Felix le Breux

Narodil se 5. dubna 1918 v Plzni. Pocházel z rodiny francouzských kuchařů usazených v českých zemích. Vystudoval konzervatoř v Plzni a na začátku druhé světové války začal hrát divadlo. Mimo aktivní divadelní a filmový život pěstoval v soukromí také mnoho aktivit. Byl vášnivým rybářem a kutilem. Byl několikrát ženatý. S první ženou, herečkou Libuší Sobotovou – kolegyní z Plzně, se kterou měl dceru Kristinu, se rozvedl koncem války. Druhé manželství, rovněž s herečkou Alenou Kreuzmannovou skončilo rozlukou koncem padesátých let. Zbytek svého života strávil se svojí třetí ženou Ludmilou. Ludmila le Breux byla lékařka (specializací dětský hrudní chirurg). Zemřel ve věku 55 let 4. února 1974 v Praze.

Již v době studií se aktivně podílel na založení divadelního souboru „Studentský avantgardní kolektiv“, navazující na výdobytky pražské divadelní avantgardy, zejména Osvobozené divadlo. Na konzervatoři byl svěřencem Jiřího Plachého. Ten jej naučil dokonalosti jevištního projevu a slova, což později zúročil zejména v práci pro rozhlas. Divadlo si Felix le Breux postavil na první místo před rozhlas a televizi a film (přesně v tomto pořadí).

Jeho divadelní kariéra začala v divadle E. F. Buriana. Nakrátko působil v Divadle ABC. Plně však zúročil svou hereckou všestrannost až na prknech Městských divadel pražských (1962–1974)[1], kde také brzy zaujal vedoucí herecké postavení. Jeho charisma a možná i šlechtický původ ho předurčilo k rolím mužů „velkého světa“. Ve filmu se mu mnoho prostoru k velkým rolím nedostalo. Navzdory faktu, že účinkoval v mnoha filmech, ztvárňoval především muže střední třídy, právníky, lékaře, úředníky. Hlavní roli si zahrál ve filmu pouze jednou (Poslední růže od Casanovy z roku 1966), ale dokázal tím, že je schopen velkého hereckého výkonu nejen v divadle, ale i na stříbrném plátně.

Neméně významná byla také jeho spolupráce s Československým rozhlasem, kdy propůjčil svůj hlas mnoha postavám české i světové literatury, zpracované pro rozhlasové posluchače. V roce 1967 byl jmenován zasloužilým umělcem.