Bohumil Kubát (zápasník)

Zápasení se začal aktivně věnovat v 15 letech při učení slévačem v chomutovských železárnách v klubu TJ VTŽ (dříve Sokol) pod vedením Václava Eisenhammera.[2] Prvních úspěchů na republikové úrovní dosáhl v roce 1953. Za VTŽ nastupoval pravidelně v ligové soutěži v obou olympijských zápasnických stylech v těžké váze nad 87 kg. Do československé reprezentace se nemohl dlouho prosadit. Volnostylařská reprezentace v padesátých letech dvacátého století prakticky neexistovala a v zápasu řecko-římském dostávali přednost zápasníci z pražských klubů. Do reprezentace se dostal teprve ve svých 25 letech v olympijském roce 1960 shodou náhod.

V závěru roku 1959 vypukla úplatkářská aféra spojená se sázením, do které se mimo hokejistů (Vladimír Zábrodský, Karel Gut a další), fotbalistů (Břetislav Dolejší a další) zapletl i zápasnický oddíl TJ Slavoj MP Praha, jehož trenérem byl zároveň reprezentační trenér František Pozníček.[3] Nově zvolený trenér reprezentace, plzeňský Karel Boháček ho v únoru 1960 pozval do Ostravy na přátelské utkání s reprezentačním týmem klasiků Ukrajinské SSR. Za již rozhodnutého stavu 1:5 porazil v závěrečném zápase na technické body úřadujícího mistra světa Ivana Bohdana a řekl si o pozici reprezentační jedničky.[4] Nominaci na srpnové olympijské hry v Římě potvrdil výsledky v přátelském dvojutkání s NDR v květnu.[5] Do Říma přijel výborně připravený. V úvodním kole porazil na lopatky Japonce Kandži Šigeoku a ve druhém vybodoval silného Fina Viktora Ahvena. Ve třetím kole remizoval zápas s favorizovaným západním Němcem Wilfriede Dietrichem a podobně remízou skončil i zápas čtvrtého kole proti ukrajinskému Sovětu Ivan Bohdanovi. Po čtvrtém kole zůstal s Dietrichem a Bohdanem v soutěži sám. Protože vzájemný zápas Bohdana a Dietricha skončil remízou, rozhodovala o olympijských medailích pomocná kritéria. Ukrajinec Bohdan obdržel od prvního kola celkově 4 negativní klasifikační body a získal zlatou olympijskou medaili. Kubát měl s Dietrichem shodně 5 negativních klasifikačních a o medailích musela rozhodnout tělesná hmotnost. Kubát byl o cca 20 kg těžší než Dietrich při předturnajovém vážení a získal bronzovou olympijskou medaili.[6]

V roce 1961 si poprvé na velkém turnaji vyzkoušel zápas ve volném stylu. Japonská Jokohama pořádala poprvé v historii mistrovství světa v obou olympijských zápasnických stylech a čeští klasici tehdy startovali i ve volném stylu. V průběhu dvou let mu v klasickém stylu vyrostl silný konkurent Petr Kment. V olympijském roce 1964 se soustředil výhradně na volný styl, ve kterém startoval na olympijských hrách v Tokiu. V úvodním kole remizoval zápas s Rumunem Ştefanem Stîngu, a ve druhém kole prohrál s favorizovaným Bulharem Ljutvi Achmedovem. Ve třetím kole potřeboval vyhrát nad Indem Ganpatem Andhalkarem před časovým limitem, aby se v soutěži zachránil. Těžkou situaci zvládl a vyfauloval Inda Andhalka na tresty za pasivitu. V 5. kole se vzájemnou remízou s Turkem Hamitem Kaplanem ze soutěže vyřadil. V soutěži však zbyly pouze dva zápasníci a o třetím místě se rozhodovalo mezi vyřazenými s nejnižším počtem negativních klasifikačních bodů – se 7 body dostal druhou šanci s Turkem Kaplanem a Britem Denisem McNamarou. Brit se v průběhu turnaje zranil a s Kaplanem prohrál rychle před časovým limitem. Proti Kubátovi nenastoupil. O bronzové olympijské medaili tak muselo rozhodnout pomocné kritérium, nižší tělesná hmotnost. Kubát byl o cca 20 kg těžší než Kaplan a obsadil konečné 4. místo.

Od roku 1965 startoval v reprezentaci výhradně ve volném stylu. V roce 1968 se do československé olympijské nominace na olympijské hry v Mexiku již nevešel. V roce 1969 startoval naposledy v klasickém stylu na mistrovství Evropy v italské Modeně, ale byl ze soutěže po prvním kole kvůli mezinárodní politice stažen – Československo podpořilo bojkotem problémy spojené s mezinárodním uznáním NDR západními mocnostmi.[7] Sportovní kariéru ukončil v roce 1972. Po skončení sportovní kariéry působil jako trenér mládeže a rozhodčí v Chomutově.

• Za výsledky na LOH v Římě byl Bohumilu Kubátovi udělen titul Zasloužilý mistr sportu[8]
• V anketě československých sportovních novinářů o nejlepšího sportovce roku získal v roce 1960 osmé místo.[9]