Aalen

Město leží v údolí řeky Kocher; nejnižší bod (375 m n. m.) je říčka Lein u Rodamsdörfle, nejvyšší (733 m n. m.) je vrchol Zelené hory u Unterkochenu.

Sousední obce: Oberkochen, Essingen, Heuchlingen, Abtsgmünd, Neuler, Hüttlingen, Rainau, Westhausen, Lauchheim, Bopfingen, Neresheim, Heidenheim an der Brenz a Königsbronn.

Vývoj počtu obyvatel Aalenu

Oblast dnešního Aalenu byla obývána již od hlubokého pravěku. Kolem r. 150 n. l. se území stalo součástí Římské říše a byl tu postavený Rétský limes. Na jeho obranu Římané postavili castrum a jeho zbytky jsou dnes známé jako Kastell Aalen a nachází se západně od dnešního centra města. S tisícovkou jezdců to byla největší pevnost na Rétském limesu. Kolem r. 260 n. l. se Římané stáhli a oblast obsadili Alemani. Podle nalezených mincí pocházejících ze 3. a 4. st., tu ale civilní osídlení stále přetrvávalo. Bohužel žádné jiné důkazy pro osídlení překlenující římskou dobu a raný středově se zatím nenašly.

První středověká zmínka o Aalenu pochází z r. 839 z listiny císaře Ludvíka Pobožného. Další informaci přináší až soupis majetku ellwangenského kláštera z r. 1136, ve kterém je zmiňován Konrad von Aalen. Další středověké dokumenty naznačují, že středověké město Aalen založili Hohenštaufové někdy mezi lety 1241–46. O století později město patřilo hrabatům z Oettingenu. Během války proti Württembersku, získal císař Karel IV. město bez boje a 3. prosince 1360 ho Karel IV. deklaroval jako císařské město, které podléhalo přímo jemu. Toto privilegium, které z města učinilo jakýsi městský stát, si Aalen uchoval až do r. 1803. V r. 1377 se Aalen připojil ke spolku švábských měst a o osm let později se na městské pečeti poprvé objevuje termín „civitas“. Roku 1398 získává město tržní právo a o tři roky později soudní pravomoc. Z roku 1528 pochází nejstarší vyobrazení města s hradbami, věžemi a dvojitým příkopem. Ten se dodnes dochoval v názvech ulic, které vedou po obvodu města a jmenují se Severní, Východní, Jižní a Západní Městské příkopy. Hradby byly asi 6 metrů vysoké a kolem jednoho kilometru dlouhé a byly do nich proraženy dvě městské brány. Mezi oběma branami se táhla tržní oblast, která se uprostřed lomila v pravém úhlu.

Reformace dorazila do Aalenu až 30 let po Lutherově smrti. V noci na 5. září 1634 při nešťastné manipulaci se dvěma vozy střelného prachu došlo k požáru, který zničil část města. Velkou ztrátou pro město bylo zničení městského archívu, ve kterém shořely všechny městské dokumenty. Po požáru trvalo skoro sto let než počet obyvatel dosáhl hranice dvou tisíc. Ještě v r. 1765 doznívaly dozvuky toho požáru, protože v tom roce se zřítila věž kostela, která po požáru byla špatně opravena. Věž se bohužel zřítila na hlavní loď, ze které zůstal nepoškozený jen oltářní kříž. Poškozené obvodové zdi musely být strženy. Výstavba nového kostela začala ještě r. 1765 a tato stavba stojí dodnes.

Jako svobodné říšské město byl Aalen vybrán jako místo, kde byl 22. listopadu 1749 podepsán tzv. Aalenský protokol, který upravoval soužití luteránů a katolíků v této oblasti. Za napoleonské ér nejprve přišlo město r. 1803 o svou středověkou výsadu říšského města a stalo se součástí Württemberska. 6. října 1805 přišel do města samotný Napoleon s armádou čítající 40 000 mužů. V té době už hradby neplnily svůj středověký účel a začaly se bourat.

Až na konci druhé světové války při osvobozovacích bojích bylo město poškozeno, když Spojenci bombardovali nádraží a železnici. Třítýdenní nálety dosáhly vrcholu 17. dubna 1945, kdy během jediného náletu zahynulo 59 obyvatel města, zcela bylo zničeno 33 obytných domů a 12 dalších budov a dále pak bylo poškozeno 163 budov a dva kostely. Pět dní po tomto náletu byl Aalen definitivně osvobozen.

Dnešní město vzniklo 21. června 1975 spojením Aalenu a Wasseralfingenu a neslo název Aalen-Wasseralfingen. Už 1. července 1975 bylo jméno změněno na Aalen.

Další obce, které byly v minulosti začleněny:

• 1938: Unterrombach
• 1. ledna 1970: Waldhausen
• 1. července 1972: Ebnat
• 1. ledna 1973: Dewangen, Fachsenfeld

Místní fotbalový klub VfR Aalen působí v 2. německé fotbalové Bundeslize.

• Georg Elser (1903–1945), odpůrce nacismu, atentátník na Adolfa Hitlera z roku 1939
• Gerhard Thiele (* 1953), astronaut a fyzik

• Antakya, Turecko, 1995
• Cervia, Itálie, 2011
• Christchurch, Anglie, Spojené království, 1981
• Saint-Lô, Francie, 1978
• Tatabánya, Maďarsko, 1987

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aalen na německé Wikipedii, Stadtkirche Aalen na německé Wikipedii a Limesmuseum Aalen na německé Wikipedii.

• Galerie Aalen na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aalen na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Aalen v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích