Babka (Hřebeny)

Na kopci je mnoho přirozených skalních výchozů i několik opuštěných a zarostlých lomů na bílý křemenec.[1] Pod převisy lomu na západní (jižní) straně kopce, které jsou podle tvarování stropu pravděpodobně pozůstatky přírodních pseudokrasových dutin,[2] je ohniště a příležitostné tábořiště výletníků.[3] Šikmý strop převisů umožňuje kvalitní silové horolezecké výstupy,[2] pro něž je opatřen záchytnými oky. Lom byl využíván ve 2. polovině 19. století a opuštěn dříve, než by pohltil vrcholovou skálu.[3] Poblíž vrcholu se také těžil polodrahokam jaspis a zdejší jaspisy byly údajně použity k výzdobě kaple svatého Kříže na Karlštejně.[2] Na severním úbočí kopce, mimo značené trasy, je menší jeskynní útvar přístupný dvěma malými otvory. Skalnatý vrchol je porostlý pokroucenými borovicemi,[2][4] z nichž některé vypadají téměř jako kosodřevina. Úbočí jsou místy suťová, porostlá převážně listnatými dřevinami, zejména duby.[2] Jihozápadně pod vrcholem se táhnou zbytky kamenné zdi stavěné na sucho, která oddělovala mníšecké a řevnické lesy a měla bránit přebíhání zvěře.[2]

Na Malé Babce (Pišťáku) byly nalezeny stopy keltského hradiště, z něhož jsou patrné tři souběžné obloukovité valy na horní hraně ostrohu a jeden podélný val na severozápadním svahu.[5][6] Hradiště mělo zřejmě strážní funkci, je z něj dobrý výhled na údolí Nezabudického potoka, kudy vedla hlavní zemská cesta z Prahy směrem na jih (Zlatá stezka).[6] Průzkumy prokázaly osídlení v mladší době kamenné, v době bronzové (knovízská kultura) a střední době hradištní.[6] Ve středověku zde působili "loupeživí rytíři" (později v Mníšku popravení). V blízkosti bývalého hradiště jsou rovněž plochy používané k bivakování, trampové zde mají Osadu vzpomínek s mohylami a kříži na památku zesnulých kamarádů.[3]

Severovýchodně od Babky prochází údolí Babského potoka, jímž z Řevnic stoupá silnice II/116, která přes hřeben Hřebenů propojuje údolí Berounky s dálnicí D4 u Mníšku. Na protější straně údolí se tyčí o trochu vyšší Strážný vrch (506 m n. m.). Asi 700 metrů západojihozápadně od Babky je vrchol Pišťák, zvaný též Malá Babka. Obě Babky jsou sevřeny údolími Moklického a Babského potoka.

Babka je jedním z mála kopců na Hřebenech, jejichž vrchol není plochý a zalesněný vysokým porostem. Vystupující vrchol z drabovských a skaleckých křemenců tak poskytuje ojedinělou možnost výhledu.[3] Proto byl Babka již v 19. století oblíbeným výletním místem. Z Řevnic přes Babku na Skalku byla 18. července 1889 vyznačena historicky třetí turistická značená trasa Klubu českých turistů, jedna z prvních čtyř tras, vyznačených roku 1889 bezprostředně po založení KČT a zcela první v Brdské vrchovině.[6][7] Na Babku vedla z této trasy odbočka.[2] Na vrcholovém skalisku postavil někdy koncem 19. století (po roce 1890[6]) Okrašlovací spolek v Řevnicích vyhlídkový pavilón,[3] který byl zmiňován například v průvodci z roku 1910,[8] později se však rozpadl a nebyl obnoven.[6] Dnes vede pod Babkou modře značená trasa č. 1014 z Řevnic směrem k Jezírku a do Haloun a z ní je vedena 0,4 km dlouhá vrcholová odbočka na Babku, žlutě značená trasa č. 6150 obchází Pišťák z Řevnic k Jezírku z druhé strany (na vrchol Pišťáku značená cesta nevede) a zeleně značená trasa č. 3048 z Řevnic do Mníšku prochází údolím Babského potoka mezi Babkou a Strážným vrchem.[6][9]

Z vrcholu je rozhled především na okolní lesy a kopce směrem na jihozápad až severozápad: Na jihozápadě vystupuje nad hostomickou dolinu mohutný zaoblený Plešivec a špičatý Ostrý, za Plešivcem jsou vidět vrcholky centrálních Brd a vpravo se táhnou hřbety Radče. Ještě více vpravo (k severu) jsou vidět Křivoklátské lesy, hřbet Děda a na jeho konci zástavba Berouna, od níž lze podél Berounky vysledovat hlavní věž hradu Karlštejn.[3] Z boční vyhlídky, kolem které prochází značená odbočka na vrchol, je výborný výhled na údolí Babského potoka a protější Strážný vrch, směrem na Cukrák a za dobrého počasí je vidět až na pražská sídliště.