Brakteát
Brakteát (z latinského braktea = plíšek) je stříbrná jednostranná mince knoflíkovitého tvaru z velmi tenkého střížku. Na českém území byly brakteáty zavedeny začátkem 13. století Přemyslem Otakarem I. a nahradily v té době silně znehodnocené denáry.
Předlohou českých brakteátů byly brakteáty pocházející z Míšně. První mince měly průměr okolo 40 mm a hmotnost téměř 1 g. Postupně se průměr mince zmenšoval až na 28 mm. Mince byla v době platnosti stále nazývána denarius a její platnost ukončila měnová reforma Václava II. v roce 1300, kdy začala ražba pražského groše. Byly to jednoduché mince ražené z tenkého plechu. Měly miskovitý nebo knoflíkovitý tvar, vzniklý úderem razidla. Zavedeny byly asi podle míšeňského vzoru na počátku 13. století jako náhrada za znehodnocené denáry. Brakteáty byly až na výjimky tzv. němé mince - chybí zde jména panovníků jako vydavatelů. I tyto mince nakonec trpěly měněním velikosti i ryzosti, lidmi byly lámány, aby vznikly menší díly a mince se spíše vážily.
Ražené v Čechách
České brakteáty razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:
- Přemysl Otakar I. (asi 1210–1230)
- Václav I. (1230–1253)
- Přemysl Otakar II. (1253–1278)
- Václav II. (1278–1305)
Ražené na Moravě
Moravské brakteáty razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:
- Přemysl Otakar II. (1253–1278)
- Václav II. (1278–1305)
