Ljutvi Achmedov

Je rodákem z obce Podajva v Razgradské oblasti.[1] Zápasení v národním stylu (zápasení na louce v kalhotách) se věnoval od útlého dětství. V první polovině padesátých let dvacátého století si ho vybral tehdy začínající trenér Rajko Petrov do reprezentačního týmu v olympijské zápasu ve volném stylu. Do nomince pro start na olympijské hry v Melbourne v roce 1956 se však nevešel přes Juseina Mechmedova. V roce 1958 získal svoji první velkou medaili z mistrovství světa před domácím publikem v druhém olympijském zápasnickém stylu – zápasu řecko-římském. V roce 1959 se stal mistrem světa ve volném stylu v íránském Teheránu.

V roce 1960 startoval jako úřadující mistr světa na olympijských hrách v Římě v nejtěžší váhové kategorii nad 87 kg. Do Říma si však formu nepřivezl a po třech remízách vypadl předčasně ve 4. kole dosažením maxima šesti klasifikačních bodů. Obsadil dělené 5. místo. Od roku 1962 přestoupil se změnami váhových limitů do váhy nad 97 kg. V roce 1964 startoval opět ve volném stylu na olympijských hrách v Tokiu. Od úvodního kola potvrzoval roli spolufavorita se sovětským Alexandrem Ivanickým. V rozhodujícím zápase o zlatou olympijskou medaili však musel Ivanického porazit jakýmkoliv rozdílem, což se mu nepodařilo a po nerozhodném výsledku (tzv. taktické remíze) s Ivanickým získal stříbrnou olympijskou medaili.

Sportovní kariéru ukončil po zranění v roce 1966. Věnoval se trenérské práci. Jeho syn Šukri Ljutviev patřil k předním světovým volnostylařům v sedmdesátých letech dvacátého století. Zemřel v roce 1997. V Razgradu je po něm pojmenovaný zápasnický klub.