Eduard Fiala

Narodil se v rodině uměleckého zahradníka Josefa Fialy (1816–1884) a jeho druhé manželky Terezie (1822–1905). Zahradníkem byl rovněž jeho křestní kmotr a strýc Eduard Fiala starší. Vystudoval gymnázium a stavební obor ČVUT v Praze.

V praxi spojil profesi stavitele a stavebního podnikatele s projektováním parků, zahrad a jejich rostlin. Zabýval se například zámeckou zahradou v Libochovicích. Kromě toho se profesionálně věnoval své zálibě v numismatice, a to v mincích i medailích. V letech 1899–1901 cestoval po Evropě. Jako správce a zpracovatel numismatické sbírky pracoval ve Vídni u vévody Ernsta Augusta Hannoverského, vévody z Cumberlandu.[4]. Dále uspořádal soukromé numismatické sbírky knížete Arnošta Windischgrätze a velkoknížete Georgije Michajloviče Romanova v Petrohradu. V Praze a ve Vídni zpracoval numismatickou sbírku Šliků. Zabýval se také mincmistry a úředníky pražské mincovny, ražbami zlatých mincí z pražské mincovny v 16. a 17. století a dalšími tématy. Katalogy těchto sbírek vydával tiskem, zpočátku v německojazyčném vydání, později paralelně také česky.

Zájem o numismatickou sbírku jej přivedl do Zemského muzea v Praze, kde katalogizoval a pro výstavu připravil sbírku mincí Maxe Donebauera a další.

V roce 1919 založil Československou numismatickou společnost se sídlem v Praze a její periodikum Věstník Čs. numismatické společnosti, do kterého také přispíval svými články a redakční prací.

26. května roku 1879 se v kostele sv. Petra v Praze oženil s Marií Peterkovou.[5] Vlastnili dům čp. 1166/II v Půtově ulici, v Petrské čtvrti na Novém Městě pražském. Z manželství vzešli syn Kamil Fiala (1880–1930), pozdější námořní lékař na lodích společnosti Lloyd z Terstu, a dcera Viléma (* 1884).[6] Eduard Fiala zanechal velkou numismatickou sbírku a obsáhlou knihovnu.

• Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des Max Donebauer, Vídeň, 1888–1890
• Das Münzwesen der Grafen Schlick, Vídeň, 1890
• Beschreibung böhmischer Münzen und Medaillen, Praha, 1891[7]
• Die Goldprägung der Prager Münzstätte im 16. und 17. Jahrhundert, Vídeň, 1899
• České denáry, Praha, 1895[8]
• Stručný přehled českého mincovnictví, Praha, 1923[9]
• Antonio Abondio, keroplastik a medajlér ve službě císařů a králů Maximiliana II. a Rudolfa II., Nákladem vlastním, Praha, 1909
• Peníze početní, Nákladem vlastním, Praha 1921
• Do Ottova slovníku naučného přispěl pod značkou Faa jako autor či spoluautor pěti hesly: Händel, Harder, Hema, Ješek a Kandler.