Billie Jean King Cup

Billie Jean King Cup (česky: Pohár Billie Jean Kingové) je ženská týmová soutěž v tenise, založená k 50. výročí vzniku Mezinárodní tenisové federace, která ji organizuje. V září 2020 byla pojmenována po americké tenistce Billie Jean Kingové, bojovnici za rovnost pohlaví a sociální spravedlnost. Mezi roky 1963–1994 se konala jako Pohár federace (Federation Cup) a v letech 1995–2020 probíhala pod názvem Fed Cup. Jedná se o největší mezinárodní týmovou soutěž v ženském světovém sportu, hranou v podobě světového poháru v tenise (The World Cup of Tennis).

Billie Jean King Cup
Aktuální ročník:
Billie Jean King Cup 2022
Sporttenis
Založeno1963
Předchozí názvyPohár federace (1963–1994)
Fed Cup (1995–2020)
VlastníkMezinárodní tenisová federace
Počet týmů12 (finále)
18 (kvalifikační kolo)
126 v roce 2022
Poslední vítěz RTF (5. titul)
Nejvíce titulů Spojené státy (18)
SponzořiBNP Paribas
Příbuzné soutěžeDavis Cup
juniorský Billie Jean King Cup
Webwww.billiejeankingcup.com

Premiérový ročník se uskutečnil v roce 1963. Trofej získalo celkem jedenáct výběrů. Nejvícekrát triumfovaly Spojené státy americké, které vyhrály 18 ročníků a 11krát odešly jako poražený finalista.[1] Od roku 2016 je předsedkyní výboru, řídícího orgánu soutěže, Američanka Katrina Adamsová.[2]

Od dubna do listopadu 2022 probíhá 59. ročník, do něhož se přihlásil rekordní počet 126 týmů.[3] Obhájcem titulu je ruský tým, který měl podruhé startovat pod hlavičkou Ruské tenisové federace s neutrálním statusem, bez užití ruské vlajky, hymny a názvu Ruská federace kvůli státem řízenému dopingu.[4][5] Po ruské invazi na Ukrajinu v závěru února 2022 byly reprezentace Ruska a Běloruska vyloučeny ze soutěže.[6][7]

Od roku 2020 soutěž navázala na změny herního schématu v Davis Cupu. Dvě světové skupiny byly nahrazeny jednotýdenním finálovým turnajem pro dvanáct týmů na neutrální půdě. V letech 2020–2022 jej měly hostit antukové dvorce v Budapešti, ale maďarská metropole se pořadatelství během května 2021 vzdala kvůli koronavirové pandemii[8] a první finále proběhlo v Praze. Zavedeno bylo také kvalifikační kolo s osmi vzájemnými duely, jejichž vítězové hrají finálový turnaj. Osm vítězů šestnáctičlenné baráže postupuje do kvalifikačního kola následujícího ročníku. Na poražené pak čeká účast v 1. skupinách tří kontinentálních zón, jejichž formát se základními bloky a barážemi o postup a sestup byl zachován.[9]

Mužskou obdobou je týmová soutěž Davis Cup, jejíž první ročník proběhl v roce 1900. Dalšími kolektivními turnaji jsou Hopmanův pohár, určený pro smíšené páry, a mužský ATP Cup. Dívky v kategorii do 16 let hrají juniorský Billie Jean King Cup. Pouze Spojené státy, Austrálie, Česká republika a ruský tým pod hlavičkou Ruské tenisové federace vyhrály Billie Jean King Cup a Davis Cup v jednom kalendářním roce. Jediné Česko pak v konkrétní sezóně přidalo i triumf na Hopman Cupu.[10]

Historie

Logo Fed Cupu by BNP Paribas do roku 2020

Historie Billie Jean King Cupu sahá do roku 1963, kdy byla k 50. výročí založení Mezinárodní tenisové federace (ITF) uvedena soutěž, jež měla být obdobou mužského Davis Cupu. Založení tehdy ještě Federation Cupu (Poháru federace) odráželo vzrůstající popularitu ženského tenisu a s tím související poptávku po podobném typu soutěže.

