František Cyril Kampelík
František Cyril Kampelík (28. června 1805, Syřenov[1] – 8. června 1872, Kukleny[2]) byl český lékař, národní buditel, spisovatel.[3]
Dr. František Cyril Kampelík | |
---|---|
Narození | 28. června 1805 Syřenov Rakouské císařství |
Úmrtí | 8. června 1872 (ve věku 66 let) Kukleny Rakousko-Uhersko |
Pseudonym | F. C. Libčanský |
Povolání | ekonom, spisovatel a lékař |
Národnost | Čechové |
Významná díla | Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou (1861); Duch ústavy vůbec, čili, V čem záleží konstituce (1848); Čechoslowan, čili, Národnj gazyk w Čechách, na Morawě, we Slezku a Slowensku (1842) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se jako syn mlynáře.[4] Vystudoval na gymnáziu v Jičíně, kde ho učil i František Šír. Dále studoval filozofii a polytechniku ve Vídni, ale z ekonomických důvodů školu opustil a odešel učit do Plaňan. Později dostudoval filozofii a v roce 1831 vstoupil v Brně do semináře, kde působil jako horlivý vlastenec a mj. založil českou knihovnu. Později seminář opustil. Od roku 1836 studoval Vídni, zpočátku práva a poté přešel na medicínu. Po jejím úspěšném vystudování v roce 1843 jako lékař krátce působil ve Vídni, Litomyšli a Mšeně, od roku 1846 pak v Praze. Aktivně se podílel na revoluci v roce 1848 – účastnil se schůze ve Svatováclavských a Slovanského sjezdu, v červnu 1848 pak dokonce na okraj Prahy přivedl 70 ozbrojených dobrovolníků z Příbrami, kteří však kvůli rychlé kapitulaci do bojů nezasáhli. Po porážce povstání na něj byl vydán zatykač, a proto odešel na několik měsíců do emigrace. Po návratu z emigrace byl v ústraní a i přes amnestii pod dohledem úřadů. Po neúspěšné kandidatuře do zemského sněmu v roce 1861 opustil politiku a usadil se v Kuklenech, kde až do smrti působil jako lékař.
Dílo
Jako spisovatel se věnoval češtině (jeho učebnice češtiny však byla odmítána jako anachronická), politice a hospodářství. Kromě vydávání vlastních knih přispíval také do mnohých časopisů – Časopisu českého muzea, Květů, České wčely či Dělnických novin. V roce 1856 sepsal a roku 1861 vydal spis „Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou“,[5] ve kterém propagoval zakládání svépomocných záložen. Idea se neujala, ale když pod vlivem Friedricha Wilhelma Raiffeisena začaly záložny vznikat v Německu a později v Čechách, byly zde na jeho počest nazvány jako kampeličky. Jeho rolnicko-průmyslový list Přemysl založený v roce 1868 však brzy zanikl.
Ján Kollár ho také zmiňuje ve svém stěžejním díle Slávy dcera ve zpěvu Lethe ve znělce 73:
„ | A že v blízku naplněná stála Vodou stříbrokutá hubatka, Vzavši do ruky ji, poupátka S nadějí ta hned jsem oblévala: Na lístkách ty názvy byly psané: Liskay, Kuzmani dva Slováci, Kampelík a Kačer Moravané; |
“ |
— Ján Kollár |
Reference
- SOA Zámrsk, Matrika narozených 1799-1819 v Syřenově, sign.5068, ukn.6747, str.165. Dostupné online
- SOA Zámrsk, Matrika zemřelých fary Kukleny, sign. 80-3514, ukn 4788, s. 41
- František Cyril Kampelík. www.brno.cz [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (česky)
- VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - František Cyril Kampelík. Rozhlas.cz. 2005-06-28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-09. (česky)
- František Cyril Kampelík. www.bibliothecaeconomica.cz [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Autor František Cyril Kampelík ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Cyril Kampelík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Cyril Kampelík
- Zlatý fond českého ekonomického myšlení - František Cyril Kampelík
- Brno - Slavné osobnosti - František Cyril Kampelík