Bordetelóza krůt

Bordetella avium představuje gramnegativní kokobakterie až tyčinky velikosti 0,4-0,5 x 1-2 µm. Je pohyblivá, opouzdřená a roste striktně aerobně.

Roste na mnoha pevných půdách, včetně MacConkey agaru, krevním a peptonovém agaru. Nejvhodnější jsou selektivní média, která inhibují růst jiných bakteriálních druhů. Optimální je aerobní inkubace při teplotě 35-37 °C po 24-48 hodin; teplota 45 °C ji zabíjí. Většina izolátů B. avium roste v podobě drobných, konvexních, hladkých a lesklých kolonií, které po 48hodinové inkubaci dosahují průměrné velikosti 1-2 mm.

Podobně jako B. bronchiseptica i B. avium nefermentuje cukry a je oxidáza, kataláza a citrát pozitivní. Liší se ale tím, že je ureáza negativní, nitráty neredukuje a na krevním agaru nehemolyzuje. B. avium-like bakterie nehemaglutinují a rostou v médiu s 6,5 % NaCl, kdežto u B. avium je to naopak.

Antigenní struktura B. avium a příbuzných bakterií byla studována pomocí precipitace v agaru, křížové aglutinace a imunoblotingem. Izoláty B. avium z různých zdrojů jsou antigenně podobné. Byla také prokázána antigenní příbuznost s B. bronchiseptica, Alcaligenes denitrificans a Achromobacter xylosoxidans.

Většina běžných dezinfekčních prostředků v doporučovaných koncentracích zabíjí bakterie B. avium. Déle přežívá při nízkých teplotách, nízké vlhkosti a přirozeném pH. V prachu a trusu z krůtích hal přežívá 25-33 dní při 10 °C a relativní vlhkosti 32-58 %, kdežto při 40 °C přežívá maximálně než 2 dny. V podestýlce přežívá až 6 měsíců.

Mezi izoláty B. avium existují rozdíly v patogenitě, produkci toxinů, adherenci k tracheální sliznici, plasmidových profilech, citlivosti k antibiotikům, hemaglutinaci a morfologii kolonií. Nepatogenní ptačí izoláty úzce příbuzné s B. avium se označují jako B.avium-like.

Virulence B. avium je podmíněna faktory podílejícími se na adhezi, na lokálním poškození sliznice a na systémovém účinku. Adheze na řasinkový epitel respiračního traktu je konstantním rysem bakterií Bordetella spp. Adhezivní faktory u B. avium pravděpodobně představují hemaglutinin a fimbrie (pili), i když morfologicky podobné fimbrie byly také prokázány u adheze-defektních mutant B. avium-like bakterií. Hemaglutinace morčecích erytrocytů úzce koreluje s virulencí.

Některé lokální účinky jsou připisovány toxinům B. avium. Složkou buněčné stěny je endotoxin, který má podobnou aktivitu jako lipopolysacharid G- bakterií. B. avium produkuje dermonekrotický termolabilní toxin, který je letální pro krůťata i intraperitoneálně inokulované myšky a který vyvolává hemoragicko-nekrotické změny na kůži krůťat a morčat po intradermální (nitrokožní) aplikaci.

Dalším toxinem produkovaným B. avium je tracheální cytotoxin, chemicky identický s podobným toxinem produkovaným B. pertussis. Zúčastňuje se na lokálním poškození sliznice průdušnice, kde destruuje řasinkový epitel. Produkce pertussového toxinu a extracytoplasmatické adenylátcyklázy nebyly na rozdíl od lidského patogenu B. pertussis u B. avium prokázány. U B. avium byl také prokázán osteotoxin, který je pravděpodobně odpovědný za poškození chrupavky a následné změkčení a zhroucení tracheálních prstenců u postižených krůťat.

