),[2] a regentství za něj vykonávala nejprve teta Marie Anna[1] a poté, do roku 1770 jeho otec, Jan Kryštof Clam.[2], od roku 1759 hrabě. Roku 1768 bylo spojení české větve Clamů s vymřelými Gallasy císařovnou Marií Terezií potvrzeno a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[4]

Významné osobnosti rodu

Hlavy rodu

Další členové rodu

Majetkové poměry

Panství a statky v Království českém

Tato výše uvedená čtyři severočeská panství tvořila od r. 1726 nedělitelnou základnu gallasovského dominia, zděděného Clam-Gallasy

Statek v Hrabství Kladském

Panství a statek ve Slezsku

Nemovitost v Rakousku

Panství a majetek v Tridentském biskupství
  • Palác v Trentu (dnes Thunovský) - (1642-1667)
  • Panství Torre Franca (něm. Freyenthurn) - prodáno 1667
  • Panství Matarello - prodáno 1667

Majetky v Království neapolském
  • Vévodství Lucera v Apulii (1635-1757)
  • Zámek Frýdlant (v popředí) a hrad (v pozadí)
  • Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích
  • Zámek Liberec
  • Tzv. Valdštejnské domky, řemeslnická obydlí v Liberci zřízená na náklad Františka Ferdinanda z Gallasu
  • Hrad Grabštejn
  • Zámek Lemberk
  • Zámek ve Smiřicích
  • Zámek v Hořiněvsi
  • Zámek Radim
  • Šluknovský zámek
  • Clam-gallasovský palác v Praze
  • Zámek Witostowice
  • Bývalý rodový palác ve Vídni, později přestavěný
  • Gallasovský palác v Tridentu
  • Hrad v Castel Campo
  • Hrad Torre Franca v Mattarellu
  • Hrad v Luceře postavený Fridrichem II. Štaufským

Příbuzenstvo

Spříznili se s Ditrichštejny, Harrachy, Lodrony, Gašíny z Rosenbergu, Bruntálskými z Vrbna, pány z Martinic, Mansfeldy a rody Arco a Colonna-Fels

Odkazy

Reference
  1. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
  2. ČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24.
  3. PAVLÍKOVÁ, Jana. Hrad a zámek Frýdlant. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Správa státního hradu a zámku Frýdlant, 2001. 24 s. S. 5.
  4. Samotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09.

Literatura
  • KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác: Johann Bernhard Fischer von Erlach: architektura, výzdoba, život rezidence: Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5.
  • SVOBODA, Milan, HEINZL, Jan, Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2015. ISBN 978-80-85874-73-0.
  • REBITSCH, Robert. Matyáš Gallas: (1588–1647): císařský generál a Valdštejnův „dědic“. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 399 s. ISBN 978-80-247-4778-1.
  • SEDLÁČEK, Antonín. Diplomatická činnost Jana Václava Gallase v Anglii v l. 1704–1711. In: Sborník Severočeského muzea = Acta musei Bohemiae borealis. Historia. Liberec: Krajské nakladatelství, 1988. S. 53–70.
  • TREGL, Vladimír, WEISS, Petr, Gallasové a Clam-Gallasové v severních Čechách, Nymburk: pro Národní památkový ústav ÚOP v Liberci vydalo nakl. Vega-L, 2011, 18 s. ISBN 978-80-87275-50-4
  • RESSEL, Anton, Beiträge zur Geschichte der gräflichen Familien Gallas und Clam-Gallas, In Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde Jeschken-Isergaues XXI, 1927, s. 95-111, (německy)
  • PELLICCIONI, Luciano, Storia della famiglia Galassi di Castelcampo, Roma, 1978, (italsky)
  • BERGER, Theodor, Die Durchläuchtige Welt, Oder: Kurtzgefaßte Genealogische, Historische und Politische Beschreibung, svazek 3, Korn, 1739, 840s., kapitola: Die Grafen von Gallas, s. 58-64 Dostupné online (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.