Doubí (přírodní památka)

Přírodní památka byla vyhlášena k ochraně zbytku borové doubravy s typickou květenou a s až dvousetletými duby. Žijí zde vzácné druhy hmyzu, vázané na staré a přestárlé listnaté porosty, a to zejména na odumírající a mrtvé dubové dřevo. Jedná se o jeden z nejcennějších lesních celků v okolí Plzně a také z entomologického hlediska jde o jednu z nejkvalitnějších lokalit na území města.[3]

Přírodní památka leží na tektonickém zlomu v permokarbonských usazeninách (pískovce, slepence), pokryv tvoří oligotrofní hnědé lesní půdy. Ve svahu se nacházejí četné skalní výchozy, jež jsou také předmětem ochrany. Zvláště zajímavá je pískovcová konkrece s dutinou uprostřed, zvaná Pupek.[4]

Stromový pokryv tvoří z větší části acidofilní borové doubravy, místy také kulturní smrčiny a smíšené porosty borovice lesní a dubu zimního (dub zimní, dub letní, borovice lesní, jedle, lípa, bříza, jalovec, jeřáb, líska, krušina, hloh. Mezi nepůvodní druhy patří borovice vejmutovka, borovice černá, borovice limba, modřín, javor klen, dub červený, buk, habr, jasan. V bylinném patře se objevují běžné lesní druhy, zvláště je třeba jmenovat konvalinku vonnou, zeměžluč, kokořík mnohokvětý či hruštičku zelenokvětou.

Význam lokality tkví ve výskytu vzácného hmyzu, zejména se jedná o rody tesaříkovitých a střevlíkovitých brouků. Přírodní památka Doubí je jednou z mála lokalit v Čechách, kde žije tesařík Acimerus schaefferi z čeledi Cerambycidae. V současnosti však není jeho výskyt potvrzen, v rezervaci může přežívat jen slabá populace. Kromě tohoto druhu byl v chráněném území zjištěn tesařík Pedostrangalia revestita z téže čeledi či hnojník Aphodius zenkeri z čeledi Svarabaeidae. Z dalších obyvatel je třeba uvést čolka obecného, ještěrku obecnou, slepýše křehkého či datla černého.