Cínovecký hřbet

Přírodní památka leží na mírném severním svahu Cínoveckého hřbetu. V geomorfologickém členění Česka patří do celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Cínovecká hornatina.[7] Geologické podloží tvoří devonské až karbonské vulkanické horiny, konkrétně ryolitický až trachytický ignimbrit. Ve východní části se vyskytuje také neoproterozoický granitový až syenitový porfyr. Podloží překrývají třetihorní sedimenty a čtvrtohorní rašeliny. Převažujícím půdním typem je kambizem dystrická, která se střídá s malými ložisky rašeliny.[3]

Území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory.[8] Zdrojem vody pro celé území jsou srážky, prameniště pod vrcholem Cínoveckého hřbetu a místní prameny. Hladinu podzemní vody snižují starší meliorace v podobě napřímení a zahloubení drobných vodních toků, ale revitalizační zásahy odtok vody zpomalily.[3] Osu území ve směru východ–západ tvoří bývalý vodní kanál Aschergraben, který je jednou ze zdrojnic říčky Mohelnice, a patří tedy k povodí Labe.[6] Část vody odvádí příkop vyhloubený podél silnice do Dlouhého rybníku na okraji Cínovce.[3]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Cínovecký hřbet leží v chladné oblasti CH6,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[9] Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 5–6 °C.[8]

Ve fytogeografickém členění se lokalita nachází v oblasti oreofytika, konkrétně v okresu Krušné hory. V biogeografickém členění leží v Krušnohorském bioregionu.[10] V druhově chudém území se vyskytuje jen 154 druhů cévnatých rostlin, přičemž přechodová rašeliniště a rašelinné smrčiny jsou druhově ještě chudší. Největší ohrožení pro ně představuje acidifikace a degradace půd, nežádoucí vysoký podíl smrku pichlavého (Picea pungens)[10] a sukcesní změny, které vedou k omezování prostoru pro světlomilné a méně konkurenceschopné druhy rostlin.[11]

V přírodní památce se vyskytují čtyři ekosystémy, které jsou předmětem ochrany. Největší plochu zabírají přechodová rašeliniště (27 %), rašelinné smrčiny (10 %), podmáčené smrčiny (10 %) a horské trojštětové louky (1 %).[12] Člověkem vytvořené biotopy tvoří téměř polovinu území a většinou se jedná o porosty smrku pichlavého a smrku ztepilého (Picea abies) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia).[13]

Nejcennějším rostlinným druhem na lokalitě je kriticky ohrožený vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia),[10] který zde roste na dvou místech v celkovém počtu stovek exemplářů. K dalším druhům rostlin chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a zapsaných na Červený seznam IUCN patří prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), rašeliník střecholistý (Sphagnum affine) a na jediném místě byla nalezena populace asi 125 jedinců silně ohroženého všivce lesního (Pedicularis sylvatica).[14]

Z chráněných druhů živočichů byla v roce 2014 nalezena lesklice horská (Somatochlora alpestris) a v letech 2005–2008 byl zaznamenán výskyt tetřívka obecného (Lyrurus tetrix).[15]

• Seznam chráněných území v okrese Teplice
• Seznam památných stromů v okrese Teplice