Revitalizace vodních toků
Revitalizace vodních toků je proces nápravy nevhodně provedených úprav (regulace toku) směrem k původnímu, přírodě blízkému stavu s cílem obnovy přirozené funkce vodních ekosystémů. [1]
Historie
Ve 20. století se často prováděly technické úpravy koryt. Především napřimování, prohlubování a tím vynuceného opevňování koryt vodních toků. Důsledkem bylo zrychlení odtoku povodňových průtoků a větší škody v níže položených územích. Při těchto technických zásazích byly nevratně zničeny cenné říční, potoční a mokřadní biotopy a výrazně se zhoršily podmínky pro samočištění vody.
Důvody pro revitalizace
- nevhodné úpravy vodních ekosystémů - například změny nivelety, narovnávání toků, nevhodné stabilizace dna a břehů, odstraňování prahových objektů, zrychlení odtoku, likvidace břehových porostů
- likvidace malých vodních ploch (mokřadů a podmáčených stanovišť) - v důsledku meliorací
- nevhodné hospodaření na půdě - zcelování pozemků, nevhodná orba (přes vrstevnice) a nevhodné rozmístění pozemků, výsadba nevhodných plodin, likvidace remízků, mezí apod.
Cíle revitalizací
- náprava nevhodně provedených úprav a obnova přirozené funkce vodních ekosystémů
- zvýšení retenčních schopností krajiny
- zvýšení samočistící schopnosti toků
- zvýšení stability vodního režimu snižováním rozdílů extrémních průtoků
- náprava nevhodně provedených pozemkových úprav, velkoplošného odvodnění a nevhodného hospodaření na půdě
Retenční a akumulační schopnost nivy se dá podpořit vytvořením přírodě blízkých prvků. Je to například: obnova říčních ramen, tvorba přírodě blízkých paralelních koryt, budování tůní v nivě toku a výsadbou stanovištně vhodných doprovodných dřevin dobře snášejících zamokřené prostředí.
Literatura
- JUST, Tomáš et al.: Revitalizace vodního prostředí. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003, 144 s. ISBN 80-86064-72-7.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu revitalizace vodních toků na Wikimedia Commons