Cyril Vítěz

Cyril Vítěz (9. března 1824 Přerov[1] – asi 28. října 1879[2] tamtéž) byl moravský krejčí, veřejný a spolkový činitel a finančník. Spolu se starostou Přerova Františkem Kramářem byl zakladatelem a druhým předsedou Záložny přerovské, prvního moravského občanského peněžního ústavu (družstevní záložny) v Rakouském císařství. Výrazně se tak zasloužil o rozvoj moravského bankovnictví. Po Kramářově úmrtí na choleru roku 1866 působil po jistou dobu jako prozatímní starosta Přerova.

Cyril Vítěz
Cyril Vítěz
Narození9. března 1824
Přerov
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. října 1879
Přerov
Rakouské císařství Rakouské císařství
Povoláníspolkový činitel, předseda záložny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Narodil se v Přerově, vyučil se krejčím a ve městě provozoval živnost. Byl nadšeným vlastencem a účastníkem společenského života ve městě. Přerov se v té době vlivem českého národního obrození stal jedním z kulturních center českého jazyka a kultury na Moravě a tvořil tak jistou protiváhu německy a kulturně převážně německým městům Olomouc a Brno. Rovněž ve městě spoluzakládal vlastenecký kroužek a pěvecký soubor Přerub[2].

Záložna přerovská
František Kramář, předseda Záložny přerovské a starosta Přerova

Roku 1861 založil Cyril Vítěz ve spolupráci s Františkem Kramářem, zvoleným téhož roku starostou města, ústav Záložny přerovské, občanské spolkové záložny, prvního takového ústavu ve městě a na celé Moravě. To bylo umožněno novým živnostenským zákonem z roku 1859[3], impulsem pak byl text vybízející k zakládání záložen v časopise Posel z Prahy. Působil zde v pozici pokladníka, Kramář byl předsedou záložny. Spolupracoval s průkopníky moderního českého bankovnictví jako byli František Cyril Kampelík či Josef Antonín Komárek, oba působící v Hradci Králové. Přerovská záložna se následně stala vzorovým ústavem k zakládání podobných ústavů na území Moravy, například v Holešově či Příboře v letech 1862 až 1864, při čemž Vítěz a Kramář asistovali. Roku 1865 se účastnil první schůze českých záložen v Praze.

Roku 1866 zemřel Kramář následkem epidemie cholery zavlečené na Moravu a do Čech pruskou armádou během prusko-rakouské války. Vítěz jej následně nahradil ve funkci předsedy záložny a do doby zvolení nového starosty, kterým se posléze stal Josef Dostal (místopředseda záložny), byl Vítěz krátce pověřen také řízením městské správy. Sympatizoval se staročeskou stranou.

Pokračoval v rozvoji podniku. Ve své době patřil k nejváženějším a nejbohatším občanům města. V letech 1871 až do své smrti působil jako předseda spolku Přerub[2].

Úmrtí

Zemřel, zřejmě 28. října, roku 1879 v Přerově ve věku 55 let. Pohřben byl pravděpodobně na přerovském Městském hřbitově.

Rodinný život

Příbuzní a potomci Cyrila Vítěze se následně stali známým přerovským podnikatelským rodem[4].

Odkazy

Reference
  1. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
  2. Přerov Přerub. spolky.petr-hlavacek.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
  3. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
  4. S.R.O, as4u cz. Vzácná kniha putovala z Německa do Přerova. Město Přerov [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.