Friedrich Kolenati

Narodil se roku 1812 na Malé Straně jako nejstarší ze čtyř synů Antonína Kolenatého (1785–1859) a Veroniky, roz. Vetterové (1792–1858). Otec byl choralistou u sv. Víta a pocházel z obce Družec na Kladensku, kde rodina Kolenatých žila od roku 1714. Matka byla malostranská rodačka.

Po ukončení základní školy a gymnázia vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze, kde se již v době svých studií zaobíral přírodními vědami, hlavně botanikou a entomologií. Po ukončení lékařské fakulty se stal asistentem botaniky na pražské univerzitě. Odtud v roce 1842 odjel do Ruska, kde působil jako asistent zoologie v Petrohradské akademii věd. Z podnětu této akademie podnikl v letech 1842–1845 vědecko-průzkumnou přírodopisnou cestu na Kavkaz. Později prováděl průzkum dolního toku řeky Donu, ještě později pak dále pokračoval ve vyšších oblastech Kavkazu. V průběhu roku 1842 vykonal průzkum okolí Azovského moře a svůj výzkum v tomto roce zakončil v Taganrogu. V roce 1843 pokračoval v povodí řeky Kury a navštívil svahy Malého Kavkazu až po Náhorní Karabach. V roce 1845 dospěl až na vrchol Kavkazu.

Motýly Kavkazu popsal v páté části své monografie pod názvem: Meletemata entomologica (entomologická práce obsahuje celkem 8 svazků). Popisuje zde celkově 78 druhů denních motýlů, které objevil na území Kavkazu – z tohoto počtu se jedná o 4 nové druhy pro území Kavkazu. Ve svých pracích popsal i nové taxony např.: Melitaea didyma var. interrupta Kolenati a Melanargia galathea var. turcica Kolenati. Část materiálu, který sesbíral na Kavkazu se dochovala do dnešních dob v Zoologickém institutu Akademie věd Ruské federace. Typový materiál se však už nedochoval.

V roce 1845 se vrátil do Prahy, kde se habilitoval na univerzitě jako soukromý docent přírodopisu. Byl značně revolučně naladěn, a proto se v roce 1848 aktivně zapojil do revolučního dění tehdejší doby, za což byl i posléze uvězněn. Po propuštění z vězení suploval přednášky z mineralogie a zoologie v Pražském polytechnickém ústavu a působil také jako profesor přírodopisu na Malostranském gymnáziu. V roce 1848 stál při zrodu spolku pod názvem: Přírodovědecká společnost Lotos (Naturhistorische Gesellschaft Lotos) a stal se jeho čestným členem (Ehrenmitglied).[4] Koncem roku 1849 byl jmenován řádným profesorem přírodopisu a technologie na brněnské technice. Na tomto pracovišti v době svého působení významně rozšířil sbírky přírodnin, hlavně přírodovědecké a mineralogické sbírky.

Po svém příjezdu na Moravu se zaobíral hlavně přírodovědeckým výzkumem vícero oblastí Moravy, jako např.: Znojemsko, Mikulovsko, okolí Brna, Tišnovsko, Moravský kras, okolí Zábřehu na Moravě a Kunštátu. Významným podílem se zasloužil o výzkum Hrubého Jeseníku, hlavně oblasti Pradědu. Svojí prací významně přispěl k poznání přírodních poměrů Moravy a Slezska.

Zemřel 17. července 1864 v době své výzkumné cesty na Praděd, kde tragicky zahynul. Pochován je v Malé Morávce.

V zoologii se zaobíral hlavně zkoumáním netopýrů – Chiroptera, v entomologii studoval hlavně řády: Coleoptera – brouci, Hymenoptera – blanokřídlí, Diptera – dvoukřídlí, Trichoptera, Dermaptera a Neuroptera. Část prací věnoval i výzkumu pavouků – Araneidea. Ve své době byl pokládán za jednoho z nejlepších odborníků na netopýry v celé Evropě.

V době svého plodného života napsal více než 50 entomologických prací, ze kterých mnohé publikoval ve spisech Královské České společnosti nauk, Vídeňské akademie, Vídeňského zoologického a botanického spolku a v časopisech: Stettiner entomologische Zeitung a Wiener entomologische Monatschrift. Část svých prací publikoval i ve spisech Petrohradské a Moskevské akademie věd, případně Moskevské přírodovědecké společnosti. Velmi známou je např. jeho prácě o výzkumu Jeseníků: „Naturhistorische Durchforschung des Altvatergebirges“, která vyšla v roce 1858. Podal zde celkový obraz zoologických poměrů ve Slezsku. Práce je však velmi rozsáhle koncipována a nemohla proto zachytit hlouběji některé speciální systematické problémy. Později doplnil své výzkumy z oblasti Pradědu dalšími pracemi jako: Einige neue Insecten vom Altvater, z roku 1860, nebo Entomologische und botanische Notizen vom Altvatergebirge z roku 1861.

Jeho sbírka brouků od z první poloviny 19. století se stala jedním ze základů entomologických materiálů Národního muzea v Praze.

• Kolenati, F. A.: 1845, [1. Titelblatt:] Meletemata Entomologica. Fasc. I. [2. Titelblatt:] Insecta Caucasi cum distributione geographica. Coleopterorum Pentamera carnivora. Bedrich (= Friedrich) Anton Kolenati – Petropoli, Sumtibus Imperialis Academiae Scientiarum: 2 Titelbl. + 1 – 88, col. Taf. I – II, 1845. (Horn, W. Misc. ent. Band 3, Arbeit 15).
• Kolenati, F. A.: 1848, Genera et species Trichopterorum. 1. Heteropalpoidea, Pragae, pp ??
• Kolenati, F. A.: 1857, Synopsis Prodroma der Nycteribien. Wiener Entomol. Monatschr., 1, 61 – 62.
• Kolenati, F. A.: 1858, Die Bereisung Hocharmeniens und Elisabethopols, der Schekinschen Provinzund des Kasbek im Central – Kaukasus, Dresden: Kuntze, VI, 289 pp.
• Kolenati, F. A.: 1860, Die larve von Elmis maugetii Latr. Wiener entom. Monatschrift, 1, 88 – 89.
• Kolenati, F. A.: 1863, Beiträge zur Kenntniss der Phthirio – Myiarien. Horae Soc. Entomol. Ross., 2, 9 – 109.