V roce 1995 došlo ke změně názvu na Fed Cup a nově se také začala pořádat utkání světových skupin systémem domácí–hosté, kdy se nadále nehrálo na předem vybraném, často neutrálním hřišti. V soutěži startovaly tenistky z čela žebříčku jako Billie Jean Kingová, Chris Evertová, Virginia Wadeová, Martina Navrátilová nebo Steffi Grafová. V roce 2000 se do poháru zapojilo 100 zemí celého světa.

V roce 2012 proběhl jubilejní 50. ročník. V listopadovém finále Světové skupiny se v pražské O2 areně střetly obhájce titulu Česká republika a Srbsko. Český tým vyhrál 3:1 na zápasy a získal sedmý titul.

Pouze tři tenistky Margaret Courtová, Chris Evertová a Billie Jean Kingová vyhrály soutěž jako aktivní hráčky i jako nehrající kapitánky týmu.[11] Petr Pála dosáhl v roce 2016 jako první nehrající kapitán na pět titulů.[12]

V roce 2019 se mohlo poprvé součástí družstva stát pět hráček a poprvé byl zaveden tiebreak za stavu her 6–6 ve třetí, rozhodující sadě.[13] Finanční odměny šestnácti týmům při posledním ročníku ve formátu dvou světových skupin dosáhly výše 7,5 milionů dolarů, což znamenalo téměř zdvojnásobení z částky 3,7 milionů dolarů v roce 2018.[13]

Billie Jean King Cup

V září 2020 byl Fed Cup přejmenován na Billie Jean King Cup na počest americké tenistky Billie Jean Kingové, která se stala bojovnicí za rovnost pohlaví a sociální spravedlnost, rovněž tak stála u založení Ženské tenisové asociace. Kingová, s rekordním počtem 10 trofejí získaných v roli hráčky a kapitánky amerického týmu, byla již v roce 2019 jmenována první globální ambasadorkou soutěže. Změněn byl také barevný design z růžové na modrou. Billie Jean King Cup představuje první celosvětovou soutěž ženských družstev, která získala jméno po ženě.[14][15][16]

Vývoj herního formátu

Český tým s jubilejním desátým pohárem po vítězství v roce 2016

Významné změny struktury vstoupily v účinnost roku 1995, se změnou názvu soutěže. Z šestnáctičlenné světové skupiny bylo vyčleněno osm týmů, které vytvořily druhou světovou skupinu. K oběma nově osmičlenným úrovním byly zavedeny baráže. Transformoval se i model pořadatelství, když v prvních dvou skupinách zaniklo konání v jednom datu a dějišti. Namísto toho se zápasy odehrávaly na místě jednoho ze vzájemných soupeřů, se střídáním domácího družstva. V roce 2000 došlo opět ke sloučení v jedinou světovou skupinu o třinácti zemích s finálovou fází v jediném areálu. Následující ročník měla světová skupina dva čtyřčlenné bloky. V sezóně 2002 se vrátil systém pavouka s 16 týmy i pořadatelstvím jednoho z duelistů. Roku 2005 pak byly obnoveny dvě světové skupiny po osmi družstvech.

Herní formát do roku 2019 tvořily dvě světové skupiny s barážemi a tři kontinentální zóny s výkonnostními skupinami, když každá z nich byla rozdělena na bloky a závěrečnou baráž.[17][18]

Od roku 2020 soutěž navázala na změny schématu v Davis Cupu. Dvě světové skupiny byly nahrazeny jednotýdenním finálovým turnajem na neutrální půdě v dubnovém termínu. Finále se účastní dvanáct týmů, z nichž devět do něj postupuje z 18členného kvalifikačního kola. Poražení v kvalifikaci hrají baráž. Zbylá čtyři místa pro finále jsou přidělena finalistům předchozího ročníku, hostitelské zemi a pro jeden tým je určena divoká karta. Z šestnáctičlenné baráže postupují vítězové do kvalifikačního kola následujícího ročníku a na poražené čeká sestup do 1. skupin zón. Zachována byla skupinová struktura tří kontinentálních zón, s barážemi o postup a sestup. Utkání kvalifikačního kola a baráže probíhají na domácí půdě jednoho z dvojice týmů. Finále a skupiny zón se konají na neutrální půdě.[17]

