Domašov nad Bystřicí
Domašov nad Bystřicí (dříve též Domštát[3] nebo Tomášov; německy Domstadt či Domstadtl[4]) je obec, která se nachází v Olomouckém kraji, okres Olomouc, asi 10 km východně od Šternberka. Leží v Nízkém Jeseníku v zalesněném údolí říčky Bystřice, podél které také vede železniční trať Olomouc - Opava. Žije zde 495[1] obyvatel.
Domašov nad Bystřicí | |
---|---|
Náves | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0712 545279 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Šternberk |
Okres (LAU 1) | Olomouc (CZ0712) |
Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°44′32″ s. š., 17°26′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 495 (2022)[1] |
Rozloha | 15,97 km² |
Katastrální území | Domašov nad Bystřicí a Domašov nad Bystřicí I |
Nadmořská výška | 510 m n. m. |
PSČ | 783 06 |
Počet domů | 139 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Náměstí 35 783 06 Domašov nad Bystřicí [email protected] |
Starosta | Lucie Menšová |
Oficiální web: www | |
Domašov nad Bystřicí | |
Další údaje | |
Kód obce | 545279 |
Kód části obce | 30813 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Členění obce
Obec se nečlení na části. Od roku 2016 má dvě katastrální území, Domašov nad Bystřicí a Domašov nad Bystřicí I. Převážná většina území obce patří do katastru Domašov nad Bystřicí o rozloze 15,951448 km², Domašov nad Bystřicí I je naproti tomu velmi malé katastrální území o rozloze 0,031919 km²,[5] fakticky jde jen o jediný pozemek, který je převážně zalesněný.
Historie
Poprvé je Domašov zaznamenán v listině z roku 1269[6] a v pozdější listině v roce 1274,[7] kde je uváděn v latinském tvaru Domatsov. Podobný nejstarší český název uvádí listina z roku 1410, která uvádí tvar Domassov. V českých listinách a písemnostech se lze rovněž setkat s názvy Domaštat (1516), Thomštat (1771) nebo Tomášov (1850). V německých pramenech se objevují pojmenování Domstadt (1547), Domestat (1561), Domostat (1636) a Domastadtl (1751).[8] Názvy vycházejí z původní podoby Thomasstat, která se nachází v listině z roku 1323,[9] kterou byla původní ves jmenována městem.[10]
Domašov spolu s nedalekými Hraničními Petrovicemi a Bělou původně náležel jako léno olomouckému biskupovi,[P 1] od kterého byl odkoupen v roce 1403 tehdejším majitelem šternberského panství Petrem z Kravař a v rámci kterého zůstal trvale součástí až do zániku patrimoniální správy v roce 1848, kdy se o dva roky později stal součástí vytvořeného okresu Šternberk, s výjimkou let 1938–1945, ve kterých došlo k jeho připojení k Německu a podřízení landrátu v Moravském Berouně náležejícímu k Sudetské župě.[11] V roce 1960 se při reorganizaci státní správy a zániku některých menších okresů připojil k okresu Olomouc.
Toto sídlo bylo původně důležitým střediskem na cestě z Olomouce do Slezska. Ze středověku se zde zachovaly zbytky tvrze na ostrohu ve vzdálenosti asi 120 metrů od kostela směrem ke hřbitovu. Tvrz svou funkcí sloužila nejen k ochraně kupecké cesty, ale zároveň jako odpočívadlo pro byzantské kupce, kteří touto cestou jezdili k Baltskému moři. Někdy v době, kdy se Domašov dostává do rukou Petra z Kravař a tím trvalou součástí panství Šternberk, je povýšen na město.[P 2] To souviselo mimo jiné s povahou tohoto sídla, jehož obyvatelé se ve středověku do značné míry zabývali hornictvím a zpracováním železné rudy. Až v pozdější době převládl ráz téměř zemědělský s menším podílem řemeslné výroby.[11]
Správu obce vykonával v zastoupení vrchnosti rychtář společně s purkmistrem a několika konšely (přísežnými). V roce 1548 získala obec městskou rychtu a správní moc přešla do rukou městské rady. V tomtéž roce je také poprvé zmíněna místní, později rychtářská, rodina Rosensprungů,[12] jejíž členové postupně obsazovali rychty v okolí a ve stoletích následujících se celý rod výrazně rozvětvil v dalších okolních obcích. V roce 1617 byla Domašovu propůjčena králem Matyášem městská práva a v roce 1626 tehdejší držitelé panství Jindřich Václav a Karel Friedrich vévodové Münsterberští, páni na Šternberku a Jevišovicích, osvobozují poddané v městečku Domašově nad Bystřicí od povinných robot za stanovený roční plat.[13] V roce 1636 dostal Domašov od vévody Silvia Würtemberského právo várečné a odúmrť.[P 3] Místní fojtství společně se statkem za fojta Michaela Bernarda[P 4] od téhož majitele panství získalo v prosinci 1659 výsady.[14] V roce 1690 bylo městečko osvobozeno od stavění sirotků. V polovině 17. století měl Domašov přechodně status svobodného horního města.[10]
Ve dnech 29. a 30. června 1758 zde proběhla tzv. bitva u Domašova mezi rakouskými a pruskými vojsky. Rakušané pod velením generálmajora Ernsta Gideona von Laudon a generálmajora Josefa von Žiškovič napadli a rozprášili zásobovací konvoj pro pruskou armádu obléhající Olomouc, chráněnou silami generála Hanse Joachima von Ziethen, načež Fridrich II. opustil v důsledku těchto ztrát 2. července své pozice u moravské metropole.[15] Na paměť této události o sto let později nechalo na místě této události město Olomouc postavit tzv. Černý kříž
V roce 1791 byl postaven kostel svaté Anny na místě původního dřevěného kostelíka zříceného o rok dříve a osazen oltářem ze zrušeného kláštera Hradisko. Již na přelomu 18. a 19. století zde byla triviální, později obecná škola. Dne 1. července 1872 byl zahájen provoz na Moravsko-slezské centrální dráze Olomouc – Opava, nynější staniční budova byla postavena v roce 1883. Konec devatenáctého a přelom dvacátého století je ve znamení postupného rozvoje průmyslu. Postaven byl mlýn a lihovar, později podnik na zpracování kyselek z místních pramenů a otevření kamenolomu.[11] V roce 1921 byla v městečku založena menšinová česká škola. V roce 1949 došlo ke zřízení vojenského prostoru Libavá na sousedním katastru obce.
