Cena Františka Kriegla

Cena Františka Kriegla je udělována Nadací Charty 77 za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii.

Cena Františka Kriegla za občanskou statečnost udělená v roce 2014 Miloslavě Pošvářové (druhé zleva). Druhý zprava je Miloš Rejchrt

Cena byla zřízena v roce 1987 na paměť československého komunistického politika Františka Kriegla a je vyhlašována vždy 10. dubna, v den jeho narození.

Porota

Seznam nositelů

RokLaureátOceněný počin
1987Vladimír Kadlecza samizdatovou ekonomickou revui, kterou vydával od roku 1977
1988Jaroslav Šabataza soustavnou práci v disentu a za iniciování Pražské výzvy mezinárodnímu mírovému hnutí
1989Jan Dus a Josef Zvěřinaza působení v nezávislých náboženských iniciativách
1990Mirosław Jasińskiza překlady české nezávislé literatury a seminář o střední Evropě, uspořádaný v listopadu 1989 ve Vratislavi
1990Jan Rumlza vydávání předlistopadových Lidových novin
1991Peter Mariánekza iniciativu hnutí Human ve Slovenské republice
1992Petr Pithartza ojedinělé vystoupení proti konkrétnímu případu politické korupce
1993Igor Blaževič a Jaromír Štětinaza organizování humanitární pomoci Bosně a publicistiku z krizových oblastí
1994Milena Hübschmannováza dlouholetou službu romské kultuře a vzájemnému porozumění mezi Romy a ostatní populací
1995-1996Vlado Čechin memoriam, za významný podíl na česko-slovenském porozumění
1995-1996Karel Krylin memoriam, za celoživotní dílo
1995-1996Josef Vavroušekin memoriam, za tvůrčí práci pro trvale udržitelný život
1997František StíbalStarosta města Kašperské Hory, za důslednou ochranu před devastací, kterou by Šumavě způsobila těžba zlata
1998Kumar Vishwanathanza osobní nasazení ve snaze přispět k vzájemnému sbližování a soužití s romskými spoluobčany
1999Václav Trojanza dlouholetou, nezištnou a obětavou činnost při obhajobě občanských práv
2000Jakub Polákjako ocenění trvalého a statečného boje s předsudky a s netečností policie i justice v případech nejotřesnějších rasově motivovaných vražd v České republice
2001Stanislav Milota a Miloš RejchrtOba nezávisle na sobě rezignovali na svá členství v Radě České televize (M. Rejchrt) a v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (S. Milota), kam je zvolila Poslanecká sněmovna Parlamentu
2002Miroslav OpatřilZakladatel a vedoucí Sdružení pěstounských rodin v České republice
2003František Lízna a Tomáš VlasákOba již delší dobu působí jako vězeňští kaplani a v této činnosti se neomezují jen na své pastorační poslání, ale poskytují všestrannou pomoc všem, kteří ji potřebují
2004Petra ProcházkováZejména jako ocenění její práce nezávislé humanitární a sociální pracovnice v Grozném a za založení sdružení Berkat, zaměřeného na pomoc a podporu lidí z oblastí zničených válkou
2005Maria Machnig, roz. HalkeOcenění československých občanů německé národnosti, kteří v letech 1938-45 odmítli nacistickou ideologii a za cenu velkých osobních obětí zůstali věrni československé státnosti a jejím demokratickým tradicím
2006Yekta Uzunogluza dlouholetý a neohrožený boj za lidská práva a lidskou důstojnost za komunistického režimu tak i po listopadu 1989, kdy byl v roce 1994 zatčen a celých 31 měsíců vězněn a již skoro 12 let se na české polistopadové justici domáhá spravedlivého procesu a očištění svého jména
2007Ondřej Caklza ojedinělou a statečnou činnost při monitorování neonacistického hnutí. Udělením ceny Ondřeji Caklovi porota ocenila nejen jeho, ale také neméně odvážnou a potřebou práci všech dalších účastníků projektu Monitoringu
2008Jiří Voráčza osamocený zápas v Radě České televize, kdy se jako zástupce veřejnosti v posledních letech postavil několikrát otevřeně opakovaným skandálním praktikám Rady a vedení ČT
2009Jakub Štěrbík a Stanislav Vodičkaza vystoupení proti projevům neonacismu skinheadů
2010Alena Dernerováza vystoupení proti tunelování veřejných zakázek při nákupu předražených zdravotnických přístrojů a uzavírání nevýhodných smluv v nemocnicích Ústeckého kraje
2011Libor Michálekza statečný, systematický a nekompromisní boj proti korupci ve státní správě
2012Vladimíra Dvořákováza příkladné občanské postoje a občanskou statečnost
2013Matěj Hollanza nový typ občanského aktivismu, za boj proti nelegálnímu hazardu a korupci a za prosazování svobody informací[1]
2014Božena Fukováza principiální postoj, který zaujala v říjnu 1968 a neopustila ho ani pod nátlakem osobního ohrožení
Miloslava Pošvářováza nekompromisní kritiku toho, jakým způsobem se v Česku staví dálnice
2015Činoherák Ústíza neústupnost primitivnímu nátlaku, demagogii a likvidačním mocenským manýrům ze strany vedení města Ústí nad Labem
2016Autonomní sociální centrum Klinikaza odvahu dokazovat v dnešní době, že pomoc bližnímu je správnou cestou pro každého, kdo chce zůstat skutečným člověkem[2]
2017Radek Bangaza vyjádření odvážného občanského postoje, když při vyhlašování Cen Český slavík za rok 2016 protestoval proti ocenění skupiny Ortel, jejíž texty i projev využívají nepřijatelnou rasistickou a xenofobní rétoriku[3]
2018Ilja HradeckýDlouhé roky se stará o lidi bez domova – lidi nemohoucí a bezbranné.
2019Karel Karika a David TišerBojují za lidská práva a rovnoprávnost a za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených.[4]
2020 a 2021zdravotní sestryVšechny zdravotní sestry, které odvážně a obětavě pomáhají už víc než rok zvládat pandemii covidu-19.

Reference

  1. Krieglovu cenu má aktivista Hollan ze sdružení Brnění. České noviny.cz [online]. 2013-04-09 [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.
  2. Archivovaná kopie [online]. Konto Bariéry [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03.
  3. Archivovaná kopie [online]. Konto Bariéry [cit. 2017-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03.
  4. mld. Krieglovu cenu za statečnost dostanou dva aktivisté za práva Romů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-04-09 [cit. 2019-04-10]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.