Rohanský ostrov

Ostrov vznikl po roce 1550 na místě starého říčního nánosu. V době svého největšího rozsahu sahal od Těšnova až po dnešní Šaldovu ulici. Kolem roku 1900 byl na západním konci spojen s ostrovem Jerusalemským. Při rozsáhlé maninské regulaci (asi 1920–1930) pak byl Rohanský ostrov spojen s Libeňským a oba tyto ostrovy byly spojeny na jedné straně s karlínským pobřežím, na druhé s územím Manin. Zhruba v místech někdejšího ramene mezi Rohanským ostrovem a Karlínem dnes vede ulice Rohanské nábřeží.

Rohanský ostrov byl po dlouhá léta černou skládkou. V době výstavby pražského metra sloužily tyto prostory jako deponie pro ukládání materiálu z výkopů. V roce 1999 byly zahájeny rozsáhlé úklidové práce za účelem revitalizace ostrova.[1][2] Nyní zde postupně vznikají administrativní a obytné budovy (Danube House, Nile House) a sportovní plochy.

V rámci protipovodňových opatření je plánováno, že některá ramena Vltavy budou obnovena a část území se stane opět ostrovem.[3][4]

V průběhu roku 2007 bylo Magistrátem hl. m. Prahy vyhlášeno výběrové řízení na developerskou firmu, která v rámci existujícího regulačního plánu vytvoří projekt na budoucí využití ostrova [5][6]. Magistrátní komise rozhodla, že nabídky přihlášených firem nejprve vyhodnotí advokátní kancelář Jansta, Kostka a spol.[7] Ta doporučila, aby ze 17 přihlášených firem postoupily do druhého kola pouze tři: Konsorcium Rohan ze skupiny Sekyra Group, Development Pobřežní ze skupiny J&T a Avenzo Vice.[8] Členka komise Markéta Reedová (SNK-ED) navrhla, aby firem postoupilo více, ostatní členové komise však její návrh zamítli.[8] Cenovou nabídku tedy daly pouze tři firmy. Vítězem se stala společnost Konsorcium Rohan, která nabídla 8567 korun za metr čtvereční.[9] Malá firma s vlastním kapitálem 712 tisíc korun[10] tak podesala s městem smlouvu na koupi pozemku za 1,7 miliardy korun.[9][11] Frekvence splátek i jejich výše jsou podle Luďka Sekyry předmětem obchodního tajemství.[12] Zástavní právo k podílu skupiny Sekyra Group v Konsorciu Rohan má spořitelní družstvo Moravský peněžní ústav.[13] V roce 2009 vykázala společnost Konsorcium Rohan ztrátu 8 milionů korun a závazky společnosti převyšovaly o 13 milionů korun účetní hodnotu aktiv (záporný vlastní kapitál).[14] V roce 2013 má Konsorcium Rohan poprvé zaplatit Magistrátu hl. m. Prahy cca 3,5 milionu korun, tj. cca 0,2% celkové kupní ceny.[15]

Plán na částečnou zástavbu ostrova kritizují občanská ekologická sdružení, v Zastupitelstvu hl. m. Prahy proti němu vystoupili zástupci Strany zelených[16][17][18]. Hlavním argumentem proti výstavbě obytných a kancelářských bloků je riziko nárůstu dopravního zatížení této části Prahy. Protože je větší část ostrova v majetku města Prahy, kritici tvrdí, že by měl být využitý ve prospěch veřejnosti, ne pro komerční výstavbu. Také připomínají, že předpokládaný zisk (magistrát neoficiálně hovoří o 4 miliardách Kč) bude významně snížen nutnými investicemi do uliční sítě a obnovy říčního ramene. Do nákladů je třeba započítat také vybudování protipovodňové hráze a výkupy pozemků, které proběhly před vyhlášením tendru.

• Rottenhanský
• Köpplův
• Primátorský staroměstský (nezaměňovat s Primátorským ostrovem)
• Šaškovský (podle majitele, duplicitně s Kamenským ostrovem)
• Švihovský[20]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohanský ostrov na Wikimedia Commons
• Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O–Ž). Praha: Libri, 1998, ISBN 80-85983-25-7.