Marie Rút Křížková

Marie Rút Křížková (15. června 1936 Miličín – 4. prosince 2020[1] Čerčany) byla česká literární historička, pedagožka a redaktorka. Působila jako mluvčí Charty 77. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena.

PhDr. Marie Rút Křížková
Marie Rút Křížková přebírá ocenění od Alexandra Vondry (10. dubna 2012)
Rodné jménoMarie Šopejstalová
Narození15. června 1936
Miličín
Československo Československo
Úmrtí4. prosince 2020 (ve věku 84 let)
Čerčany
Povoláníspisovatelka, básnířka a literární historička
Alma materUniverzita Karlova
OceněníCena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2015)
účastník odboje a odporu proti komunismu
Partner(ka)Ota Ornest
DětiEster Janečková
Dagmar Křížková
Svatava Havlíčková
PříbuzníJiří Orten (švagr)
Zdeněk Ornest (švagr)
Filip Havlíček (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V mládí žila v Liberci, od roku 1972 žila v Praze.

V roce 1968 absolvovala dálkově FF UK, obor čeština – pedagogika, specializace literární historie (doktorát až v roce 1991). V šedesátých letech působila jako učitelka, za normalizace pracovala jako lesní dělnice a třídička pošty. Signatářkou Charty 77 se stala 13. ledna 1977, jako mluvčí působila od 2. února 1983 do 7. ledna 1984.

Profesně se věnovala zejména ediční přípravě a vydávání spisů Jiřího Ortena a české literární tvorbě v terezínském ghettu. Spolupracovala s pražským divadlem Miriam.

V rámci festivalu Ortenova Kutná Hora a stejnojmenné literární soutěže pro mladé básníky (jejíž poroty byla předsedkyní) založila a řídila edici První knížky, která každý rok představuje jeden básnický debut nadějného mladého autora.

Byla matkou herečky a moderátorky Ester Janečkové, kterou měla jako nemanželské dítě s Ortenovým starším bratrem Otou Ornestem.[2] Její další dvě dcery jsou Svatava a Dagmar.

Výpis z jejího životopisu (Archiv bezpečnostních složek) uvádí: „Politicky jsem nikdy nepracovala. Teprve v září 1968 jsem vstoupila do KSČ, v roce 1970 jsem byla vyloučena“.[3]

Dílo

Poezie
  • Je mojí vlastí hradba ghett? (na tvorbě se podíleli i Kurt Jiří Kotouč, Zdeněk Ornest. Jsou to básně, próza a kresby terezínských dětí) – tato kniha v roce 1995 získala americkou národní cenu jako nejlepší dílo o holokaustu.
  • Zaživa (Opožděný samizdat. Verše z let 1954 – 1967) (2005)

Próza
  • Svědectví, které nemohlo být vysloveno (svědectví z dob tvrdého komunismu, její výslechy, pronásledování a podobně. Vše je doprovázeno i oficiálními spisy StB) (2007)

Ocenění

V roce 2015 jí byla udělena Cena Václava Bendy.[4]

Odkazy

Reference
  1. Zemřela historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-12-04]. Dostupné online.
  2. Ester Janečková: Neumím se hádat, ona.iDNES.cz, 13. 6. 2006
  3. https://web.archive.org/web/20190331011512/https://www.sinagl.cz/images/stories/fotky/EK_Krizkova_vypoved_MV_3_101075.jpg
  4. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2015 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2015 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.