Enkláva

Enkláva je v kontextu mezinárodní politické geografie oddělená část území či teritoria, zcela obklopená územím jiného státu. Slovo pochází z francouzského enclave (z enclaver, uzavřít, obejmout), původně z latinského inclavare (uzavřít, zamknout) z in (v) a clavis (klíč).[1]

Definice mezinárodního práva

A, B, C: Zde státy, obecně jakákoli území stejné úrovně.
x: Část státu A, nesouvislá s ním, jeho exkláva. Ba dokonce je i enklávou: Hřebíkem (clavus) v území jediného státu B.
y: Část státu A, nesouvislá s ním, jeho exkláva, ne však enkláva: Klín mezi státy B a C.
z: Část státu A, souvislá s ním, případ běžně kudrnaté hranice: Není oddělená, není exklávou, má průchod.

V politické geografii je enkláva teritorium, jehož zeměpisné hranice leží kompletně uvnitř hranic jiného teritoria.[2] Na druhou stranu exkláva je teritorium právně spojené s jiným teritoriem, se kterým není spojeno fyzicky.[3] Enkláva musí být obklopena územím jediné cizí entity, tudíž se jako enkláva nebere stát, jenž leží mezi více státy (jako např. Andorra nebo Lichtenštejnsko a potažmo jakýkoli další vnitrozemský stát). Zároveň se jako enkláva také nebere území, jež je sice obklopeno územím jediného cizího státu, ale zároveň má přístup k moři.[2] Z tohoto důvodu není Portugalsko enklávou Španělska nebo Monako enklávou Francie. Enkláva přitom nemusí být vždy i exklávou z hlediska státu, jemuž náleží.

K výkladovému obrázku: Na území státu B se nachází enkláva x (patřící státu A, zároveň exkláva státu A). Další zde znázorněná území nejsou enklávami: území y hraničí i se státem C (je však exklávou státu A), území z je pak spojeno se státem A a tedy enklávou ani exklávou z hlediska definice není.

Enkláva se nesmí zaměňovat s právní fikcí exteritoriálního území, která se v novější době už neužívá.[4]

Příklady

Celé enklávní státy

Státy, jejichž území je plně obklopeno územím jednoho sousedního státu:

Krajní případy

Ke krajním se počítají následující případy:

  • Území, ležící na mořském pobřeží a jinak obklopená územím jediného státu, se nepovažují za enklávy, pokud je z jejich výsostných vod možno dosáhnout mezinárodní vody. Státy jako Monako, Gambie nebo Brunej proto enklávami nejsou. Někdy se pro ně užívá termínu poloenkláva.[5]
  • U ostrovů platí ve většině případů totéž. Výjimkou je např. argentinský ostrůvek Martin Garcia, ležící v uruguayské části ústí řeky Río de la Plata.
  • Sporné je označování obcí Riezlern,Hirschegg, Mittelberg a Baad (vesměs ležících v údolí Kleinwalsertal na rakouském území) enklávami. Důvodem (pomineme-li značně náročný a neschůdný přístup pěšky) je, že jediný možný "civilizovaný" dostup k těmto obcím je silnice vedoucí z německého Oberstdorfu. Jedná se tedy o enklávu de facto, nikoliv ale de iure.

Státy kolem enkláv

Státy s cizími enklávami uvnitř svého území:

Uvedeny státy s enklávami nesporně náležejícími jinému státu. Vedle toho existují sporné případy jako Ázerbájdžán s enklávou Náhorní Karabach. Dále nejsou zahrnuty státy s enklávami svých autonomních republik, jako je Rusko.

Jiné enklávy ve správním členění

Za enklávu může být považována též obec nebo její místní část, které je zcela obklopená územím jiné obce. Nynější zákon o obcích stanoví zásady, které by vzniku nových enkláv a exkláv na úrovni obcí měly bránit. V současnosti je na území České republiky šest[zdroj?!] takovýchto případů:

  1. Malá Roudka je enklávou ve Velkých Opatovicích (okres Blansko)
  2. Hrutov je enklávou v Kněžicích (okres Jihlava)
  3. Stráž nad Nisou je enklávou v Liberci (okres Liberec)
  4. Spojil je enklávou v Pardubicích (okres Pardubice)
  5. Mačkov je enklávou v Blatné (okres Strakonice)
  6. Krasíkovice jsou enklávou v Pelhřimově (okres Pelhřimov), pouze v jednom bodě (čtyřmezí) se dotýkají území města Červená Řečice

Praha jako kraj tvoří enklávu ve Středočeském kraji. Bruselský region je enklávou ve Vlámském regionu.

Enklávu na úrovni místních částí či katastrálních území v některých městech tvoří historické jádro města, například katastrální území Opava-Město je enklávou v katastrálním území Opava-Předměstí a katastrální území Josefov je enklávou v katastrálním území Staré Město (Praha).

Zánik enkláv na území Indie a Bangladéše

Do 1. srpna 2015 bylo na světě 211 enkláv, z toho 162 se nacházelo na území Indie a Bangladéše, tento den však Indie s Bangladéšem provedly výměnu těchto území, čímž zmíněné enklávy zanikly[6]. Tak také zanikla jedna z enkláv v enklávě na světě. Pod Bangladéš nyní spadá 111 a pod Indii 51 z původních 162 enkláv. Na tomto území žije přes 50 tisíc obyvatel[6].

Další významy

V občanském právu se tohoto termínu používá analogicky pro pozemek, který není přístupný přes veřejnou cestu, ale pouze přes cizí pozemek.

V etnologii a potažmo například lingvistice se enklávou nazývá území, kde žije nějaký národ a které je zcela obklopeno územím, na kterém žije národ jiný. Příkladem je Sedmihradsko v Rumunsku, kde žije maďarské obyvatelstvo obklopené obyvatelstvem rumunským.

V ekologii se používá pro označení tzv. areálové enklávy určitého taxonu, tedy území, kde se daný taxon nevyskytuje a které je zcela obklopeno areálem jeho výskytu.

Odkazy

Reference

  1. Online etymology dictionary, heslo enclave.
  2. K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004, str. 109.
  3. K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004, str. 124.
  4. K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004, str. 125.
  5. CoJeCo - enkláva
  6. O půlnoci svět přišel o většinu enkláv. Indie upravila bláznivou hranici. iDnes [online]. Dostupné online.

Literatura

  • K. Žaloudek (red.), Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.