Domašov byl obcí téměř s čistě převládajícím německým etnikem. Výjimku tvoří pouze pár českých jmen uváděných v urbářích v průběhu šestnáctého století a poté až v roce 1930 provedené sčítání obyvatel, které uvádí, že v městečku Domašově žilo 1149 obyvatel a z toho jen 88 Čechů.[16] Ke kompletní výměně obyvatelstva dochází až po roce 1945, kdy vlivem vysídlení Němců z Československa přicházejí noví čeští dosídlenci, kteří však demograficky již původní stav obyvatel nenaplnili.
Obec se k 1. lednu 2016 na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, mírně rozšířila o katastrální území Domašov nad Bystřicí I, které do 31. prosince 2015 náleželo k vojenskému újezdu Libavá. Původně ovšem pozemky téměř celého moderního k. ú. Domašov nad Bystřicí I tvořilo okrajovou část katastrálního území Smilov, pouze severní okraj náležel před tímto datem ke katastrálnímu území Bělá. Smilov i Bělá byly před vznikem vojenského újezdu Libavá samostatnými obcemi, jejichž celá zástavba byla po začlenění do Libavé soustavně ničena, až byla nakonec srovnána se zemí. K 20. prosinci 2002 byly oba katastry zrušeny a půda moderního k. ú. Domašov nad Bystřicí I začleněna do rozšířeného k. ú. Město Libavá, z něhož byla vyčleněna k 2. červnu 2014[17] v rámci příprav na optimalizaci (zmenšení) vojenského újezdu Libavá.
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny udělení vlajky obce.[18]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | 1004 | 1068 | 1185 | 1204 | 1284 | 1173 | 1149 | 754 | 741 | 624 | 500 | 461 | 480 | 480 |
Domů | 131 | 148 | 145 | 154 | 157 | 162 | 210 | 191 | 147 | 146 | 134 | 129 | 128 | 134 |
Pamětihodnosti
V obci se nachází kostel sv. Anny postavený v roce 1791. Před vchodem u kostela sv. Anny stojí kamenný kříž z roku 1878. Někdejší městské jádro bylo citelně poznamenáno demolicemi.[10] Na náměstí obce stojí kamenný kříž s obrazem Poslední večeře. Nachází se zde také pomník Osvobození roku 1945.
Přírodní zajímavosti
Jižním směrem od obce se nachází chráněný přírodní výtvor Kamenné proudy a k němu navazující naučná stezka.
Galerie
- Kostel svaté Anny
- Kříž na návsi
- Památník bitvy u Domašova
- Budova železniční stanice
- Bývalá letní ubytovna (Ferienheim) v blízkosti kyselky
- Areál stáčírny minerálních vod Salicia
- Bývalý mlýn a pekárna
Odkazy
Poznámky
- V roce 1269 je uvedeno, že největší část Domašova náleží dómskému děkanovi Budislavovi z Olomouce, v roce 1329 je již celý Domašov v majetku biskupa olomouckého.
- Literatura se v přesném určení roku často rozchází, došlo k tomu však zcela jistě v první dekádě století patnáctého.
- V červnu roku 1678 pak vyhotovení nejstaršího dochovaného moravského katastru – tzv. druhé lánové vizitace poznamenalo v Domašově nad Bystřicí 19 osedlých právovárečných hospodářů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 27r.
- Také jako Bernarta či Bernerta.
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Ottův slovník naučný. Díl 7. Praha: J. Otto Dostupné online. Heslo Domštát, s. 821.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 609.
- Katastrální území Domašov nad Bystřicí I
- ŠEBÁNEK, Jindřich; DUŠKOVÁ, Sáša. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2. [s.l.]: [s.n.], 1981. Kapitola listina č. 599.
- CDB V/2, č. 725.
- TUREK, Adolf. Místopisný rejstřík obcí severomoravského kraje. Díl I. A–L. Opava: [s.n.], 1974. S. 120.
- CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. Brno: [s.n.], 1854. Kapitola listina č. 226, s. 167–169.
- Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017.
- KOUDELA, Miroslav. Domašov nad Bystřicí. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 96.
- MZA Brno; fond G 10 Sbírka rukopisů Moravského zemského archivu, kniha č. 423, fol. 94-97.
- ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Velkostatek Šternberk, I. listiny; karton 1, inv. č. 17. Ověřený opis (z opisu) města Uničova z 11.4.1841.
- ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Velkostatek Šternberk, I. listiny; karton 1, inv. č. 30. Ověřený opis (z opisu) města Uničova z 11.4.1841.
- Otto Schier. Die Kämpfe bei Gundersdorf und Domstadtl am 28. und 30. Juni 1758. Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens. 1908, čís. 12.
- Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.
- Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
- Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 654–655.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502.
Související články
- Římskokatolická farnost Jívová
- Studánka Nad tratí – pramen v údolí řeky Bystřice v katastru obce Domašov nad Bystřicí
Externí odkazy
- Galerie Domašov nad Bystřicí na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Domašov nad Bystřicí na Wikimedia Commons
- Domašov nad Bystřicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)