Autobusová doprava v Plzeňském kraji

Od roku 1949 zajišťovaly meziměstskou a regionální veřejnou autobusovou dopravu autobusy ČSAD. Podniky v průběhu let různě měnily své uspořádání, od celostátního a národních přes krajské (1952–1960 a znovu od 1963) až po okresní podniky (1960–1963).

Západočeský krajský podnik ČSAD s názvem Československá státní automobilová doprava, národní podnik, Plzeň se členil na závody: 301 Domažlice (provozovna Horšovský Týn), 302 Cheb (provozovny Aš, Mariánské Lázně), 303 Karlovy Vary (provozovny Tuhnice, Ostrov nad Ohří, Žlutice, Toužim), 304 Klatovy (provozovny Sušice, Horažďovice), 305 Plzeň-jih (provozovny Nezvěstice, Nepomuk, Blovice, Přeštice, Merklín), 306 Plzeň-sever (provozovny Kralovice, Horní Bříza, Nýřany), 307 Rokycany (provozovna Zbiroh), 308 Sokolov (provozovna Kraslice), 309 Tachov (provozovna Stříbro), 391 Technický a zásobovací závod Plzeň (provozovna Karlovy Vary) [1]

Koncem roku 1988 přešly dosavadní národní podniky na formu státních podniků. Od 27. prosince 1988 byl v obchodním rejstříku zapsán podnik Československá státní automobilová doprava, státní podnik Plzeň (od 06. prosince 2000 byl v likvidaci) s odštěpnými závody Plzeň-jih, Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov, Tachov, MHD Karlovy Vary, Plzeň, Závod služeb, Technický a zásobovací závod, Střední odborné učiliště dopravní a ČESPED Plzeň odštěpný závod spedice.[2]

Ve většině krajů byly podniky ČSAD v rámci ekonomické transformace po roce 1989 rozdrobeny na menší společnosti zhruba okresního formátu a privatizovány. Západočeský státní podnik ČSAD se pouze v souvislosti s novým krajským uspořádáním rozdělil na dvě akciové společnosti ČSAD autobusy Plzeň a. s. a Autobusy Karlovy Vary a. s., které jsou oba spjaté se skupinou ČSAD Invest holdingu Z-Group Zdeňka Zemka. Společnost ČSAD autobusy Plzeň byla dominantním autobusovým dopravcem na území Plzeňského kraje do roku 2020.

Centrální autobusové nádraží Plzeň (Plzeň, CAN)[3] je vzdálené asi 2 km od železničního hlavního nádraží a dříve bylo jedním z nejlépe vybavených autobusových nádraží v Česku.[4] V květnu 2006 zveřejnilo město záměr vybudovat druhé autobusové nádraží v blízkosti vlakového.[5] Nový autobusový terminál byl otevřen v roce 2018.

Dále se v kraji nacházejí autobusová nádraží v Klatovech, Rokycanech a Tachově a řada autobusových stanovišť a terminálů.

Autobus Setra dopravce Autobusy VKJ z dálkové linky 143104 Praha – Železná Ruda, odstavený v Praze na Rohanském ostrově

Autobus linky Student Agency Praha–Plzeň v terminálu Praha-Zličín

Dle studie dopravní obslužnosti od Centra dopravního výzkumu za rok 2005 působili v Plzeňském kraji tito autobusoví dopravci.[6]