Mezistátní zápasy finále a zonálních skupin jsou hrány jediný den do dvou vítězných bodů, s dvěma dvouhrami a závěrečnou čtyřhrou. Mezistátní utkání kvalifikačního kola a baráže probíhají do tří vítězných bodů v rámci dvou dnů, se čtyřmi dvouhrami a závěrečným deblem.[9][17]

Úroveň
1. Finále
12 týmů
2. Kvalifikační kolo
18 týmů
Baráž
16 týmů
3. 1. skupina Americké zóny 1. skupina zóny Asie a Oceánie 1. skupina zóny Evropy a Afriky
4. 2. skupina Americké zóny 2. skupina zóny Asie a Oceánie 2. skupina zóny Evropy a Afriky
5. 3. skupina zóny Evropy a Afriky

Přehled finále

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vítězek Billie Jean King Cupu.
Členky amerického výběru při oslavě druhého titulu v roce1966. Zleva: Carole Caldwell Graebnerová, Julie Heldmanová a Billie Jean Kingová
Ana Ivanovićová během 1. zápasu čtvrtfinále II. světové skupiny Srbsko–Japonsko v únoru 2009, v němž porazila Ai Sugijamovou 6–4, 6–4
Slovinka Polona Hercogová ve dvouhře druhé Světové skupiny 2011, kde podlehla Němce Andree Petkovicové
Američanka Serena Williamsová ve dvouhře baráže Světové skupiny 2012, v níž porazila Ukrajinku Lesju Curenkovou
RokVítězFinalistaVýsledek
1963 Spojené státy Austrálie2–1
1964 Austrálie Spojené státy2–1
1965 Austrálie Spojené státy2–1
1966 Spojené státy Západní Německo3–0
1967 Spojené státy Velká Británie2–0
1968 Austrálie Nizozemsko3–0
1969 Spojené státy Austrálie2–1
1970 Austrálie Západní Německo3–0
1971 Austrálie Velká Británie3–0
1972 Jihoafrická republika Velká Británie2–1
1973 Austrálie Jihoafrická republika3–0
1974 Austrálie Spojené státy2–1
1975 Československo Austrálie3–0
1976 Spojené státy Austrálie2–1
1977 Spojené státy Austrálie2–1
1978 Spojené státy Austrálie2–1
1979 Spojené státy Austrálie3–0
1980 Spojené státy Austrálie3–0
1981 Spojené státy Velká Británie3–0
1982 Spojené státy Západní Německo3–0
1983 Československo Západní Německo2–1
1984 Československo Austrálie2–1
1985 Československo Spojené státy2–1
1986 Spojené státy Československo3–0
1987 Západní Německo Spojené státy2–1
1988 Československo Sovětský svaz2–1
1989 Spojené státy Španělsko3–0
1990 Spojené státy Sovětský svaz2–1
1991 Španělsko Spojené státy2–1
1992 Německo Španělsko2–1
1993 Španělsko Austrálie3–0
1994 Španělsko Spojené státy3–0
1995 Španělsko Spojené státy3–2
1996 Spojené státy Španělsko5–0
1997 Francie Nizozemsko4–1
1998 Španělsko Švýcarsko3–2
1999 Spojené státy Rusko4–1
2000 Spojené státy Španělsko5–0
2001 Belgie Rusko2–1
2002 Slovensko Španělsko3–1
2003 Francie Spojené státy4–1
2004 Rusko Francie3–2
2005 Rusko Francie3–2
2006 Itálie Belgie3–2
2007 Rusko Itálie4–0
2008 Rusko Španělsko4–0
2009 Itálie Spojené státy4–0
2010 Itálie Spojené státy3–1
2011 Česko Rusko3–2
2012 Česko Srbsko3–1
2013 Itálie Rusko4–0
2014 Česko Německo3–1
2015 Česko Rusko3–2
2016 Česko Francie3–2
2017 Spojené státy Bělorusko3–2
2018 Česko Spojené státy3–0
2019 Francie Austrálie3–2
2021 RTF Švýcarsko2–0

