Stanislav Milota

V letech 1948–1951 se na Barrandově učil filmovým laborantem, zároveň absolvoval grafickou školu. Po vojně u Československého armádního filmu se vrátil na Barrandov, kde získal místo druhého kameramana. Debutoval jako kameraman v roce 1963 díky Janu Procházkovi. Několik krátkých filmů natočil s režisérem Vladimírem Sísem, s režisérem Jánem Roháčem natočil v roce 1965 Recitál Jiří Suchý – Jiří Šlitr. V roce 1968, při příjezdu vojsk Varšavské smlouvy, natočil v Praze množství dokumentárních záběrů, v lednu 1969 dokumentoval pohřeb Jana Palacha. Jeho posledním celovečerním filmem byl Spalovač mrtvol, kde hrála i jeho žena Vlasta Chramostová. V Izraeli poté natočil svůj poslední film v oficiální produkci – Všichni se odvrátili pro východoněmeckou televizi s režisérem Thomasem Fantlem.

Za normalizace byl z Barrandova propuštěn a nemohl dále točit. Se ženou si přivydělával domácí výrobou stolních lamp, které rozdávali přátelům. Podepsal Chartu 77, spoluorganizoval představení bytového divadla, z nichž některá zaznamenal.

Přišel o oko, a proto se po roce 1989 k práci kameramana nevrátil, nicméně z materiálů, které natočil na konci 60. let 20. století, mělo premiéru ještě několik filmů. Hned v roce 1989 to byl středometrážní Zmatek. Poté se stal prvním vedoucím sekretariátu prezidenta Václava Havla, odkud posléze odešel. V letech 1994–1996 byl členem Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a v letech 1997–2001 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ze které také z vlastní vůle odešel.

V roce 2001 získal Cenu Františka Kriegla. Roku 2002 byl nalezen materiál natočený při pohřbu Jana Palacha a měl premiéru v Moskvě pod názvem Jan 69. Roku 2007 si Milota zahrál se svojí manželkou hlavní roli ve videoklipu k singlu „Plán“ kapely Kryštof, což bylo ze strany kapely vyjádření obdivu k této dvojici (samotná píseň popisuje vztah mezi mužem a ženou a frontman kapely jej napsal pro svoji přítelkyni).[1] Stanislav Milota byl rovněž nositelem Čestné medaile TGM za věrnost jeho odkazu.

V únoru 2019 byl hospitalizován v pražské nemocnici na Karlově náměstí, kde 18. února ve věku 85 let podlehl zápalu plic.[2][3][4][5]

• 1950 – Posel úsvitu
• 1951 – Mikoláš Aleš
• 1953 – Měsíc nad řekou
• 1955 – Ztracená stopa
• 1956 – Dědeček automobil
• 1957 – Brankář bydlí v naší ulici
• 1957 – Malí medvědáři
• 1958 – V šest ráno na letišti
• 1959 – Přátelé na moři
• 1959 – První a poslední
• 1960 – Pochodně
• 1961 – Spadla s měsíce
• 1962 – Akce Kalimantan
• 1962 – Závrať
• 1962 – Bílá oblaka
• 1962 – Poslední etapa
• 1963 – Na laně
• 1964 – Bubny
• 1965 – Anděl blažené smrti
• 1967 – Piknik
• 1968 – Spalovač mrtvol
• 1978 – Play Macbeth
• 1979 – Zpráva o pohřbívání v Čechách

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Milota na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Milota
• Stanislav Milota v Internet Movie Database (anglicky)
• (česky) Vlasta Chramostová: Ten, kdo vyhrává, je čas – Vlasta Chramostová a Stanislav Milota hosty vysílání České televize o srpnu 1968
• (česky) Stanislav Milota v projektu Zlatá šedesátá
• Stanislav Milota na Kinoboxu.cz