• ČSAD autobusy Plzeň a. s. (člen skupiny ČSAD Invest), dominantní dopravce v kraji. Podle informace z roku 2012 provozuje ČSAD autobusy Plzeň a. s. v kraji 223 autobusových linek a ročně z krajského rozpočtu dostává kolem 340 milionů Kč.[7]
• Autobusová doprava-Miroslav Hrouda s. r. o. (pův. Miroslav Hrouda) ze Zbirohu, v roce 1995 převzal provozovnu Zbiroh rokycanského závodu 307 podniku ČSAD Plzeň. Od listopadu 2011 ve vlastnictví Škoda Transportation a.s. Provozuje několik lokálních linek na Zbirožsku a MHD v Rokycanech. V roce 2012 vyhrála ve výběrovém řízení provozování linek v oblasti Radnicka a Zbirožska, ale kvůli průtahům v řízení ÚOHS je plánované zahájení výkonu odloženo prozatím cca na červen 2014. Autobusová doprava Miroslav Hrouda dostala v roce 2011 na 6 ze svých 8 linek od kraje dotaci 10,2 milionu Kč.[7]
• Jiří Zýka, Hrádek (v roce 2013 provozuje linku 470600)
• Město Bělá pod Radbuzou (v roce 2013 již neprovozuje žádnou linku)
• Město Kašperské Hory (v roce 2013 provozuje linky 435541 a 435550 v okolí Kašperských Hor)
• Obec Chanovice (v roce 2013 provozuje místní linku 435010)
• PROBO TRANS BEROUN s. r. o. (dominantní dopravce v sousedním okrese Beroun Středočeského kraje)
• Autobusy Karlovy Vary a. s. (dominantní dopravce v sousedním Karlovarském kraji)
• Miroslav Pazdera, Babylon (403020, 403021) (v roce 2013 již neprovozuje žádnou linku)
• Šumava Bus s. r. o., 435040 a německá mezinárodní linka 7710 (v roce 2013 již neprovozuje žádnou linku)
• VATRA Bohemia spol. s r. o., Kralovice, firma rodiny Vavřičků (v roce 2013 provozuje linky 460830–460832 v okolí Kralovic)
• Autobusy VKJ s. r. o. (od roku 1990 do roku 2003 Centrum Tour, v letech 2003–2006 Vratislav Štáhlich), dopravce se sídlem v Praze, s garážemi v Klatovech-Lubech používající vozy společnosti Centrum Tour. Od roku 1990 provozuje dálkovou linku Praha–Plzeň–Klatovy–Nýrsko (dříve pod čísly 143102 a 143103, akutálně od roku 2006 pod číslem 143104). Variace této linky či jejích úseků licencované v Plzeňském kraji nesly v letech 2004–2006 čísla 440802, 440803, 440804, aktuálně (2013) existuje linka 440805 Klatovy–Nýrsko. Dále provozuje dálkovou linku 143440 Praha–Strakonice–Sušice (dříve 143470). Zkratka VKJ údajně pochází z iniciál křestních jmen dětí majitele firmy.[8]
• Plzeňské městské dopravní podniky a. s. (městský dopravce v Plzni)

Student Agency zavedla linku 144101 Praha–Plzeň 7. listopadu 2004 jako svoji druhou vnitrostátní linku po lince Praha–Brno.

Veřejnou dopravu provozují i některé další subjekty, například město Blovice linku 450007 ve svém okolí.

K 15. červnu 2011 měl kraj uzavřené smlouvy o závazku veřejné služby se 14 dopravci:[9]

• ČSAD autobusy Plzeň a.s., Plzeň, roční výkon 13,531 milionu km, podíl 91,95 %
• Autobusová doprava - Miroslav Hrouda s.r.o., Zbiroh, 399 tisíc km, 2,71 % (470510, 470520, 470530, 470540, 470550, 470560)
• PROBO BUS a.s., Králův Dvůr, 200 tisíc km, 1,36 % (143442, 149101, 210034, 210035, 210046, 470800, 470810)
• RDS bus s.r.o., Domažlice, 197 tisíc km, 1,34 % (403020, 435060)
• VATRA Bohemia, spol. s r.o., Kralovice, 76 tisíc km, 0,52 % (460830, 460831)
• Pavel Pajer, Rozvadov, 75 tisíc km, 0,51 % (490010 Rozvadov–Tachov)
• ČSAD STTRANS a.s., Strakonice, 54 tisíc km, 0,37 % (380150, 380160, 380180, 380760, 380770, 380800, 380050)
• Město Kašperské Hory, 49 tisíc km, 0,33 % (435040, 435550)
• Jiří Zýka, Hrádek, 40 tisíc km, 0,27 % (470600 Rokycany–Spálené Poříčí)
• Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., Plzeň, 29 tisíc km, 0,20 % (linky MHD č. 52 a 53)
• Město Blovice, 20 tisíc km, 0,14 % (450007)
• Obec Chanovice, 20 tisíc km, 0,14 % (435010)
• Autobusy Karlovy Vary, a.s., Karlovy Vary, 20 tisíc km, 0,14 % (linka 411460 Mariánské Lázně–Planá)
• ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., České Budějovice, 5 tisíc km, 0,03 % (linka 370020 Vimperk–Kvilda)

Mimo závazek veřejné služby Plzeňský kraj přispívá na 3 mezinárodní příhraniční linky dopravce RDS bus s.r.o., na nichž je možná vnitrostátní doprava, a to 000020 Plzeň-Domažlice-Cham, 000115 Furth im Wald-Domažlice, žel. st.-Waldmünchen a 000255 Hamry-Nýrsko-Nýrsko, nám.-Arnbruck.[9]

Mimo závazek veřejné služby od Plzeňského kraje jezdí v kraji:[9]

