Petlery

Petlery (německy Bettlern) jsou malá vesnice, část obce Domašín v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na jih od Domašína. V roce 2015 zde bylo evidováno 38 adres.[2] Petlery jsou také název katastrálního území o rozloze 4,61 km².[3]

Petlery
Domy ve středu vesnice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDomašín
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°24′51″ s. š., 13°9′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel96 (2011)[1]
Katastrální územíPetlery (4,61 km²)
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ431 51
Počet domů30 (2011)[1]
Petlery
Další údaje
Kód části obce30716
Kód k. ú.630713
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Podle Antonína Profouse název popisuje chudobu původní vesnice, protože výraz zu Bettlern znamená U Žebráků. V průběhu dějin je vesnice uváděna například pod názvy Petlary (1431), in Petlarzich (1449), w Petlery (1542), Petlern (1543), Petlery (1545), Botlern (1559), Pettlern (1787) nebo Bettlern (1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431, kdy patřila k panství hradu Perštejn,[4] a vztahuje se k dělení majetku mezi bratry Aleše a Viléma ze Šumburka. V roce 1481 se jako majitelé uvádějí bratři Kryštof a Felix z Fictumu. Kryštof věnoval své ženě Anně z Varnsdorfu platy ve výši 400 kop grošů z Klášterce a dalších vesnic, mezi které patřily také Petlery. Po Kryštofově smrti vesnici v roce 1486 zdědil jeho bratr Felix.[5]

Bývalá škola a pozdější hostinec

V 16. století v Petlerech zcela převládli protestanti. Protestantské kazatele na panství přivedl v roce 1576 majitel panství Lev z Fictumu. Když v roce 1577 zemřel, přešel majetek na jeho syny Volfa, Dětřicha, Kryštofa a Bohuslava Felixe. Petlery připadly pravděpodobně Kryštofovi, který s manželkou Voršilou, rozenou Šlikovou, bydlel v Klášterci nad Ohří. Jako jeden z direktorů se však zúčastnil stavovského povstání, za což byl v roce 1620 odsouzen ke ztrátě veškerého majetku. Klášterecké panství, ke kterému Petlery patřily, koupil roku 1623 Kryštof Šimon Thun, v jehož rodině panství zůstalo až do roku 1945. Po třicetileté válce ve vesnici podle berní ruly z roku 1654 žilo devět sedláků, dvanáct chalupníků a čtyři nemajetné rodiny závislé na obci. Dohromady měli 21 koňských potahů, 31 krav, 44 jalovic, 2 ovce a 27 koz. Kromě práce v zemědělství se místní živili poskytováním služeb formanům, kteří jezdili z Klášterce přes Dolinu a Přísečnici do Saska. Ve vesnici byl také jeden šenk.[5]

Od roku 1850 byla vesnice samostatnou obcí v okrese Přísečnice. Ke konci 19. století zde fungovala dvoutřídní škola. Nekvalitní cesty byly nahrazeny silnicemi počátkem 20. století. Nejdříve byla postavena silnice do Domašína a v roce 1910 do Měděnce. Přestože počet obyvatel začal klesat už v první polovině 20. století, v roce 1930 byly v Petlerech tři hostince, dva obchody, trafika a kampelička Spořitelní a záložní spolek Petlery, Podmilesy, Domašín a Venkov. Živnosti provozovali také dva ševci, kovář a kolář.[5]

V roce 1943 byl zrušen přísečnický okres a Petlery byly přeřazeny do okresu Kadaň. Po skončení druhé světové války patřily v období 19451949 do okresu Vejprty a poté znovu ke Kadani. Od 1. července 1960 se staly místní částí Domašína.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 307 obyvatel (z toho 143 mužů) německé národnosti, kteří byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 280 obyvatel se stejnou národností a náboženskou strukturou.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 305355309316320307280751119996647296
Domy 4955555756565762.2324283030
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Domašín.

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2015-10-16 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Petlery [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl III. M–Ř). Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. 632 s. S. 348.
  5. PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Petlery, s. 16–28.
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.
  9. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.
  10. Kostel sv. Josefa, Kat. území: Petlery [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-02-04]. Dostupné online.

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Petlery, s. 55–56.
  • JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Petlery, s. 195–197.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.