Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Narodil se jako páté dítě a prvorozený syn vévody Fridricha I. Sasko-Gothajsko-Altenburského a jeho první manželky Magdalény Sibyly Sasko-Weissenfelské.

Po smrti svého otce se stal v roce 1691 vévodou.

Protože byl v době svého nástupu na trůn nezletilý, bylo poručnictví a regentství rozděleno mez i jeho strýce, vévody Bernarda I. Sasko-Meiningenského a Jindřicha Sasko-Römhildského. Po návratu ze své cesty do Holandska a Anglie napsal císaři o licenci dospělého věku a převzal nezávislou vládu ve vévodství. Fridrich byl nádheru milující barokní vládce; zachování jeho dvora a stálé armády, kterou převzal od svého otce a dokonce ji rozšířil, pohltilo značné množství jeho příjmů. Jako řešení Fridrich pronajal své vojáky zahraničním knížatům, což mu způsobilo velké potíže v roce 1702, kdy si francouzský král Ludvík XIV. najal jeho vojáky a použil je ve své válce proti císaři.

Pokud jde o vnitřní záležitosti, Fridrich v podstatě pokračoval v politice svého otce. V Altenburgu založil sirotčinec (1715), chudobinec a blázinec ve městě Kahla (1726), stejně tak Magdalenenstift - na počest své matky i manželky, které se obě jmenovaly Magdaléna - dotace pro svobodné urozené ženy. Za 100.000 tolarů z vlastních prostředků koupil známou numismatickou sbírku knížete Antonína Günthera II. Schwarzbursko-Sondershausensko-Arnstadtského, která vytvořila základ současné sbírky mincí (Münzkabinetts) na zámku Friedenstein.

Vévoda Fridrich zemřel 23. března 1732 ve věku 55 let v Altenburgu.

7. června 1696 se devatenáctiletý vévoda na zámku Friedenstein oženil se svou o tři roky mladší sestřenicí Magdalenou Augustou, jedinou dcerou knížete Karla Anhalstko-Zerbstského a jeho manželky Žofie Sasko-Weissenfelské. Manželům se za třicet šest let manželství narodilo devatenáct dětí:

• Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská (30. května 1697 – 29. listopadu 1703)
• Fridrich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský (14. dubna 1699 – 10. března 1772)
• syn (22. dubna 1700)
• Vilém Sasko-Gothajsko-Altenburský (12. března 1701 – 31. května 1771)
• Karel Fridrich Sasko-Gothajsko-Altenburský (20. září 1702 – 21. listopadu 1703)
• dcera (8. května 1703)
• Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský (17. února 1704 – 8. května 1767)
• Kristián Sasko-Gothajsko-Altenburský (27. února 1705 – 5. března 1705)
• Kristián Vilém Sasko-Gothajsko-Altenburský (28. května 1706 – 19. července 1748)
• Ludvík Arnošt Sasko-Gothajsko-Altenburský (28. prosince 1707 – 13. srpna 1763)
• Emanuel Sasko-Gothajsko-Altenburský (5. dubna 1709 – 10. října 1710)
• Mořic Sasko-Gothajsko-Altenburský (11. května 1711 – 3. září 1777)
• Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská (23. srpna 1712 – 12. listopadu 1712)
• Karel Sasko-Gothajsko-Altenburský (17. dubna 1714 – 10. července 1715)
• Frederika Sasko-Gothajsko-Altenburská (17. července 1715 – 2. května 1775)
• syn (30. listopadu 1716)
• Magdaléna Sibyla Sasko-Gothajsko-Altenburská (15. srpna 1718 – 9. listopadu 1718)
• Augusta Sasko-Gothajská (30. listopadu 1719 – 8. února 1772)
• Jan Adolf Sasko-Gothajsko-Altenburský (18. května 1721 – 29. dubna 1799)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick II, Duke of Saxe-Gotha-Altenburg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský na Wikimedia Commons