• Transdev Střední Čechy s.r.o., linka 310970 (SID B97) Rakovník–Čistá–Kralovice
• Autobusová doprava-Miroslav Hrouda na lince 470110 Radnice–Zbiroh–Praha
• Autobusy Karlovy Vary a.s. na linkách 411430, 421232, 481650 a 411420 z Karlovarského kraje do Plzně
• Autobusy KAVKA a.s. na lince 570672 Most–Plzeň
• Autobusy VKJ s.r.o. na linkách 143440 (Praha–Sušice), 440805 (Klatovy–Nýrsko) a 143104 (Praha–Železná Ruda)
• ČSAD Autobusy České Budějovice a.s. na lince 320006 České Budějovice–Plzeň
• ČSAD autobusy Plzeň a.s. na lince 433710 na Kvildě a na dálkových linkách z Plzně: 440430 do Aše, 440444 do Bělé nad Radbuzou, 440555 do Příbrami, 440801 do Ústí nad Labem a rekreační linka 440840 na Churáňov. Otevřené bylo jednání o linkách 400071 Domažlice–Kdyně, 400360 Domažlice–Klatovy a 400400 Kdyně–Plzeň
• ČSAD Benešov a.s. na lince 200080 (SID E80) Benešov–Příbram–Plzeň.
• ČSAD Jindřichův Hradec a.s. na lince 340004 Dačice - Jindřichův Hradec - České Budějovice - Písek - Plzeň - Karlovy Vary
• DaTa EXPRES, a.s. na rekreační lince 440002 Plzeň–Železná Ruda
• Dopravní podnik Karlovy Vary a.s. na lince Ostrov – Karlovy Vary – Plzeň
• Jan Kukla na lince 143444 Praha–Lnáře–Kasejovice–Nepomuk–Plánice
• PROBO BUS a.s. na linkách 143101 Praha–Železná Ruda a 140100 Praha–Babylon
• RDS bus s.r.o. na linkách 403021 Domažlice–Plzeň a 435050 Železná Ruda Špičák-Železná Ruda-Čachrov Gerlova Huť
• Rostislav Kotek, Ostrov, na linkách 421805 Jáchymov–Lipno nad Vltavou a 421800 Jáchymov–Plzeň
• Student Agency na lince 144101 Praha–Plzeň
• Veolia Transport Praha s.r.o. na linkách 300014 (SID D14) Sedlčany–Příbram–Plzeň, 300032 (SID D32) Rožmitál pod Třemšínem–Kasejovice a 143443 Praha–Příbram–Blatná–Horažďovice.

Václav Lexa - LEXTRANS provozoval v roce 2011 linku 460162 Kralovice–Mladotice na objednávku Českých drah jako náhradní dopravu.[9]

V roce 2011 zajišťovalo veřejnou linkovou dopravu v kraji 304 linek veřejné silniční linkové dopravy, v čemž nejsou zahrnuty MHD měst Plzeň, Domažlice, Klatovy, Přeštice, Rokycany, Stříbro, Tachov a Železná Ruda. Sušická linka 433580 není linkou MHD. Převážná část linek je provozována v závazku veřejné služby a tedy objednávána a dotována krajem. Za kalendářní rok 2011 byl předpokládán celkový výkon v rozsahu 14,715 milionů km a finanční náročnost 351 milionů Kč, z toho 345 milionů Kč z rozpočtu Plzeňského kraje a cca 6 milionů Kč z finančních příspěvků obcí.[9] V rámci systému IDP bylo v roce 2011 (před jeho rozšířením) ročně vykonáno 2,37 km na regionálních linkách zúčastněných dopravců a 5,425 milionu km na městských linkách PMDP.[9]

Počet linek a objem výkonů zvláštní linkové dopravy není údajně Plzeňskému kraji znám. Některé z těchto linek (například 490010 Rozvadov-Přimda-Bělá nad Radbuzou-Tachov a 490600 Stříbro-Nýřany,DIOSS-Plzeň,Nová Hospoda-Plzeň,CAN) byly v roce 2011 převedeny do režimu veřejné linkové dopravy v závazku veřejné služby.[9]

