Hamit Kaplan

Narodil se a vyrostl v obci Hamamözü v provincii Amasya. Jeho rodina pocházela ze severokavkazského Čerkeska a hlásila se k adygejskému kmeni Abadzachů. Do Osmanské říše přišli během zabírání severozápadního Kavkazu Ruskou říší v druhé polovině 19. století. Od mala se věnoval tradičnímu tureckému zápasu karakucak po vzoru svého příbuzného, olympijského vítěze Adila Candemira.[1] V 16 letech odešel do Ankary, kde si našel práci ošetřovatele v zoo.[2] S olympijským zápasem se seznámil během povinné vojenské služby v Istanbulu. V turecké reprezentaci se poprvé objevil v roce 1954 v těžké váze nad 87 kg a ve věku 22 let reprezentoval Turecko na mistrovství světa v Karlsruhe 1955, kde skončil na 3. místě v řecko-římském stylu.

V roce 1956 startoval na olympijských hrách v Melbourne v obou zápasnických stylech. Ve volném stylu mu nepřijel největší soupeř, moskevský obhájce zlaté olympijské medaile Arsen Mekokišvili ze Sovětského svazu. Bez většího zaváhání tak potvrdil roli favorita a získal zlatou olympijskou medaili. Po dvou dnech nastoupil v klasickém stylu. Od úvodního kola ztrácel negativní klasifikační body a ve čtvrtém kole ho před branami finále vyřadil západní Němec Wilfried Dietrich. Obsadil konečné 4. místo.

V roce 1960 startoval na olympijských hrách v Římě pouze ve volném stylu. Ve druhém kole remizoval zápas s Bulharem Ljutvi Achmedovem. V pátém kole po remíze s Osetem Saukuydzem Dzarasovem ze Sovětského svazu postoupil do tříčlenného finále s Dzarasovem a Němcem Wilfriedem Dietrichem. Němec na rozdíl od něho Sověta Dzarasova porazil a stačila mu ke zlaté olympijské medaili s Kaplanem remíza. Poslední zápas těžké váhy nad 87 kg i remízou skončil a Kaplan získal stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1962 se měnily váhové limity a dlouho se rozhodoval, zdali startovat ve váze nad 97 kg nebo do 97 kg. V roce 1964 nakonec startoval na svých třetích letních olympijských hrách v Tokiu ve váze nad 97 kg v obou zápasnických stylech. Do Tokia však nepřijel v optimální formě a jak se později ukázalo příčinou byly vážné problémy s kolenem. Ve volném stylu prakticky odkulhal své souboje v předklonu v klinči.[3] Svá střetnutí se spolufavority remizoval a dostal se do souboje o třetí místo s Čechoslovákem Bohumilem Kubátem a Angličanem Denisem McNamarou ze Spojeného království. S Kubátem dříve v turnaji remizoval. V rozhodujícím zápase porazil zraněného Brita McNamaru na lopatky a s Kubátem měl stejný počet negativních klasifikačních bodů. O jeho bronzové olympijské medaili tak rozhodla nižší tělesná hmotnost při před turnajovém vážení. Po dvou dnech nastoupil v klasickém stylu a hned v úvodním kole prohrál na technické body s Čechoslovákem Petrem Kmentem. Ve druhém kole za nepříznívého bodového stavu s Maďarem Istvánem Kozmou souboj vzdal a byl z turnaje vyřazen dosažením 7 negativních klasifikačních bodů.

V roce 1966 podstoupil na klinice v rakouské Vídni komplikovanou operaci kolene, kvůli které se dostal do finanční tísně. Musel prodat dům v Istanbulu a usadil se Düzce na půli cesty mezi Istanbulem a Ankarou. V Düzce provozoval motorest s benzínovou pumpou "Olimpiyat". Ve sportovní kariéře dále nepokračoval.[4] Zemřel v lednu 1976 při dopravní nehodě u města Çorum[5]. Bylo mu 41 let. Jsou po něm pojmenovány sportovní haly ve městě Amasya a další v jeho rodném Hamamözü.