Přirozeným hostitelem B. avium jsou krůty. Pozitivní izolace bordetel jsou také známé z kura domácího, kachen a jiných ptačích druhů; i tyto izoláty jsou patogenní pro krůty. U mladých pštrosů byla izolována B. bronchiseptica. Bordetelóza u kura domácího probíhá obvykle mnohem mírněji, než u krůt. K infekci bordetelami jsou také vnímaví papoušci a malí zpěvní ptáci; klinické příznaky však u nich nejsou specifické. Morčata, křečci a myši jsou refrakterní (nereagující) k infekci patogenními kmeny B. avium.

Bordetelóza je velmi kontagiózní. B. avium je snadno přenášena na vnímavá krůťata úzkým kontaktem s infikovanými jedinci nebo stykem s kontaminovanou podestýlkou či napájecí vodou. Infekce se nepřenáší aerogenně (vzduchem).

Infekce začíná adhezí bakterií na řasinkový epitel sliznice pka a nosu a pokračuje progresivní kolonizací horního respiračního traktu až do primárních průdušek. Dochází ke stimulaci akutního zánětu a uvolňování hlenu z pohárkovitých buněk, což se klinicky projevuje kýcháním, kašláním a ucpáním dutiny nosní. Většina buněk infikovaných B. avium se uvolňuje do lumina průdušnice a je vykašlávána. Způsob, jakým B. avium poškozuje chrupavčité prstence průdušnice, není znám.

Někteří infikovaná ptáci mají pravděpodobně nižší schopnost odstranit B. avium z respiračního traktu a slouží jako zdroj infekce pro jiné vnímavé ptáky. Po poklesu a vymizení lokální imunity může opět dojít k exacerbaci bordetelózy stimulací reziduální populace B. avium v nosní dutině nebo sinusech.

Bordetelóza krůt je typická vysokou morbiditou a nízkou mortalitou. Je charakterizována náhlým výskytem respiračních příznaků u 2-8týdenních krůťat, s morbiditou dosahující během 24-48 hodin téměř 100 %. U krůťat se pozoruje konjunktivitida, kýchání, kašlání a vlhké tracheální šelesty. Z nozder lze vytlačit čirý výpotek, který se postupně zmnožuje, stává se vazkým a postupně zalepuje a ucpává nosní otvory. Vlhké peří kolem očí a u kořene zobáku je inkrustováno prachem a nečistotami z prostředí. Objevuje se submandibulární (podčelistní) edém. Někteří ptáci dýchají otevřeným zobákem, u jiných dochází ke změně hlasu v důsledku obturace nosní dutiny a horní části průdušnice hlenovitým exsudátem (úhyn udušením). Počínaje druhým týdnem onemocnění lze u některých krůťat palpovat přes kůži změkčení chrupavčitých prstenců průdušnice. U starších krůt infikovaných B. avium se pozoruje pouze suchý kašel; morbidita se pohybuje pod 10 %.

Postižení ptáci jsou neteční, shlukují se a vykazují snížený příjem krmiva i vody. Při konkurentních infekcích, nejčastěji E. coli, ale i pneumovirem, pasteurelami, chlamydiemi a jinými bakteriemi, se mortalita krůťat může značně zvýšit. Nevhodná teplota prostředí, vysoká vlhkost a špatná kvalita vzduchu také zvyšují ztráty úhynem. Objevuje se větší počet zakrslíků. Klinické příznaky nemoci postupně vymizí po 2-4 týdnech průběhu.

Makroskopické změny jsou omezeny na horní respirační trakt a jsou ovlivňovány dobou trvání infekce a sekundárními infekcemi. Typické jsou změny v průdušnici, charakterizované změkčením a změnou tvaru chrupavčitých prstenců. Bývají dorzoventrálně oploštělé a v ojedinělých případech může dojít k propadnutí dorzální stěny průdušnice do lumina. Na příčném řezu mají prstence zesílenou stěnu a zmenšený průsvit.

Na infekci B. avium reagují krůty tvorbou sérových aglutinačních protilátek během 2 týdnů po infekci. Krůťata od imunních nosnic mají pasivní protilátky, které je chrání před infekcí asi 3 týdny po vylíhnutí.