V lednu 2012 vyhlásil Plzeňský kraj první z výběrových řízení pro zajištění autobusové dopravy v závazku veřejné služby, a to, na základě analýzy z roku 2010, na 20 linek v rámci Integrované dopravy Plzeňska pro oblast Radnicka a Zbirožska, tedy části okresu Rokycany severně od dálnice D5.[7] Do té doby oblast zahrnovala 26 linek, z nichž 20 provozovala ČSAD autobusy Plzeň a.s. (a obsluhovala 28 autobusy) a 6 linek Autobusová doprava Miroslav Hrouda (obsluhovaných 11 vozy) a roční krajská dotace byla 34 milionů korun včetně DPH.[7] Výběrové řízení se týkalo zajištění dopravy v období od 9. prosince 2012 do prosince 2020, tedy zakázky v hodnotě kolem 200 milionů Kč bez daně. Podmínky požadovaly základní potřebu 28 nových autobusů splňujících emisní normu Euro V, z toho nejméně 10 částečně nízkopodlažních, s tím, že zálohové autobusy nemají být starší 8 let. Vzorec pro vyhodnocení nabídek započítává krom požadované výše kompenzace též počet klimatizovaných vozů a počet alespoň částečně nízkopodlažních vozů. Požadováno je, aby minimálně 70 % výkonů provedl dopravce vlastními silami, bez využití subdodavatelů.[7][10] Součástí zakázky byly i autobusy na zavolání, většinou se má jednat jen o zajížďky z rozcestí do vsi, například do vsí Mlečice, Prašný Újezd, Chlum nebo Třebnuška.[11] Nabídky měly být odevzdány do 12. března 2012.[7] Dokumentaci si vyzvedlo 19 zájemců a nabídku podalo 5 velkých dopravců.[12] První soutěž kraj musel v březnu zrušit kvůli administrativní chybě ve věstníku EU,[13] kde nebyla zveřejněna snížená jistina pro soutěžitele (její původní výše nebyla v souladu se zákonem o veřejných zakázkách) a výběrové řízení bylo vyhlášeno znovu,[12] s předpokládaným zahájením provozu v lednu 2014.[14]

V říjnu 2012 uspěla v tomto výběrovém řízení Autobusová doprava Miroslav Hrouda, za ní se podle vyhodnocení umístili další zájemci, PROBO BUS a. s., ČSAD autobusy Plzeň a. s. a ČSAD Slaný a. s.[15][16][17][18] (O své účasti a neúspěchu ve výběrovém řízení se ve své výroční zprávě za rok 2012 zmiňuje i Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova,[19] o němž se však výsledky soutěže nezmiňují.) Uchazečů bylo dohromady 6, z nichž 2 (ČSAD autobusy Plzeň a ČSAD Vsetín, oba ze skupiny Z-group) výsledek napadli u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a v lednu 2013 kraj již třetí měsíc čekal na rozhodnutí úřadu.[13] Když ještě ani v březnu 2013 nebylo rozhodnuto, kraj oznámil, že pravděpodobně zahájení provozu odloží.[14] Podle zprávy z června 2013 ÚOHS stížnost zamítl a uchazeči podali proti rozhodnutí rozklad, kraj proto zahájení dopravy odložil nejméně na červen 2014.[20]

Druhou oblastí, pro kterou má být vyhlášeno výběrové řízení, ne dříve než na podzim 2012, je Kralovicko, tedy severní část okresu Plzeň-sever, s předpokládaným zahájením provozu v prosinci 2013.[7][11] Kraj s vyhlášením vyčkává na definitivní rozhodnutí ÚOHS o vítězi první soutěže.[13]

Podle plánu dopravní obslužnosti z roku 2011 měly být soutěže vypisovány nejdříve v oblastech, do kterých dosáhlo rozšíření Integrované dopravy Plzeňska v roce 2012. Nabídková řízení měla být postupně vypsána v oblastech Radnicko (2011), Kralovicko (2012), Bezdružicko (2013), Nýřansko (2013 či 2014) a Blovicko (2014 či 2015) a Nepomucko (2015), Tachovsko (2016), Chodsko (2016), Kdyňsko (2017) a Pošumaví (2017). [9] Do roku 2019 měly být přesoutěženy všechny linky objednávané krajem.[12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Autobusová doprava v Plzeňském kraji na Wikimedia Commons
• Koncepce dopravy Plzeňského kraje – 2. etapa^{[nedostupný zdroj]}, Plzeňský kraj, SUDOP Praha a.s., Atelier T - plan s.r.o., Bohemiaplan s.r.o., nedatováno, objednatelské číslo smlouvy 421/2004. Str. 83 a násl, veřejná osobní doprava
• Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje na léta 2012–2016, pořídil Plzeňský kraj prostřednictvím Organizátora veřejné dopravy v Plzeňském kraji (POVED s. r. o.), schváleno usnesením Rady Plzeňského kraje č. 4882/11 ze dne 8. 12. 2011

• Integrovaná doprava Plzeňského kraje
• Městská autobusová doprava v Plzeňském kraji