Přehled vítězství a finále

Stát Vítězství Finále
počet roky počet roky
 Spojené státy 18 1963, 1966, 1967, 1969, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1986, 1989, 1990, 1996, 1999, 2000, 2017 12 1964, 1965, 1974, 1985, 1987, 1991, 1994, 1995, 2003, 2009, 2010, 2018
 Česko
 Československo
11 2011, 2012, 2014, 2015, 2016, 2018
1975, 1983, 1984, 1985, 1988
1
1986
 Austrálie 7 1964, 1965, 1968, 1970, 1971, 1973, 1974 11 1963, 1969, 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1984, 1993, 2019
 Španělsko 5 1991, 1993, 1994, 1995, 1998 6 1989, 1992, 1996, 2000, 2002, 2008
 Rusko
 Sovětský svaz
5 2004, 2005, 2007, 2008, 2021 7 1999, 2001, 2011, 2013, 2015
1988, 1990
 Itálie 4 2006, 2009, 2010, 2013 1 2007
 Francie 3 1997, 2003, 2019 3 2004, 2005, 2016
 Německo
 Západní Německo
2 1992
1987
5 2014
1966, 1970, 1982, 1983
 Jihoafrická republika 1 1972 1 1973
 Belgie 1 2001 1 2006
 Slovensko 1 2002 0
 Velká Británie 0 4 1967, 1971, 1972, 1981
 Nizozemsko 0 2 1968, 1997
 Srbsko 0 1 2012
 Švýcarsko 0 2 1998, 2021
 Bělorusko 0 1 2017

Žebříček ITF

Žebříček ženských týmů ITF
Poř.zeměbodyzměna
1.  Austrálie1 002,71
2.  Francie885,60
3.  Španělsko884,62 7
4.  Česko842,92 1
5.  Švýcarsko781,81 3
6.  Kanada780,09 3
7.  Spojené státy758,09 3
8.  Slovensko744,23 4
9.  Kazachstán704,75 7
10.  Německo702,52 3
vydán 19. dubna 2022[19]
Poř.zeměbodyzměna
11.   Rusko691,71 8
12.  Itálie680,24 5
13.  Rumunsko663,93 2
14.  Belgie657,32 1
15.  Polsko652,38 4
16.  Lotyšsko603,62 2
17.  Velká Británie601,75 2
18.  Japonsko573,84
19.  Brazílie569,92 2
20.  Čína519,75 2

Týmy na 1. místě žebříčku ITF

Na 1. místě žebříčku ITF od jeho zavedení v listopadu 2002 se vystřídalo šest týmů.

Č. stát nástup odchod kol v jednom období kol celkem
1. Slovensko 20021104a4. listopadu 200220031123a23. listopadu 200344
2. Francie 20031124a24. listopadu 200320050918a18. září 200577
3. Rusko 20050919a19. září 200520091108a8. listopadu 20091212
4. Itálie 20091109a9. listopadu 200920120422a22. dubna 201288
5. Česko 20120423a23. dubna 201220131103a3. listopadu 201344
 Itálie (2) 20131104a4. listopadu 201320140420a20. dubna 2014210
 Česko (2) 20140421a21. dubna 201420191110a10. listopadu 20192226
 Francie (2) 20191111a11. listopadu 201920211108a8. listopadu 2021310
6.  Austrálie 20211108a8. listopadu 2021úřadujícísvětové skupiny zrušeny
Aktualizováno k 24. dubnu 2022.[19]
tučně je uvedena rekordní hodnota

Systém přidělování bodů do roku 2019

Petra Kvitová s pohárem v Moskvě, 2011

Po každém odehraném kole je žebříček aktualizován.

Body každého týmu ve Fed Cupu byly kumulovány ze čtyř posledních ročníků. Větší váhu měly body získané nověji a naopak váha bodů dosažených dříve se snižovala.[20] V celkové sumě tak měly 100% váhu body získané v posledním, předešlém roce, počítané k datu daného kola. Do součtu pak byly přičteny i body získané před dvěma, třemi a čtyřmi lety k danému datu, a to se sníženou váhou, přičemž platilo, že váha bodů dosažených před 2 lety byla 75 %, před 3 lety 50 % a před 4 lety 25 % z jejich původní hodnoty.

