Petlery
Petlery (německy Bettlern) jsou malá vesnice, část obce Domašín v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na jih od Domašína. V roce 2015 zde bylo evidováno 38 adres.[2] Petlery jsou také název katastrálního území o rozloze 4,61 km².[3]
Petlery | |
---|---|
Domy ve středu vesnice | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Domašín |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°24′51″ s. š., 13°9′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 96 (2011)[1] |
Katastrální území | Petlery (4,61 km²) |
Nadmořská výška | 520 m n. m. |
PSČ | 431 51 |
Počet domů | 30 (2011)[1] |
Petlery | |
Další údaje | |
Kód části obce | 30716 |
Kód k. ú. | 630713 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Podle Antonína Profouse název popisuje chudobu původní vesnice, protože výraz zu Bettlern znamená U Žebráků. V průběhu dějin je vesnice uváděna například pod názvy Petlary (1431), in Petlarzich (1449), w Petlery (1542), Petlern (1543), Petlery (1545), Botlern (1559), Pettlern (1787) nebo Bettlern (1846).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431, kdy patřila k panství hradu Perštejn,[4] a vztahuje se k dělení majetku mezi bratry Aleše a Viléma ze Šumburka. V roce 1481 se jako majitelé uvádějí bratři Kryštof a Felix z Fictumu. Kryštof věnoval své ženě Anně z Varnsdorfu platy ve výši 400 kop grošů z Klášterce a dalších vesnic, mezi které patřily také Petlery. Po Kryštofově smrti vesnici v roce 1486 zdědil jeho bratr Felix.[5]
V 16. století v Petlerech zcela převládli protestanti. Protestantské kazatele na panství přivedl v roce 1576 majitel panství Lev z Fictumu. Když v roce 1577 zemřel, přešel majetek na jeho syny Volfa, Dětřicha, Kryštofa a Bohuslava Felixe. Petlery připadly pravděpodobně Kryštofovi, který s manželkou Voršilou, rozenou Šlikovou, bydlel v Klášterci nad Ohří. Jako jeden z direktorů se však zúčastnil stavovského povstání, za což byl v roce 1620 odsouzen ke ztrátě veškerého majetku. Klášterecké panství, ke kterému Petlery patřily, koupil roku 1623 Kryštof Šimon Thun, v jehož rodině panství zůstalo až do roku 1945. Po třicetileté válce ve vesnici podle berní ruly z roku 1654 žilo devět sedláků, dvanáct chalupníků a čtyři nemajetné rodiny závislé na obci. Dohromady měli 21 koňských potahů, 31 krav, 44 jalovic, 2 ovce a 27 koz. Kromě práce v zemědělství se místní živili poskytováním služeb formanům, kteří jezdili z Klášterce přes Dolinu a Přísečnici do Saska. Ve vesnici byl také jeden šenk.[5]
Od roku 1850 byla vesnice samostatnou obcí v okrese Přísečnice. Ke konci 19. století zde fungovala dvoutřídní škola. Nekvalitní cesty byly nahrazeny silnicemi počátkem 20. století. Nejdříve byla postavena silnice do Domašína a v roce 1910 do Měděnce. Přestože počet obyvatel začal klesat už v první polovině 20. století, v roce 1930 byly v Petlerech tři hostince, dva obchody, trafika a kampelička Spořitelní a záložní spolek Petlery, Podmilesy, Domašín a Venkov. Živnosti provozovali také dva ševci, kovář a kolář.[5]
V roce 1943 byl zrušen přísečnický okres a Petlery byly přeřazeny do okresu Kadaň. Po skončení druhé světové války patřily v období 1945–1949 do okresu Vejprty a poté znovu ke Kadani. Od 1. července 1960 se staly místní částí Domašína.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 307 obyvatel (z toho 143 mužů) německé národnosti, kteří byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 280 obyvatel se stejnou národností a náboženskou strukturou.[7]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 305 | 355 | 309 | 316 | 320 | 307 | 280 | 75 | 111 | 99 | 96 | 64 | 72 | 96 |
Domy | 49 | 55 | 55 | 57 | 56 | 56 | 57 | 62 | . | 23 | 24 | 28 | 30 | 30 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Domašín. |
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Josefa – zbořen asi 4. dubna 1960[10]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2015-10-16 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Petlery [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl III. M–Ř). Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. 632 s. S. 348.
- PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Petlery, s. 16–28.
- Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.
- Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.
- Kostel sv. Josefa, Kat. území: Petlery [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-02-04]. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Petlery, s. 55–56.
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Petlery, s. 195–197.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petlery na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Petlery v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Petlery na webu ČÚZK