Cyklistika v Praze

Cyklopruh u stanice metra Strašnická na ulici V Olšinách

Město má síť značených cyklotras, jež je dlouhá celkem 515 kilometrů, z čehož 186,5 km je chráněných (mimo silnici) (2019). Přímo na silnici zde bylo v roce 2019 vyznačeno 49,6 kilometrů cyklopruhů a 16,5 km ochranných pruhů, dále také 34,1 km piktokoridorů a 26,7 km společných pro autobusy a cyklisty.[14] Město mělo k tomuto roku také 151 jednosměrných ulic, které pro cyklisty fungují obousměrně (cykloobousměrky).[15][16] K roku 2019 zde bylo také 112 cyklistických přejezdů, z nichž bylo 42 řízeno semafory.[14]

Oficiálních městských cyklostojanů je v Praze podle TSK k roku 2019 celkem 3872. Přesto je jich dlouhodobě nedostatek a často chybí na důležitých dopravních uzlech.[17] V roce 2018 jich po městě přibylo 294, v roce 2019 celkem 278.[14]

První pokus o sdílení jízdních kol byl projekt žlutých kol Yello od české firmy Homeport. Systém byl spuštěn v říjnu 2005.[18] V roce 2011 firma nainstalovala po Karlíně systém nový, s dokovacími stanicemi a pokročilejšími bicykly. Jednalo se o bikesharing velmi malých rozměrů, na kterém firma testovala různé technologie.

Sdílená jízdní kola Rekola u Národní technické knihovny

V roce 2013 začalo sdílení jízdních kol v Praze také mimo Karlín, byl totiž spuštěn český projekt růžových kol zvaných Rekola. Ten postupně rozšířuje místa své působnosti a zvyšuje počet kol. K roku 2019 provozuje kol po Praze celkem 900.[19]

Testovací provoz prováděla v Praze v roce 2017 čínská bikesharingová firma Ofo, nerozhodla se ale v Praze pokračovat.

Sdílená elektrokola Freebike na stanici metra Kačerov

Další firma sdílející kola jménem Velonet se přidala v červnu 2018. Do roku 2020 provozovala svůj stanicový systém na Praze 4 u Vltavy.

Na podzim roku 2018 po Praze své elektrické koloběžky rozdistribuovala také americká firma Lime.[20][21] Jako první ze všech bikesharingů v Praze začala působit také v mnohých oblastech širšího centra Prahy jako Vršovice, Nusle, Dejvice, Letná či Pankrác. Po městě měla k roku 2018 rozmístěno přibližně 300 koloběžek,[22] v létě 2019 už jich bylo přes 1200.[23] Řada lidí je začala také kritizovat za překážení na chodnících a především kvůli rychlým neohleduplným jezdcům.[24]

Od 1. dubna 2019 byl spuštěn po Praze první systém sdílení elektrokol jménem Freebike.[25] Provozuje je firma Homeport, která jejich zavedením zrušila svůj stanicový systém v Karlíně. Po širším centru Prahy bylo rozmístěno 540 zeleno-žlutých elektrokol.[26][27][28] Firma na konci roku 2019 své působení v Praze postupně ukončila.

Na podzim 2020 přibyly v Praze dva provozovatelé elektrokol. Prvním je estonská firma Bolt s 600 zelenými elektrokoly a americká firma Lime, která do Prahy přivezla několik desítek červených kol původně spadající pod firmu Jump.[29] K dispozici tak bylo v uliciích přibližně 2600 sdílených kol. V nedaleké Vídni to bylo 4300.[30]

Na Magistrátu hl. m. Prahy existuje funkce cyklokoordinátor a také cyklokomise, celým názvem Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu. Od roku 2019 je cyklokoordinátorem Pavel Polák, který jím byl již mezi roky 2002 až 2010.[32]

Praha má dokument zvaný Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Praze, jež platí od roku 2010 a končí rokem 2020. Zabývá se zvýšením počtu dopravních cyklistů v hlavním městě z 2,6 % v roce 2010 na chtěných 7 % v roce 2020. Součástí koncepce je generel páteřních a hlavních cyklotras v délce přibližně 1 000 km, z něhož bylo v roce 2010 vyznačeno necelých 450 km, do roku 2020 tedy zbývalo vyznačit dalších 550 km. Podle koncepce by mělo každý rok přibýt alespoň 10 km dopravních opatření či cyklostezek pro cyklisty.[33]

Politici na pražském magistrátě se výzvy Do práce na kole spolku AutoMat účastní od roku 2014. V roce 2019 to bylo celkem 105 zaměstnanců Magistrátu hl. m. Prahy a městských organizací včetně primátora Zdeňka Hřiba nebo radního pro dopravu Adama Scheinherra.[34]

Město také od roku 2017 provozuje mobilní aplikaci Na kole Prahou. V roce 2018 měla deset tisíc nových uživatelů.[17]

Od roku 2019 má hlavní město také Plán udržitelné mobility Prahy a okolí, který bude platný do roku 2030.[35] Její podkapitolou je podpora dopravní cyklistiky. Zhodnocuje, že Praha zaostává oproti ostatním evropským městům v podílu cyklistiky, že chybí síť cyklotras na okrajových částech města a že trpí nespojitostí cyklistických opatření na hlavních trasách. Cíle jsou lepší navázání cyklistické dopravy na síť veřejné dopravy, budování B+R a nových cyklotras či chce snížit počet zraněných cyklistů.[36]

V Praze působí také několik spolků a iniciativ, které se zabývají lepšími podmínkami pro cyklisty, často také chodce a hromadné dopravy. Známý je spolek AutoMat který zasazuje se o zklidňování dopravy, snížení počtu automobilů ve městě a posilování úlohy cyklistické, pěší a MHD. Provozuje například informačně zpravodajský portál a magazín Městem na kole (dříve Prahou na kole) nebo projekt Do práce na kole, který funguje nejen v Praze.

Od roku 2019 v Praze funguje komunitní dílna s názvem „Bike Kitchen", ve které se lidé mohou naučit opravovat kolo.[37]

Tato tabulka znázorňuje, kolik peněz v jednotlivých letech magistrát ze svého rozpočtu vyhradil na rozvoj cyklistické infrastruktury. Nejsou sem započítány neinvestinčí výdaje (údržba), které čítají ročně přibližně 10 milionů korun.[38]

Přeprava jízdních kol je v Pražské integrované dopravě zdarma v metru, na přívozech, ve vlacích, petřínské lanové dráze, v některých autobusech a tramvajích.[58] V metru mohou být na každé první a poslední plošině jednotlivých vozů soupravy přepravena až dvě kola, na dveřích vozů je povolení kol naznačeno piktogramy. V tramvajích je povoleno přepravovat především ve směrech z centra, s výjimkou pracovních dnů od 14 až 19:00. V vlacích v rámci PID je jízdní kolo v přepravě jako spoluzavazadlo zdarma. Jedinou autobusovou linkou s povolenou přepravou kol jsou k roku 2019 linky 147 a Airport Express.