Prunéřovský potok

Prunéřovský potok je potok v Krušných horách v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Je dlouhý 24,3 km a rozloha povodí činí 53,8 km².[1] Pramení v katastrálním území Výsluní na jihovýchodním úbočí Komářího vrchu v nadmořské výšce 893 metrů na okraji přírodní rezervace Prameniště Chomutovky. Potok směřuje nejprve k jihovýchodu k Výsluní a vtéká do přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka. Potom dlouhým obloukem obtéká výběžek Lysé hory (875 m).

Prunéřovský potok
Mezi Úbočím a Celnou
Základní informace
Délka toku24,3 km
Plocha povodí53,8 km²
Průměrný průtok0,52 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-02-111
Pramen
k. ú. Výsluní, Česko
50°29′18,04″ s. š., 13°11′26,77″ v. d.
893 m n. m.
Ústí
do Ohře u Kadaně, Česko
50°22′51,98″ s. š., 13°14′53,7″ v. d.
280 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Ústecký kraj okres Chomutov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severozápadně od Výsluní se na říčním kilometru 22,223 nachází Starý rybník s rozlohou 1,11 hektaru a objemem 11 130 m³.[2] Pod Celnou je potoční koryto přehrazeno jezem, z jehož nádrže se v minulosti přečerpávala voda pro zásobování vodní nádrže Křimov. Přečerpávací stanice není v provozu, ale zůstává zakonzervovaná.[3] Byla vybavena čtyřmi čerpadly, z nichž mohla pracovat až tři současně a jedno bylo záložní. Výkon jednotlivého čerpadla byl 60 l/s, při souběžném provozu dvou nebo tří čerpadel stoupl na 130 nebo 200 l/s.[4] Jez stojí na říčním kilometru 17,31 na břidlicovém a fylitovém podloží a jeho těleso je z betonu prokládaného místním lomovým kamenem. Koruna jezu vysokého 4,37 m se nachází v nadmořské výšce 692 m a užitkový objem nádrže je 4 898 m³. Objem stálého nadržení je 250 m³.[4]

Pod Celnou se potok obrací na jihozápad a úzkým skalnatým údolím s četnými peřejemi stéká k úpatí Krušných hor. V Nové Vísce opouští hranice přírodního parku a voda z potoka napájí tamní koupaliště. Pod vesnicí potok vtéká do umělého koryta,[5] kterým pokračuje podél severní strany prunéřovských elektráren. Za nimi se stáčí na jih a po několika kilometrech se na západním okraji Kadaně v nadmořské výšce 280 metrů. vlévá zleva do vodní nádrže Kadaň na řece Ohři.

Zejména v horní části toku Prunéřovský potok přijímá řadu drobných přítoků. Nad jezem u Celné se do něj zleva vlévá Šebestiánka, od Výsluní u Sobětic přitéká zprava Výslunský potok, u Úbočí Zvonící potok, pod Úbočím Třebíšský potok a u bývalého Prunéřova přitéká umělým korytem Trnitý potok. Pod Kýšovicemi do potoka zprava ústí krátký bezejmenný přítok, na kterém se nachází Kýšovický vodopád.

Hydrologický režim

Plocha povodí nad jezem v Celné činí 18,931 km² a průměrné roční množství srážek v něm dosahuje 80 mm. Charakter průtoku odvozený podle údajů z let 1631–1960 shrnují tabulky.[4]

M-denní průtoky v Celné[4]
M [dní]Q30Q60Q90Q120Q150Q180Q270Q355Q364
Q [l/s] 66140628323219616077329
N-leté průtoky v Celné[4]
N-leté průtokyQ1Q5Q10Q25Q50Q100
Q [m³/s] 6,09,611,115,119,727,9

Reference

  1. VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 226.
  2. Dosavadní malé vodní nádrže Povodí Ohře (mimo ZVHS) [online]. Povodí Ohře [cit. 2018-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-10.
  3. Povodí Ohře Chomutov. Přehrady Povodí Ohře [online]. Chomutov: Povodí Ohře Chomutov, 2010 [cit. 2015-02-08]. Kapitola Křimov, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
  4. Významná vodohospodářská díla povodí Ohře. Praha: Povodí Ohře ve Státním zemědělském nakladatelství, 1986. 144 s. Kapitola Celná – přečerpávací stanice a přivaděč do údolní nádrže Křímov, s. 62.
  5. ŠTEFÁNEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha: Baset, 2008. 744 s. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Prunéřovský potok, s. 497–498.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.