Balaton

Mikroklima balatonského pobřeží se díky severojižnímu natočení, převládajícím jihozápadním větrům, kontinentálnímu okolí a vodní hladině odrážející sluneční záření podobá mediterránnímu. Roční množství slunných hodin se pohybuje okolo dvou tisíc, přičemž nejteplejšími měsíci jsou červen, červenec a srpen, nejslunnějším měsícem je červen a nejméně srážek dopadá v srpnu a září. Výrazně je díky vodní mase stahována teplotní amplituda jak denní, tak i roční. Ke konci léta se však teplota vody pohybuje okolo 28 °C (měří se v hloubce 1 m poblíž města Siófok). Výhodu severního hornatého pobřeží na pěstování vinné révy objevili už Římané a tato tradice se zde zachovala dodnes. Pocházejí odsud ta nejsladší a nejkvalitnější maďarská vína a to především bílé odrůdy. Z těch nejlahodnějších je třeba jmenovat Badacsonyi Szürkebarát, který je „endemitním druhem“ a nesmí se pěstovat nikde jinde na světě, resp. pouze pro osobní spotřebu, než na svazích stolové vyhaslé sopky Badacsony. Většinu zim Balaton zamrzá, vrstva ledu se pak pohybuje mezi 20–30 cm. Větry nad Balatonem povětšinou vanou z jihu, západu, severozápadu, nebo severu. Z jihozápadu přicházejí pouze ne příliš časté bouřky. Nejsilnější vítr byl zaznamenán 13. července 1961 a to 129,6 km/h.

Pobřeží pod pohořím Bakony je prudké a vysoké, místy členité (poloostrov Tihany) a je porostlé lesy. Na severním břehu se nacházejí vinice (Badacsony). Zbývající pobřeží je naopak nízké a často bažinaté. Délka pobřeží je asi 200 km.

Satelitní snímek Balatonu

Jelikož má Balaton poměrně mělké dno a voda není hluboká, prohřívá se rovnoměrně až do dna. Letní teplota vody je 20–27 °C. Zvláště jižní strana jezera je výhodná pro koupání rodiny s dětmi, neboť až ve vzdálenosti 300–500 metrů od břehu dosahuje hloubka vody 2 m. Na severním pobřeží je tato hranice místy již na 10–20 metrech od břehu, navíc je téměř celé zarostlé rákosem.

Velká vodní plocha jezera je vhodná pro jachting. První klub jachtařů tu byl založen v roce 1867 v Balatonfüredu.

Téměř ve všech částech jezera je povolen sportovní rybolov. Nejčastěji lovené ryby jsou candáti, sumci, štiky, boleni, a kapři.

Je prokázáno, že již Římané využívali jezero k vodní dopravě. První parník byl na jezero spuštěn v roce 1846. V dnešní podobě byla lodní doprava obnovena po druhé světové válce. V rekreačních místech jako Siófok byla vybudována přístaviště.

Balaton

• Severní pobřeží od východu na západ: Balatonkenese – Balatonfűzfő – Balatonalmádi – Alsóörs – Paloznak – Csopak – Balatonfüred – Tihany – Aszófő – Örvényes – Balatonudvari – Fövenyes – Balatonakali – Zánka – Balatonszepezd – Révfülöp – Pálköve – Balatonrendes – Ábrahámhegy – Badacsonytomaj – Badacsonytördemic – Szigliget – Balatonederics – Balatongyörök – Vonyarcvashegy – Gyenesdiás – Keszthely
• Jižní pobřeží od východu na západ: Balatonakarattya – Balatonaliga – Balatonvilágos – Sóstó – Szabadifürdo – Siófok – Széplak – Zamárdi – Szántód – Balatonföldvár – Balatonszárszó – Balatonszemes – Balatonlelle – Balatonboglár – Fonyód – Bélatelep – Balatonfenyves – Balatonmáriafürdő – Balatonkeresztúr – Balatonberény – Fenékpuszta (Balatonszentgyörgy)

Na jižních slunci vystavených svazích severního břehu rostou mandloně, roubované fíkovníky a pěstují se zde také granátovníky. Na strmých svazích tabulové hory Badacsony se pěstuje vinná réva.

V jezeře žije více než padesát druhů ryb, přičemž králem zdejších vod je nazýván candát. Kromě něj převažují úhoři, amuři, cejni, cejnci, štiky, karasi, kapři, líni a sumci. Z 250 druhů ptáků je 27 zvláště chráněných. Jsou to např. kalous ušatý, čáp černý, datel černý, kormorán velký a různé druhy volavek a kolpíků.

• Slovníkové heslo Balaton ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Balaton na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Blatenské jezero v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Balaton-tourism.hu Archivováno 4. 9. 2010 na Wayback Machine
• Balaton.hu (maďarsky)

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Балатон“.