Body byly přidělovány pouze vítězným týmům daného kola soutěže. Vítězové ve světových skupinách byli bodováni štědřeji než v kontinentálních zónách, stejně tak i následná kola měla vzestupnou bodovou gradaci. Bonusové body náležely družstvům, která porazila výše postaveného soupeře, ale pouze tehdy, jestliže byl soupeř umístěn do 75. místa žebříčku. Při volném losu družstvo získalo standardní počet bodů za postup do dalšího kola. Žádné body také nebyly přidělovány z eventuálních turnajů útěchy.[20]

V 1., 2. a 3. skupinách tří kontinentálních zón byly body každého týmu vytvořeny na základě jeho výsledného postavení ve skupině. Suma bodového ohodnocení závisela na počtu týmů, které se daný rok soutěže zúčastnil. Nicméně maximální bodový strop byl v každé skupině neměnný.[20]

Skupinafázepředešlý rok– 2 roky– 3 roky– 4 roky
Světová skupina Ifinále8 0006 0004 0002 000
semifinále6 0004 5003 0001 500
čtvrtfinále4 0003 0002 0001 000
baráž2 0001 5001 000500
Světová skupina II1. kolo1 5001 125750375
baráž1 000750500250
1. skupina zónyzákladní blok a barážmaximálně 1 000 bodů
2. skupina zónyzákladní blok a barážmaximálně 400 bodů
3. skupina zónyzákladní blok a barážmaximálně 160 bodů
Žebříček soupeřebonus
1.200
2.–5.180
6.–10.150
11.–20.100
21.–30.80
31.–50.50
51.–75.30

Odkazy

Reference

  1. Fed Cup History [online]. ITF [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
  2. FED CUP COMMITTEE [online]. Fed Cup [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-26. (anglicky)
  3. Billie Jean King Cup - Format. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-05. (anglicky)
  4. ADDICOTT, Adam. The ITF Reacts With Caution To Russian Doping Ban. UBITENNIS [online]. 2019-12-10 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Dopingové aféry. Rusko bylo vyloučeno ze dvou OH a světových akcí na dva roky. Deník.cz [online]. 2020-12-17 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
  6. Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Ruské týmy vyloučeny, triumfy v Davis Cupu a Billie Jean King Cupu neobhájí. iDNES.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  8. Novodobý Fed Cup by se mohl hrát v Praze. Budapešť se pořádání turnaje vzdala. Aktuálně.cz [online]. 2021-06-14 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online.
  9. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Fed Cup následuje Davis Cup. Od příštího roku se v šestidenním finále utká 12 zemí [online]. 2018-06-27 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
  10. Třetí den finále: Berdych Ferrerovi podlehl, Španěly dorazil Štěpánek. iDNES.cz [online]. 2012-11-18 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online.
  11. Fed Cup Final #Trivia [online]. Twitter /Fed Cup account/, 2016-10-26 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
  12. TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek. Splněný fedcupový sen: Češky slaví hattrick! [online]. Tenisportal.cz, 2016-11-13 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.
  13. Mezinárodní tenisová federace. ITF announces record Fed Cup investment for 2019 [online]. Tenisportal.cz, 2018-08-24 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
  14. Tenisový Fed Cup ženských týmů se mění na Billie Jean King Cup. iDNES.cz [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.
  15. VOJKŮVKA, Jan. Fed Cup oblékne nové barvy. ITF oznámila novinky ženské týmové soutěže [online]. Tenisový svět.cz, 2020-09-17 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.
  16. ITF to debut Billie Jean King Cup in 2021 [online]. WTA Tennis, 2020-09-17 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
  17. Fed Cup Format. International Tennis Federation [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
  18. Fed Cup Rules & Regulations [online]. International Tennis Federation, 13-01-2016 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
  19. Billie Jean King Cup Ranking [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
  20. How the Rankings Work [online]. International Tennis Federation. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.