Butrus Butrus-Ghálí

Od roku 1977 do roku 1991 pracoval jako státní tajemník na egyptském ministerstvu zahraničních věcí, později byl několik měsíců zástupce ministra zahraničních věcí. V té době sehrál významnou roli v mírových vyjednáváních mezi egyptským prezidentem Anvarem as-Sádátem a izraelským předsedou vlády Menachem Beginem.

V roce 1992 byl zvolen do čela OSN. Na jeho působení ve funkci generálního tajemníka se nehledí jednoznačně. Byl kritizován za selhání OSN během genocidy ve Rwandě v roce 1994, kdy zemřelo nejméně 937 tisíc lidí. V červnu 1992 vyhlásil Agendu pro mír – jednání o preventivní diplomacii Peacekeeping.

V roce 1996 skončilo Butrus-Ghálímu první funkční období. Tři africké země v Radě bezpečnosti navrhly rezoluci, která by mu zajistila zvolení ještě na druhé funkční období. USA však tento návrh vetovaly. Byl tak jediným generálním tajemníkem OSN, který nebyl zvolen do úřadu pro své druhé funkční období.

Rozdílné názory na mezinárodní politiku, než prosazují USA, nezapřel Butrus-Ghálí ani později. V září 2004 označil v rozhovoru pro egyptskou televizi USA jako „totalitní režim“.

Butrus Butrus-Ghálí publikoval dva memoáry:

• Egypt's road to Jerusalem (1997), o mírovém vyjednávání mezi Egyptem a Izraelem
• Unvanquished: A U.S.-U.N. Saga (1999), o svém působení ve funkci generálního tajemníka OSN